"Přesýpací hodiny" William Butler Yeats (1928)




"Přesýpací hodiny: hra o jednom dějství"
William Butler Yeats (1865-1939)
přeložil Otto F. Babler
Lidové závody tiskařské a nakladatelské, 1928

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rozhovor s hudebním publicistou Karlem Veselým o dvou dekádách hudby ohně (6.9.2017)

Obrázek
Pro fanoušky urban music není jméno hudebního publicisty Karla Veselého žádnou novinkou. V roce 2010 napsal monografii Hudba ohně, která mapuje, jak říká podtitul, "radikální černou hudbu od jazzu po hip hop a dál". Toto léto se ozval s další knihou, tentokrát románem, kde s vyfabulovaným příběhem zasazeným do doby normalizačního Československa vypráví, jak se funk málem stal novým nástrojem, skrz který by Gustav Husák a další (krypto) fanoušci George Clintona filtrovali svou ideologii českému proletariátu. Více o knize a celé myšlence - Karel Veselý @DVTV

Ačkoli se nyní na české scéně zažehly ohně mezi dvěma vydavatelstvími, předkládaný rozhovor s Karlem Veselým směřuje více k hudbě jako tématu, skrze které lze nahlížet na společnost a rovněž v opačném procesu vidět, jak se společenské postoje reflektují v hudbě.
celý text

Osudy Židů za druhé republiky (1. října 1938–14. března 1939)

Obrázek
foto: Kiel (severní Německo) 1932

Poznámka: Následující citace a popisky jsou převzaty z publikace "Rozpad židovského života" (Academia, 2016), která popisuje úděl Židů a emigrantů z pohraničí během druhé republiky. Mnohé citace jsou neveselou vzpomínkou na českou malost a jak rychle se uměla zorientovat ve vypjatém nacionalismu. Rovněž poukazuj i na ty, co si v této době dokázali udržet zdravý rozum. Ačkoli se jedná popis doby na přelomu let 1938/1939, v určitém ohledu současnost ukazuje, že si vše možná zopakujeme.
celý text

Vlasta Kálalová - Di Lotti, česká lékařka v Bagdádu

Obrázek
Osobnost Vlasty Kálalové-Di Lotti, lékařky, která v devětadvaceti letech otevřela československou nemocnici v Bagdádu, je známa hlavně díky knize "Doktorka z domu Trubačů" (1), ale také ve spojitosti s politickým procesem s Miladou Horákovou a spol., kde jako jedna z mála československých osobností napsala dopis (2) prezidentu Gottwaldovi a požádala o zrušení trestu smrti pro obžalované. Ačkoli je kniha autobiografický román, můžeme v ní narazit na zajímavé informace o islámu a hlavně o tehdejších poměrech v muslimské společnosti. Na knize je zajímavý způsob vyprávění a jakýsi nadhled v situacích, kdy se jako Evropanka setkala s Orientem. Z jejích poznámek (Přes Bospor k Tigridu), které bohužel nikdy nevyšly knižně, ale mnohé citace z nich byly použity ve zmíněné autobiografii, vyzařuje inteligence a silná empatie vůči novému světu, který se stal jejím domovem až do roku 1932.
celý text