Tommie Smith a John Carlos, Olympijské hry v Mexico City, 1968



Američtí atleti Tommie Smith (zlatý medailista) a John Carlos (Bronz) při slavnostním předávání medailí na Olympijských hrách v Mexico City v roce 1968 vyjádřili své postoje. Tento moment patří k nejdramatičtějším v moderní historii Olympijských her. Jejich skloněné hlavy a zdvižené pěsti symbolizující hnutí Black Power při prvních tónech hymny Spojených Států představovaly tichý protest s obětmi rasismu a sounáležitost s hnutím za občanská práva. Za toto gesto byli oba závodníci vyloučeni z olympijského týmu, T.Smith po slavnostním ceremoniálu řekl:

" když vyhrávám, jsem Američan, ne Černý Američan. Ale kdybych udělal něco špatného, tak by o mě řekli, že jsem Černoch. Jsme Černoši a jsme hrdí na to, že jsme Černoši, Amerika jednou pochopí, co jsme dnes večer udělali"

Populární příspěvky z tohoto blogu

Neil Postman o televizi, serióznosti médií, (ne)vědění, zábavě a hypermoderním člověku (1988)

Obrázek
  V rozhovoru s mediálním teoretikem Neil Postmanem (1931-2003) se rozmlouvá nad jeho knihou "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy" vydanou v r. 1985 a na konkrétních aspektech americké společnosti demonstrovány hlavní Postmanovy teze. Rozhovor byl natočen 14.1.1988 pro C-Span, další rozhovory s Neil Postmanem zde 00:00 Proč a co Vás motivovalo k napsání knihy "Ubavit se k smrti"? Neil Postman: Protože televize má úžasnou schopnost naprosto měnit kulturu.  Televize umí pozměnit naše nahlížení na politiku, náboženství a do určité míry na vzdělání. 00:58 Díváte se na televizi? Neil Postman:  Miluji televizi, zvláště sport a starší filmy, ale nikdy se na ní nedívám, když se snaží být vážná. Když se začnou moderátoři Tom Brokaw nebo Walter Cronkite tvářit vážně, působí to dost trapně 01:38 Proč Vám připadají tito moderátoři trapní" Neil Postman:  Protože smyslem americké televize je upoutat pozornost diváka a  prodat mu skrze reklam nějaký produk...
celý text

"Budujeme pohraničí" Zdeněk Forman, Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa (k 100. výročí Vojtěcha Jasného)

Obrázek
  Kniha Budujeme pohraničí od Zdeňka Formana, Vojtěcha Jasného a Karla Kachyni, která vyšla v roce 1950 v nakladatelství Orbis, je dokladem snah vtisknout tomuto kraji po vysídlení Němců novou identitu, jež zajímavě mísí národní prvek s utopickým komunistickým projektem. Na publikaci se podíleli filmoví režiséři Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa, kteří v té době společně točili agitační dokumentární filmy ze života zemědělských družstev a státních statků, např. Není stále zamračeno (1950), Neobyčejná léta (1952). (text Čeněk Pýcha "Budujeme pohraničí" @Paměť a dějiny, 2017/03, PDF zde ) Zdeněk Forman (1926-1981) režisér, scenárista, docent filmové fakulty, literatura z oboru Vojtěch Jasný (1925-2019) česko-americký scenárista, filmový režisér, fotograf, vysokoškolský pedagog Karel Kachyňa (1924-2004) režisér a scenárista související: "Česká rapsodie" (1969), rež. Vojtěch Jasný Socialistický realismus #1: Adolf Zábranský (1909–1981)
celý text

Neil Postman "Mizející dětství" (2001, @SUNY Fredonia), 75 min.

Obrázek
  foto: "The disappearance of childhood" Neil Postman (Delacorte Press, 1982) Neil Postman "Mizející dětství" (2001, @SUNY Fredonia), 75 min. 00:45  Neil Postman: Kde vznikla myšlenka "dětství" a jaká je jeho budoucnost? Možná bych Vás měl varovat předem,  že vize dětství je problematická, možná až depresivní. 01:12 Neil Postman: "Dětství" je sociální konstrukt, nikoli biologická kategorie.  Existuje méně než 400 let a jak jej chápeme dnes, neexistuje víc jak 50 let. 03:00 Neil Postman: Děti nepředstavovaly do 16. století žádnou speciální kategorii,  nebyly knihy o dětech nebo roli matky.  Děti byly vždy součástí všech společenských událostí 04:00 Neil Postman: Když se podíváte na obrazy z 13. století, dítě bylo zobrazeno jako malá verze dospělého 04:30 John Harold Plumb (1911–2001), britský historik o dětství:  “there was no separate world of childhood. Children shared the same games with adults, the same toys, the same fairy stories. They liv...
celý text

O mně / About me

Obrázek
foto z r. 2015, kdy jsem ještě nevěděl, že budu 3 měsíce nezaměstnaný, ale fresh. foto z r. 2020, kdy jsem byl 5tým rokem zaměstnaný v korporátu (open space, hodně xls souborů)., stále fresh. O mně Jméno: Richard Hlaváček (12.8.1977, Praha)  1996–2008, klubový DJ (jazz, rap, soul) 1999–2006, moderátor Rádia 1 (pořad „Soundbomb“) ženatý víra: sunnitský islám (od roku 2002) vzdělání: střední škola mekka1977(at)gmail(dot)com About me Name: Richard (12-Aug-1977, Prague) 1996–2008, club DJ (jazz-rap-soul) 1999–2006, a radio anchor at Radio 1 (Soundbomb show)  Married Religion: sunni islam (Since 2002) mekka1977(at)gmail(dot)com Blogs: * fitra - knihovna * databáze knih islámských, afroamerických a afrických literatur (v letech 2009-2018 blog Mecca Audio) https://meccaaudio.blogspot.com/ *  časové i nadčasové * umění, literatura, filosofie, politika, společnost (od roku 2014) https:...
celý text

Rozhovor s básníkem a spisovatelem Langston Hughesem (rozmlouvá Eva Corey, @WBAI, 13. 6. 1963)

Obrázek
  foto: S Langston Hughesem rozmlouvá Eva Corey @WBAI, 13. 6. 1963 Donald-Bogle · Langston Hughes / interviewed by Eve Corey (@WBAI, 13 June 1963) 00:00 Jak žije a pracuje Langston Hughes? 01:30 Jaké dopisy dostává Langston Hughes? 02:20 Život v Harlemu 03:30 Langston Hughes o svých cestách do Evropy a Afriky ve 20. letech 05:00 Langston Hughes o antologii "Poems from Black Africa" (1963) a o jazycích, v kterých Afričané píší a komunikují 06:55 Langston Hughes o svých knihách pro děti (viz odkazy níže) 08:10 Langston Hughes o svých povídkách  10:10 Langston Hughes o své knize "Fight for Freedom: The Story of the NAACP",           příběh o boji za lidská práva a hnutí NAACP 11:40 Langston Hughes o rasismu vůči ostatním etnikům v New Yorku           Langston Hughes o lynčování dnes a 20. a 30 letech. 14:00 Langston Hughes o psaní o hnutí NAACP a svých povídek Knihy Langstona Hughese pro děti: "The First Book of Rhythms" "The F...
celý text