"Sup" Gil Scott-Heron (český překlad)

Kroužící sup jako téma a název Gil Scott-Heron použil již pro svou novelu (The Vulture) vydanou ve stejném roce jako album (Small Talk at 125th and Lenox), kde se objevila i tato báseň. Zajímavá souhra okolností byla, když se tento text objevil i na Heronově posledním albu (I´m New Here) v skladbě "Your Soul And Mine", v roce 2010.

V úvodu básně Heron mluví o "...dalších ruinách života černého muže", což souvisí s tehdejším afrocentrismem a vlivy hnutí Black Power. U Herona se jednalo o navázání na odkaz afroamerických nacionalistických politiků jako byl např. Marcus Garvey a později Heronův velký vzor Malcolm X, kteří kladli důraz na hrdost a sebevědomí.

Heron se s touto filosofií ztotožnil a postavil na ní svůj projev. Nelze ale jeho tvorbu zjednodušeně označit za výhradně černošskou a jen pro černochy. Hnutí Black Power bylo mezi Afroameričany v 70. letech velmi populární, jeho vliv bylo možné slyšet černošské hudbě, a Heron sám sebe ve svých počátcích označil za "černocha, který je zaměřený na vyjádření černošské hrdosti". Nicméně jeho tvorbu můžeme rovněž označit jako apel na lidskost v širším, univerzálním významu.

Prvotní dojem z textu může působit velmi negativně, možná až nihilisticky, je to ale první vrstva, kterou je třeba překonat. Silný způsob vyjadřování je typický nejen pro Heronovu lyriku, ale i pro expresionismus symbolizující básníky starší generace (Amiri Baraka, The Last Poets). Heron si ale neužívá poukazování na negativní symboly, spíše jimi vytváří konstrukci dobra a zla, a jasně tím vymezuje hranice mezi nimi. V každém jeho textu je vždy několik symbolů nebo narážek, které rovněž odkazují na naději a důstojnost, "...Pouze mi slib, že budeš bojovat za svou a mou duši".

Smrt, kterou zde symbolizuje sup, nemusí nutně jen představovat tělesný konec člověka, poselství básně by se dalo pochopit jako varování před smrtí naší duše, ustrnutí v našich životech, laxností, stagnací, ignorancí, je to mentální smrt člověka. Heron se snaží povzbudit k objevení hodnot potřebných k vnitřnímu probuzení. Rovněž by šlo poukázat na ryze afroamerické téma "existenční smrti", které se objevuje v beletrii, poezii, ale i esejích: "Duše bez života" Eldridge Cleaver (1968), "Černý chlapec" Richard Wright (1947), James Baldwin rozhovory/eseje, "Neviditelný" Ralph Ellison (1972). 

"Sup" Gil Scott-Heron

Stojím na troskách dalšího života černého muže,
Nebo lítám přes údolí oddělující den a noc.

"jsem smrt", křičí Sup,"pro lidi světla".
Charón* připlul na loďce, která převáží duše.

Viděl jsem mrchožrouta odplout a brát živá srdce s sebou 

do toho studeného světa.**

On ví, že ghetto je útočiště 
těch nejubožejších.

V divočině žalu a pustině 
zoufalství.

Ďáblův pozoun spravedlnosti zaduje hrůzný pokřik.

Bere matkám děti a nechává 

za sebou obrovský smutek.

Takže, až uvidíš Supa, jak krouží 
ve tvé mysli,

Pamatuj, že není úniku, 
on bude vždy těsně za tebou.

Slib mi ale, že budeš bojovat, 
bojovat za svou, i mou duši.

* "Charón" jméno v řecké mytologie označujíc převozníka mrtvých do podsvětí.