* fitra - knihovna *

  Přednášky našeho předního orientalisty Luboše Kropáčka na katedře religionistiky Husitské teologické fakulty UK začínají toto úterý (1.10.2013) vždy od 17:00. Celkem se jedná o šest přednášek. Tyto přednášky jsou vždy součástích celého bloku přednášek zaměřených na další světová náboženství, více informací na webu Husitské teologické fakulty UK

Kniha Černá kůže, bílé masky vychází jako první český překlad textu Frantze Fanona. Frantz Fanon (1925-1961) patří mezi významné postavy éry rozpadu koloniálních systémů Prvního, Druhého a Třetího světa. Jeho rodina žijící na Martiniku měla smíšený africko-indicko-evropský původ. Fanon vystudoval psychiatrii, dále ve Francii studoval literaturu a filosofii (Maurice Merleau-Ponty). Během svého působení v Alžíru (od roku 1953 vedoucím lékařem Psychiatrické nemocnice v Blidě) se aktivně účastnil politického života jako člen alžírské Fronty Národního Osvobození.

Tibor Danihel *25. 9. 1975 - † 24. 9. 1993, Písek V pátek 24. září 1993 zahnala v Písku početná skupina skinheadů čtyři mladé Romy do řeky Otavy a násilím jim bránila vylézt z vody. Jeden z Romů, osmnáctiletý Tibor Danihel, kvůli tomu utonul. Tato událost byla mnohokrát projednávána před soudem, několikrát se měnila právní kvalifikace činu i počet obžalovaných, než byl vynesen alespoň částečně adekvátní rozsudek. Nejtvrdší trest za rasistickou vraždu byl něco málo přes 8 let - na tolik si česká justice v 90. letech cenila život romského chlapce. Tedy až téměř šest let po spáchání tohoto trestného činu uznal Vrchní soud tři obviněné vinnými z rasisticky motivované vraždy a pokusu vraždy. Jaroslav Churáček dostal 8 let a 3 měsíce, Zdeněk Habich 7,5 roku a Martin Pomije 6,5 roku. Čtvrtý obžalovaný Milan Brat byl v roce 2000 osvobozen.  Předseda senátu během čtení rozsudku uvedl, že na Danihelově smrti se zřejmě podílelo více skinheadů. Odsouzení na to reagovali výkřiky: ...

"Prošel jsem traumatem růstu, vzteku, lásky, nenávisti a nostalgie svých osobních snů. To už je za mnou... teď píšu s obnovenou úzkostí o mrzačících tísních mé vlasti a mého lidu, o smrti způsobené výstřely, nemocí a podvýživou, o smrti svých přátel, kteří žili tak slibně, o pletichářství politiky a lidech, kteří si v něm libují, o bídě chudých uprostřed hojnosti. "  Kofi Awoonor o své tvorbě**

Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post-koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA. Narodil se v roce 1949 v indické Bombaji v párské rodině. Tam také vystudoval střední školu a University of Mumbai, doktorát získal na Oxfordské Univerzitě ve Velké Británii. 

Tematicky je tento blog dost náladový a pod logem se od jeho vzniku (konec roku 2009) několikrát změnil jeho popis, nicméně knihy patří mezi témata nejstálejší a výsledkem jsou tři databáze zaměřující se na islámskou, afroamerickou a africkou literaturu. Pořadí, jak je uvedeno, určuje i „objem“ informací, které nabízí. V momentě, kdy se snažíte vyčerpat určité téma, dostáváte se do situace, kdy víc a víc zjišťujete, jak dané téma je rozsáhlé a vaše práce asi nebude mít konce. Proto jsem tento problém vyřešil zaměřením se převážně na české tituly (pár knih slovensky, anglicky a francouzsky), abych měl cíl, i když rozostřený, nadohled.

Druhý díl série Postkoloniální myšlení I–IV, jejímž úvodním svazkem byl překlad knihy Frantze Fanona Černá kůže, bílé masky tvoří historické východisko odrážející angažovanou genezi postkoloniálního myšlení jako de facto emancipačního programu druhé vlny „dekolonizace“ – ozbrojeného i politického procesu boje koloniálních zemí za nezávislost, který byl na Západě vnímán jako proces rozkladu evropských imperiálních říší.

První díl Dějin náboženského myšlení - proslulého díla, do něhož rumunský historik náboženství shrnul výsledky své celoživotní práce - Od doby kamenné po eleusinská mystéria zachycuje nejstarší vrstvy dějin náboženství lidstva, od prvních projevů v prehistorickém období, přes zaniklé civilizace starého Egypta, Mezopotámie, Íránu nebo Chetitské říše, až po rané fáze velkých světových náboženství na území Indie, Izraele a Řecka.

Několik let před svou smrtí mne Mircea Eliade (zemřel 22. Dubna 1986) požádal, abych dovedl do konce jeho dva velké knižní projekty, na něž se již necítil. Jednalo se o Slovník náboženství (…) a závěrečný svazek Dějin náboženského myšlení , pro který chtěl sám sepsat tři kapitoly: obecný mytologický úvod, kapitolu o tantrismu v návaznosti na indo-tibetské náboženství a závěrečnou kapitolu o náboženství v moderní a postmoderním světě. Zpracování zbývajících sedmi kapitol, které měly být věnovány Severní, Střední a Jižní Americe, Africe, Japonsku, Číně a Austrálii a Oceánii, přenechal žákům a kolegům, kteří sdíleli jeho názory.

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Čtvrtá databáze knih zahrnující převážně čtyři tematické oblasti: filosofie, sociologie, psychologie a umění by zde vlastně nemusela být, protože je okrajová (v porovnání s těmi třemi hlavními) a nevyčerpává jednotlivá témata. Hlavním důvodem ale bylo soustředit na jednom místě i tyto knihy, na první pohled nesouvisející s islámem a muslimy, protože filosofie a umění mají k náboženství velmi blízko a často se střetávají a mnohdy i slévají v jedno. Na druhou stranu není nutně účelem obhajovat spojitost mezi vírou a filosofií nebo uměním, která někdy může vyznít krkolomně, ale spíše usnadnit orientaci a výše uvedené oblasti popularizovat.  :: kategorie ::  : Knihy : filosofie :   : Knihy : dětská výchova :   : Knihy : multikulturalismus :   : Knihy : psychologie :   : Knihy : sociologie :   : Knihy : politologie :   : Extremismus : rasismus / Extremism : Racism, :   : Bilingvismus : ...

Velké firmy si našly nový zdroj zisku: naše děti. Joel Bakan odhaluje, do jaké míry tyto firmy zneužívají zranitelnost a ovlivnitelnost dětí, jak manipulují se strachem jejich rodičů a jednají bez ohledu na zájmy a zdraví dětí.