Tommie Smith a John Carlos, Olympijské hry v Mexico City, 1968



Američtí atleti Tommie Smith (zlatý medailista) a John Carlos (Bronz) při slavnostním předávání medailí na Olympijských hrách v Mexico City v roce 1968 vyjádřili své postoje. Tento moment patří k nejdramatičtějším v moderní historii Olympijských her. Jejich skloněné hlavy a zdvižené pěsti symbolizující hnutí Black Power při prvních tónech hymny Spojených Států představovaly tichý protest s obětmi rasismu a sounáležitost s hnutím za občanská práva. Za toto gesto byli oba závodníci vyloučeni z olympijského týmu, T.Smith po slavnostním ceremoniálu řekl:

" když vyhrávám, jsem Američan, ne Černý Američan. Ale kdybych udělal něco špatného, tak by o mě řekli, že jsem Černoch. Jsme Černoši a jsme hrdí na to, že jsme Černoši, Amerika jednou pochopí, co jsme dnes večer udělali"

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Five tracts of Hasan Al-Banna (1906-1949): A selection from the Majmuat rasail al-Imam al-shahid Hasan al-Banna" Translated by Charles Wendell (University of California, 1978)

Obrázek
Hasan Al-Banna preceded with his work and thus left an imprint on many attempts in the years between the two wars, and especially after the Second World War, to constitute an Islamic order as the supreme political and social ideal. The publication under review contains his five studies translated into English by well-known Arabist and historian Charles Wendell. These are his most often cited essays - Between Yesterday and Today, Our Mission, To What Do We Summon Mankind?, Toward The Light and On Jihad. The main idea is always oriented toward the creation of an Islamic order (an-nizam al-islami). Hasan Al-Banna sees in Islam the only teaching that can ensure social progress and well-being and that is the key to the resolving of all basic problems of mankind. In the above-mentioned essays he tries to explain why, in his opinion, the establishment of an Islamic order is inevitable. According to his concept, there is only one valid law, namely the law of God that has to be impl...
celý text

"Umění jako surovina pro novou mediální kulturu" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga

Obrázek
  fotot: Vincent van Gogh, Rolník, červen 1888 "Globální vítězné tažení médií mění každou kulturní událost v událost mediální, jako by vznikla pro média a v médiích. Jednotlivé kultury dodávají přitom materiál, jenž je globálně к dispozici, jakmile se uloží v paměti počítačů a celosvětově se šíří v médiích. Světová kultura, jež své bohatství ovšem nevytvořila sama, oslavuje svou všemocnost, protože - zdánlivě — vlastní vše, nač si lze vzpomenout, a proto si nepotřebuje už na nic vzpomínat.  Světová kultura je vlastně jakýsi fantom médií, která každému, bez ohledu na původ a majetek, slibují stejný podíl na kultuře. Světové umění je přitom, protože není závislé na jazykových bariérách, symbolem nové jednoty světa, dodává však pouze surovinu pro novou mediální kulturu, kterou zase kontrolují USA a Evropa.  Pochyby o jeho existenci začínají tam, kde ho hledáme ve světových dějinách umění, které jako společný model paměti neexistují a ani existovat nemohou. (...) Prezen...
celý text

Neil Postman "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy" (1985)

Obrázek
  ukázka z knihy  Neil Postman "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy"   (Mladá fronta, 1999, překlad: Irena Reifová, originál  "Amusing Ourselves to Death: Public Discourse in the Age of Show Business", 1. vydání 1985) "Orwell se obával těch, kteří zakážou knihy. Huxley se obával, že knihy už nebude třeba zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. [...] Orwell se obával, že před námi bude skrývána pravda. Huxley se obával, že pravda se utopí v moři bezvýznamnosti. [...] Jak Huxley poznamenal v pozdějším Návratu do překrásného nového světa (Brave New World Revisited), bojovníci za lidská práva a racionalisté, kteří jsou vždy připraveni vzdorovat diktatuře, zapomněli vzít v úvahu „takřka bezedný lidský hlad po nejrůznějších formách rozptýlení“. V románu 1984, dodává Huxley, jsou lidé ovládáni prostřednictvím bolesti. V Konci civilizace je kontrola zajištěna prostřednictvím slasti. Stručně řečeno, Orwell se obával, že nás zničí předmět ...
celý text

"Chlapec a svět" (2013), rež. Alê Abreu

Obrázek
  "Chlapec a svět/O Menino e o Mundo/The Boy and the World"  Rok výroby 2013 Země Brazílie Minutáž 80 min Režie Alê Abreu Malý chlapec žije s rodiči na venkově. Jeho otec odchází za prací a syn ho následuje. Postupně objevuje nevšednost světa, ve kterém dominují zvířecí stroje a silní jedinci. Dětská nevinnost ostře kontrastuje s tíživou odpovědností dospělých a bezcitnou společností. Důmyslná práce s barvou, perspektivou a rozmanité způsoby zobrazují otázky či důsledky moderního světa očima dítěte.
celý text