"Svět se rozpadá" Chinua Achebe (BB art, 2003)



Vyprávění o životě domorodých kmenů na dolním toku Nigeru před více než sto lety od současného nigerijského prozaika. Osou tohoto zajímavého vyprávění je život proslulého válečníka jednoho z klanů igboského kmene a jeho široké rodiny. Autor nás jeho prostřednictvím seznamuje s celou hierarchií a životními hodnotami jednotlivých kmenů žijících na jihovýchodě dnešní Nigérie a živících se zemědělstvím. Zlom nastává ve chvíli, kdy se do těchto končin dostanou bílí misionáři - starý svět se rozpadá ... Sugestivní román věhlasného afrického spisovatele. Čtení svým námětem poněkud výlučné, zajímavé však právě svou ojedinělostí.

O tomto románu se zmiňuje i Vladimír Klíma v antologii „Literatura černé Afriky“ (viz odkaz níže) a upozorňuje na spojitost s Achebeho knihou vydanou o dva roky později.

"Ve dvouletém sledu za sebou vycházejí na sklonku 50. let jeho dva stěžejní a dosud nepřekonané romány. "Svět se rozpadá" (1958) a "Už nikdy klid" (1960). Oba dva romány, jež jsou volně skloubeny jednotou některých postav a míst, podávají pohled do života tří generací jednoho a téhož kmene igboské národnosti, k níž Achebe sám patří. Příběh první je zaostřen na dědův životní osud: starý Okonkwo je hrdý a bojovný příslušník tradiční Afriky, spjatý s ní celým svým životním stylem. Do jeho světa pronikají misionáři a koloniální administrátoři a divoký Okonkwo se s nimi dostane do konfliktu. Zabije zřízence koloniální správy, a dříve než může být zatčen, raději se oběsí. Policisté, kteří jej přicházejí zatknout, nacházejí už jenom mrtvolu, kterou jeho vlastní krajané nemohou pohřbít, protože svou sebevraždou spáchal přečin proti tradičním zvykům kmene. A odcházející anglický okresní komisař uvažuje, kolik mu tato scéna dá zajímavého a poutavého materiálu pro jeho novou chystanou knihu nazvanou Pacifikace primitivních kmenů na dolním Nigeru."

Chinua Achebe se narodil 16. Listopadu 1930 v Ogidi ve východní oblasti dnešní Nigerijské republiky. Vystudoval v Africe na jedné z prvních moderních univerzit v západonigerijském Ibádánu. Po absolvování univerzity pracuje jako novinář a kulturní pracovník a jeho životní náplní se pak na řadu let stává rozhlas a televize. Nakonec se stává ředitelem nigerijské rozhlasové služby Hlas Nigérie; a tak je po řadu let ztotožněn s hlasem zěmě. Ve dvouletém sledu za sebou vycházejí na sklonku 50.let jeho dva stěžejní a doposud nepřekonané romány: roku 1958 Svět se rozpadá (Things fall apart) a roku 1960 Už nikdy klid (No Longer at Ease). Mezi další patří Boží šíp (Arrow of God, 1964), Muž z lidu (A Man of the People, 1966).
První polovina šedesátých let přináší Achebemu slávu literární i osobní kariéru. Získává Mergaret Wrong Memorial Prize v roce 1959, Nigerian National Trophy for Literature v roce 1960
Achebe byl jeden z prvních, kdo jasně viděli hluboký protiklad mezi celky starými s jejich staletými tradicemi a celkem novým, trvajícím jen několik desítek let a přinášejícím zvyky, techniku i společenské instituce národů dalekého evropského kontinentu. Viděl všechny slabiny nejen na období kolonialismu, ale i na období rané nezávislosti. A proto se stal reprezentantem oné složky nigerijské inteligence, která viděla v evropské kultuře nejen špatné stránky a ve starých afrických zvycích jejich aspekty dobré.

(Anotace je převzata z přebalu knihy, pro biografii byla použita kapitola
„Chinua Achebe“ z knihy "Literatura černé Afriky" (Orbis, 1972), strana 276)



.......................................
Název: Svět se rozpadá
Název originálu v angl.: "Things fall apart" (1st edition 1958)
Autor: Chinua Achebe (*1930)
Překlad: Vladimír Klíma
Vydavatelství: BB art
Rok: 2003
Počet stran: 166
.......................................



Populární příspěvky z tohoto blogu

Súdánský šejch Nurín Mohammad Sádiq zemřel při autonehodě

Rozhovor s islamologem Bronislavem Ostřanským o knize "Islámská čítanka" mapující muslimské písemnictví (28.10.2020)

"Zlomky předsokratovských myslitelů" Karel Svoboda (ČAVU, 1944)

David Graeber: Dluh aneb prvních 5000 let (audio)

11.11.1985 přiletěly namibijské děti do Československa (ukázka z knihy "Černí sokoli - Pohnuté osudy namibijských dětí vychovaných v Československu" Kateřiny Mildnerové)