* fitra - knihovna *

Debata nese název Tabu v sociálních vědách podle stejnojmenné knihy našeho prvního hosta Petra Bakaláře, psychologa, publikujícího knihy s názvy jako Psychologie Romů nebo Bůh jako psychický virus. Druhým hostem je Fedor Gál, chemik, doktor ekonomických věd, sociolog a zakladatel vydavatelství G plus G Slovníkový výklad české Wikipedie hesla Sociální vědy: Humanitní a společenské vědy jsou obecně vědy zabývající se člověkem a společností. Na rozdíl od přírodních věd (fyzika, biologie) nejsou důsledně exaktní, umožňují vstupovat subjektu do pozorování. Tento vstup subjektu je však mnohdy žádoucí a jediný možný, protože mnohdy je předmětem společenských věd nějaká stránka subjektu. Vést jednoznačnou dělící čáru mezi humanitními a společenskými vědami lze velice obtížně, nicméně zpravidla se uvádí, že společenské vědy jsou charakteristické vyšším stupněm kvantifikace a využíváním obvyklých vědeckých metod, např. experimentu, zatímco humanitní vědy mají spíše analytický charakter... ...

Ve jménu Boha, milosrdného, slitovného Federace islámských organizací v Evropě odsuzuje zvěrstva spáchaná extremistickými skupinami a jejich spojování s islámem. Federace islámských organizací v Evropě i nadále sleduje současný vývoj událostí kvůli zvěrstvům a násilnostem páchaných extremistickými skupinami v Iráku, Sýrii i jinde, proti místním komunitám, jež se liší svým politickým nebo náboženským přesvědčením, a proti novinářům, kteří jsou zastrašováni a zabíjeni barbarským způsobem. Federace odsuzuje co nejdůrazněji tyto otřesné činy, mezi které patří děsivé popravy a násilnosti, jež jsou v rozporu s učením islámu, lidských hodnot a morálními principy, které nelze ani ospravedlnit ani nechat bez povšimnutí. Federace islámských organizací v Evropě zdůrazňuje svou solidaritu se všemi, kdo jsou postiženi těmito závažnými násilnostmi, mírou represí a vyháněním ze svých území zprostředkovanými skrze média. Rovněž vyjadřuje pocity hlubokého zármutku ze současného vývoje, sy...

  Iniciativa Společný hlas, fórum židů, křesťanů a muslimů v České republice, jednoznačně odsuzuje jakékoliv zneužívání náboženství k šíření a ospravedlňování nenávisti a násilí. Zároveň odmítáme neoprávněné zevšeobecňování, které dnes u nás vede k projevům nepřátelství vůči muslimům v České republice, ačkoliv místní muslimská komunita se od islámského extrémismu opakovaně jasně distancovala. Znepokojuje nás šíření jednostranného negativního obrazu islámu v médiích, nevhodné výroky politiků (včetně hlavy našeho státu) o islámu a populistické využívání protimuslimských nálad v předvolebních kampaních. Vyzýváme ke zklidnění společnosti, k spravedlivému a vyváženému hodnocení každého člověka a k překonávání předsudků. Vážíme si všech, kteří již k rozumnému dialogu a k pokojnému soužití jednotlivých skupin v naší společnosti přispívají. V Praze, 23. září 2014 Zuzana Amrani, muslimská obec v Praze patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta rabín židovské komuni...

Srpen byl možná až příliš bohatý na témata týkající se muslimů, k jednomu bych se rád vyjádřil, protože jsem jeho součástí. Muslimská komunita v ČR je velmi malá, rozruch kolem šátku podivně velký. Právě vzhledem k početnosti českých konvertitů k islámu a celkově malé muslimské komunity v ČR, došla řada i na mě a mé dva přátele a stali jsme se na pár minut „slavnými“. Popularitu nechám stranou, budu mluvit jen o článku a jeho autorovi, který v nás vzbudil mylný dojem, že chce skutečně poznat české konvertity jednoho z velkých monoteistických náboženství.

"Nezval, Seifert, Biebl, to všecko jsou pěkné sliby; Hora již z valné části naplnění. Jejich verše se nemusejí lidem líbit. Naprosto ne. Jen kurvy se musejí líbit, poněvadž by bez toho zemřely hladem. Verše ne. Ale zpozoroval jsem, že i ti, kdož na ně nadávají, jich nezapomínají. A to jediné je důležité." F. X. Šalda zdroj: Kritické projevy 13 (sv. 22), s. 253 (Melantrich, 1963) , původně byl text publikován v časopise Literární svět, článek " Zpovědi českých básníků a kritiků " v roce 1927 (roč. 1, č. 2, s. 1 - 3.)

Politika, emancipace amerických černochů a existencialismus jsou stěžejní témata, která tvoří základ poezie Gil Scott-Herona. Některé texty se zaměřují na jedno z témat, mnohdy se ale slévají v jeden celek, nebo dle důležitosti vystupují do popředí. Energie slov v Heronově lyrice je natolik intenzivní, že není třeba se zcela ztotožnit s politickým programem a nutně podpořit "svrhnutí krále", ani nemusíte prožít na vlastní kůži den v Harlemu, na rohu 125. ulice a Lenoxovy třídy.

Před rokem (shodou okolností na den přesně, 19.9.2013) zazněly na yt kanálu Vlad TV velmi silná slova na adresu bělochů a jejich postavení v hiphopové kultuře od legendy rapu 90. let, Lord Jamara. Nejedná se o bezvýznamnou postavu a možná právě proto jeho hlas rezonuje v některých hlavách do teď. Lord Jamar, člen newyorské kapely Brand Nubian, je znám, kromě rapových aktivit, i jako aktivní člen hnutí 5% Národ, náboženskou skupinou vycházející částečně ze sekty Islámský národ (Nation of Islam). Právě vliv toho hnutí do určité míry určuje názorový rámec rapperů dodnes. Základní filosofie hnutí je: 85% lidí je ztraceno, nezná pravdu. 10% pravdu zná, ale vykořisťuje a využívá 85% většinu. Zbylých 5% je „národ“ vyvolených, spravedlivých, těch, co prozřeli.  Nedílnou součástí je velmi specifický pohled na člověka, resp. vztah běloch vs. černoch. Hnutí bylo založeno v Harlemu v 60. letech Clerencem 13X, který opustil Islámský národ a s sebou si přinesl i teorii, že běloch je ďá...

Skladba " No Knock " je z druhého alba " Free Will " (1972) a je reakcí na zákon, který umožňoval policii vniknout do domu "podezřelé osoby" bez soudního příkazu. Zákon "Bez zaklepání", jak jej Heron nazval, byl odsouhlasen vládou prezidenta Nixona a mezi jeho hlavní strůjce patřil tehdejší ministr spravedlnosti John Mitchell (viz vysvětlivky níže). 

J estliže bychom mohli vidět inspiraci pro báseň „Revoluce…“ u Last Poets, tak pro skladbu "Pokrok a vzpomínky (Evolution And Flashback)" by mohl být zdroj inspirace v expresionistické básni „Černé umění (Black Art) " od Leroi Jonese (Amiri Baraka) z roku 1969.

Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité d'histoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách; toto dílo zároveň vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě náboženských dějin lidstva, které zároveň ukazuje jako dějiny krizí, inovací a proměn náboženského vědomí člověka, které se nepřestává vyvíjet. Druhý svazek Dějin je věnován náboženstvím starověké Číny, Indie, Evropy a Íránu a také judaismu až po vznik křesťanství.

Odkud pramení lidská nenávist? Proč láska a humanismus obecně nejsou schopny tento konflikt přesáhnout? Jak vzniká nenávist mezi státy, národnostmi, národnostními menšinami, minoritami i společenskými skupinami? Je možné žit ve světě, v němž je myšlenka hybatelem společnosti? Jsme odsouzeni být uvězněni v tomto neřešitelném dilematu?

V hudebním světě, ale i v literatuře nebo umění obecně, se někdy dostane dílu takové pozornosti a publicity, že je jedno, jestli řeknete jeho název nebo jméno autora, to první vždy evokuje to druhé. Ideální příklad je báseň „ Revoluce se nebude vysílat “ od Gil Scott-Herona, z roku 1970. Heronovi bylo pouhých 20 let, a spolu s románem „Sup (The Vulture) vydaným ve stejném roce, to bylo poprvé, kdy dal světu o sobě vědět.

Track " Work For Peace " se týká relativně nedávné minulosti, a to války v zálivu na začátku 90. let. Tato báseň je rovněž známá pod jménem " The Military and the Monetery " nebo " So Damn Insane ". Tématicky se na první pohled může zdát, že text je vnějším popisem tohoto konfliktu, ale Heron jej spíše využívá, jako prostředku, po kterém nechává plynout své úvahy o světě.

Amerika představovala vždy pro tvorbu Gil Scott-Herona bezedný zdroj témat, některé skladby jsou ale trochu výjimky a zmiňují rovněž osudy lidí nebo události, které nejsou jen záležitostí USA, ale vyskytují se i daleko za jejich hranicemi. Podobně jako píseň „ Johannesburg “, kritizující apartheid v Jižní Africe, i následující překlad básně „Král Henry IV“ je na téma, které je záležitostí jak americkou, tak hlavně chudých států afrického kontinentu.

* články * úvahy * islám * muslimové * * články * úvahy * kultura * společnost *

Následující text je oproti předešlým textům skutečnou básní. Stylem i formou se podobá skladbě "Sup (The Vulture)", protože používá více metaforické výrazy a tématicky se zabývá existencialismem. Nejedná se pouze o úvahu nad smyslem života, ale také nad způsobem, jak jej žijeme a hlavně nad vnějšími faktory, které nás ovlivňují (vědomě/podvědomě).