"Soweto ´76"
V červnu si připomínáme výročí násilných událostí v předměstském sídlišti Soweto na okraji Johannesburgu, kde se střetla policie se studenty. Během nepokojů policie začala střílet do desetitisícového davu směřujícího ke stadionu Orlando. Útok policie si vyžádal několik stovek mrtvých a přes tisíc osob bylo zraněno. Jihoafrická vláda oficiálně uváděla "jen" 23 zabitých studentů. Níže uvedená ukázka z knihy "Dějiny Jižní Afriky" od Otakara Hulce krátce popisuje události z 16.6.1976.
Události v Sowetu
V polovině 70. let vzrostlo napětí mezi středoškoláky a v nížším školství vůbec. V černošských sídlištích byl nedostatek škol, učeben a učitelů, žáků ve třídách naopak přibývalo, bývalo jich tam čtyřicet, někde až jedno sto. Mnozí učitelé nebyli aprobování, úroveň výuky proto byla velmi nízká. U rodičů dětí školou povinných vyvolávala situace ve školách velkou nespokojenost a začali proti současnému stavu školství aktivně vystupovat.(...)
Rodičovská organizace vystupovala proti postojům Správy pro bantuské vzdělávání (Department of Bantu Education), která si nedostatečně hleděla svých povinností nebo záměrně usilovala o to, aby vzdělání černých studentů nedosahovalo vyšší úrovně. Měla rovněž velmi skrovné finanční prostředky na školské výdaje; ve srovnání s výdaji na děti bělochů to byl poměr až 1:10.(...)
V centru rozsáhlých lokací Soweto, Orlandu, ale i jinde, se situace zvlášť vyostřila, když byla do škol jako vyučovací jazyk pro některé předměty včetně matematiky zavedena afrikánština. Proti tomuto nepopulárnímu opatření, proti afrikánštině jakožto jazyku utlačovatelů, se zavedla bouře protestních akcí. Při jedné z nich, a to v lokaci Soweto, během pochodu, svolaného na 16.červen 1976 sowetskou Radou studentských představitelů a směřujícího na stadion v Orlandu, začala policie střílet do zástupu studentů. Celý svět obletěla fotografie zabitého dvanáctiletého chlapce Hectora Petersona, kterého jeho spolužák nese v náručí. Policejní zásah vyvolal vlnu násilí téměř ve všech černošských sídlištích po celé zemi.
Násilí pak pokračovalo i v dalších letech. Studenti odmítali chodit do škol, rozšířilo se heslo "napřed svobodu, potom vzdělání" a celá jedna mladá generace zůstala bez systematického vzdělání. Vorsterova vláda se ovšem snažila podobným akcím mládeže učinit přítrž. Přijala mnohá opatření, která je měla paralyzovat, ta se však dlouho projevovala jako neúčinná. Hnutí za sebeuvědomění černochů a Jihoafrická rada církví (South African Council of Churches), Svaz černošských novinářů (Union of Black Journalist) a další organizace byly zakázány. Dokonce i sowetské noviny World musely přestat vycházet.
Obětí se stal i vedoucí představitel Hnutí za sebeuvědomění černochů, vysokoškolský student Steve Biko, který byl za své veřejné vystupování společně s mnoha dalšími představiteli intelektuální opozice v roce 1977 zatčen. při výsleších ho umučili k smrti. Pro další generace mladých Jihoafričanů pak představoval symbol oné doby, stejně jako vztyčená zaťatá pěst, k níž se pojilo heslo "amandla awethu" (moc do rukou lidu), a jeho odkaz tkvěl nad nesčetnými pouličními srážkami s policií.
Str. 239 - 241, Dějiny Jižní Afriky - Otakar Hulec (NLN, 1997)
dvanáctiletý Hector Peterson nesený svým spolužákem (Soweto, 16. 6. 1976)
theme muse-sick
