Pár slov o českém hip hopu... (24.10.2013)


Žil jsem v domnění, že mé dva články (1 zde, 2 zde) byly ažaž energie, kterou jsem vynaložil pro český hip hop. Jedno pozdní odpoledne, které jsem s ním strávil mě ale přimělo celou věc zvážit a říct ještě pár slov. Reakce hip hoperů mně potvrzují, že český hip hop je skutečně zábava pro ignoranty a prostor, kde se stát super-cynikem. V očích těchto lidí vypadám jako profesor z filmu Vyšší princip. Whatever


Emaily a SMS mi na klidu rozhodně nepřidaly, nicméně jsem si vyjasnil jedno dilema a svůj vztah k české u hip hopu. V několika následujících bodech se pokusím shrnout své postřehy a rovněž se pokusím zpětně reflektovat svůj již řečený názor. Rovněž bych chtěl připomenout, že dalším (a jediným), kdo se ozval s názorem podobným mému byla jihlavská kapela Pio squad. Svoje názory prezentovali v diskuzích na sociální síti FB. Neznám ale více podrobností o jejich názoru, tudíž je zmiňuji jako sympatizanty v obecné rovině, nevylučuji, že se můžeme v určitém ohledu lišit.


Objektivita


Jedna z výtek byla, že předkládám svou hypotézu jako fakta a ignoruji nadsázku/recesi. Moje rétorika je fašistická a v některých případech byla označena za xenofobní (?). Nemluvil jsem o obecně o Řezníkovi, ale konkrétně o videu "Konečný řešení" a tričku s Breivikem, protože polemizovat v obecné rovině je ideální stav debaty, ve které se lehce zobecňuje jeho projev a redukuje na již několikrát zmíněnou recesi a nadsázku. 
Zmíněné video a použití fotografie vraha na tričku bez kontextu, je podle mě velká neodpovědnost a chyba, nikde mezi řádky nevidím a nečtu nadsázku...

V mém pohledu chybí důraz na objektivitu, na objektivitu, která ale není upozorněním, které máme na paměti, když chceme nad někým vznést soud, ale objektivita, která je tady cílem a zároveň alibi, jak se elegantně vyhnout morálce a ctnosti, tj. na soubor  vlastností, které v tomto případě nemají vágní význam. Jako by stačilo popsat určitý problém a alibisticky se vyhnout zamyšlení, které by mohlo jednu ze stran znevýhodnit. Morálka je v tomto případě apriori odsunuta ne na vedlejší kolej, ale vůbec se s ní nepočítá, protože nevyhovuje současným standardům. Prioritou je být za každých okolností korektní a objektivní. Objektivita neexistuje, vždy se vnitřně přikláníme na jednu ze stran a je jen na nás, která to bude.  


Nadsázka a recese
(?!)


Asi největší překvapení pro mě byl argument, že se jedná o nadsázku a recesi. Můj dotaz odstartoval intelektuální onanii, jak řezníka hip hopeři chápou. Proběhlo několik citátů z filosofie a já nabyl jsem dojmu, že čtu recenzi na divadelní představení, které nikoho nebaví, je ale stylové na něj chodit a pak v kavárně rozebírat jeho obsah. Mě ale vůbec nezajímalo, jak naši intelektuální hip hopeři chápou "nadsázku", chtěl jsem zjistit, jestli se některý z nich zamyslel, jak jej mohou chápat teenageři, co jeho video sledují a tričko s Breivikem nosí. Jaký může mít jeho "nadsázka" a "recese" vliv na jejich psychiku. Pod fotkou Breivika je text z videohry a tím se (slovy Řezníka) jasně potvrdil, jak vše zamýšlel, resp. "nadsázka" je na světe. 

Pro mě je ale tohle velmi málo a zajímalo by mě, jak by svůj fórek vysvětlil norské rodině, která přišla o syna nebo dceru na ostrově Utøya!  

Zajímavé je, že došlo i na přirovnání k zrcadlu, které Řezník nastavuje společnosti(?). Nastavovat zrcadlo společnosti, ale neznamená pouze mechanicky kopírovat negativa a projikovat je tam, odkud přišly. Zrcadlo společnosti musí mít hlubší smysl a celkový akt vyžaduje přesah, který vyvolává diskuzi a burcuje společnost ke změně, nebo alespoň k zamyšlení. 

Řezník se ale chová jako dítě, co potají ukradne v obýváku ze stolu vánoční cukroví a pak ze skrýše pozoruje rozruch, který tím vyvolal. Řezník není zlo, temno ani tvrdost, ale jen zbabělý a prázdný wanna-be raper, co stále čeká na múzu, která se ale nikdy nedostaví. Člověk nemůže očekávat, že mu spadne do klína jack-pot, když investoval jen pár drobných. Pro mě má recese hranice a v tomto případě bych řekl, že český rap šel tak dlouho na západ až vyšel na východě.

Svoboda slova

Dalším klíčovým tématem byla svoboda slova a jak je chápána. To, co o sobě fanoušci rapu prozradili bylo vidění svobody v tom nejliberálnějším smyslu. Mnozí ji chápou jako bezmezné pole působnosti. Omylem je chápat ji, jako pravidlo určující vztah dvou jedinců, to je jen výsledek, který z ní vyplývá. Svoboda v prvé řadě hovoří k nám samým a umožňuje nám přemýšlet nad naším postavením k druhým. Svoboda v prvé řadě zavazuje a něco od nás vyžaduje!

Horrorcore

Styl, který Řezník prezentuje, mě nechává v klidu a záměrně jsem se mu vyhnul, protože tím bych dělal řezníkovu práci za něj. On si přeje, aby byl okultizován a měl kolem sebe auru démona. Svým způsobem to trochu mé články udělaly, cílem ale bylo bavit se v prvé řadě v lidské rovině, tj. morální nebo etické, umělecká stránka věci je až druhotná nebo spíše nepodstatná.

Jaký je pro mě český hip hop?

Celá záležitost pro mě byla zajímavým poznáním, kam se český hip hop dostal od dob raperů v obyčejných košilích a textech o konzumní společnosti. Přestože věřím, že jsou stále lidé, co umí myslet svou hlavou a nezaprodají se levnému stylu, aby získali na pár minut slávu. Český hip hop je podivné elitářství, které odvrací člověka od společnosti a zve ho do společnosti "pro vyvolené", přičemž nenabízí žádnou alternativu a názorovou platformu. Obhajoba řezníka ukázala určitý typ myšlení, které nehovoří k lidem, ale k samo k sobě, myšlení, které se jako narcis opájí samo sebou. Považuji ho za více nebezpečné než všechny "ismy", protože neobsahuje postoj, a jeho esencí je pouze sebestřednost, zahleděnost do sebe, cynismus a neúcta k životu.

Český hip hop se dobrovolně stává "kulturním narcisem"* a dívá se na sebe očima svých nekritických fanoušků, kteří jej vždy a hlavně za cokoli poplácají po zádech. Český hip hop nemůže být zdrojem inspirace, protože je zaneprázdněn nasycením svého nenažraného ega a svou kvalitu hodnotí hlavně podle síly potlesku svých fanoušků. 


Richard, 24.10.2013





*("Kultura individualismu" Jacyno Małgorzata, 2007, česky, 2012)

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Malcolm X: The Great Photographs" (Stewart Tabori & Chang, 1993)

„Black Manhattan“ James Weldon Johnson (Da Capo Press, 1991)