"Živý syn Bdícího - حي بن يقظان " Abu Bakr Ibn Tufajl (Praha 1957)
poznámka: Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)
Z řady překladů Ivana Hrbka jsou nejvíce zmiňovány díla z edice „Živá díla minulosti“ (Ibn Battúta, Ibn Chaldún, al-Mas’údí) a hlavně Korán (Al-Qur´an), dále pak překlady prózy (Táhá Husajn nebo Ghassán Kanafání). Mezi těmito publikacemi tvoří výjimku dílo, které se zabývá muslimskou filosofií a jejímž autorem je filosof a lékař Abu Bakr ibn Tufajl, který žil ve 12. století, v období muslimské vlády ve Španělsku (od 7. do 15. století ). Dílo „Živý syn Bdícího" (arab.“ Risála Hajj ibn Jakzán), a i jeho autor, představují filosofii převážně aristotelského typu v logice, fyzice, psychologii a přírodních vědách, neboť ta je také nedílnou součástí muslimské filosofie. Dále dílo reflektuje východiska novoplatonismu, který byl na základě mylně přisuzovaného autorství tzv. "Aristotelovy theologie" (jejímž autorem byl ve skutečnosti Porfyrios, žák a propagátor myšlenek Plótína) rovněž součástí filosofických východisek muslimů, Židů a křesťanů. Vše toto jako jeden celek nabízí komplexnější pohled na filosofii tehdejší Andalusie a předkládá typ myšlení, který ovlivnil Evropu a včetně literaturya vědy.
V roce 2011 vyšlo nové vydání Hrbkova překladu v nakladatelství Academia, spolu s předmluvou pojednávající o Ibn Tufajlově filosofii a dále úvod a poznámkový komentář od Hrbkova žáka, Luboše Kropáčka. Původní překlad byl vydán v roce 1957 a kromě samotného příběhu (viz níže) kniha také obsahovala rozsáhlou předmluvu o muslimském Španělsku (Al-Andalus). Informace, které přináší postihují oblast jak kulturní a sociální (poměry tehdejší doby v Andalusie), tak i téma vědy a filosofie (myšlení Ibn Tufajla), včetně muslimské filosofie samotné. Pro někoho může být název Tufajlova románu povědomý, protože byl převzat od neméně významného filosofa a také lékaře, Alí Ibn Síny (Avicenna), v předmluvě I. Hrbek pro vysvětlení dodává:
„Jména svých hrdinů převzal Ibn Tufajl od svého velkého předchůdcem Avicenny, který je autorem drobného díla Hajj ibn Jakzán, nenáročné mystické alegorii nelišící se příliš ani obsahem, ani formou od podobných výplodů islámských mystiků a na hony vzdálené od románu Ibn Tufajla. Druhá dvě jména, Asál a Salám, jsou převzata z jiné Avicennovy knihy, nazvané „Příběh Saláma a Absaly“; v těchto hrdinech je snad možno spatřit prototyp osob vystupujících v Ibn Tufajlově románu. Absál tu však je dívčí jméno a Salámán je člověk stvořený bez rodičů – jinak však je povídka lokalizována do starého Egypta a nemá s tématikou Hajje ibn Jakzána nic společného. Nehledíme-li na jména, tedy na stránku čistě formální, je Ibn Tufajl naprosto původní a v kompozici svého díla zcela samostatný.“
Následující text je převzat z přebalu původního vydání Ibn Tufajla z roku 1957, autor Ivan Hrbek: "Chronologie a vnitřní evidence odůvodňují domněnku, že překladem Ibn Tufajlova filosoficko-životopisného vyprávění se inspiroval Defoeův Robinson Crusoe, který je jedním z prvních románů v moderním pojetí: jeho děj má jednotnou vývojovou linii, fantazie se udržuje v mezích logické skutečnosti a hlavním hrdinou je živý lidský charakter; tyto vlastnosti jsou v základě již u arabské předlohy. Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: avšak vyprávění se nerozbíhá do drobných epizod a spíše než opuštění ostrov v oceánu je jeho dějištěm ostrov hrdinovy duše, jejíž růst a obohacování je logicky vybudováno a filosoficky zdůvodněno. Abú Bakr ibn Tufajl žil ve 12. století na poarabštěném jihu Španělska; v té době se tam zmocnila vlády fanatická islámská sekta al-Muwáhidů a Ibn Tufajl, filosof a lékař, prchaje před násilným a neomylným bigotismem, nalézá útočiště na skrytém ostrově svého ducha, kde „na místě dobře chráněném, pod nejvyrovnanějším a nejdokonalejším klimatem“ zrodil se Hajj ibn Jakzán, Živý syn Bdícího, který porozuměl řádu světa bez zjevného slova, bez proroků a bez domýšlivých učitelů a utlačovatelů rozumu.“
.................................
Název: Živý syn Bdícího
Originální název: Risála Hajj ibn Jakzán
(Vydaného Léonem Gauthierem v Alžíru 1900)
Autor: Abu Bakr Ibn Tufail (1105 – 1185)
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Obálka, vazba a grafická úprava: Zdeněk Sklenář
Vydavatelství: Praha, SNKLHU
Rok vydání: 1957
Počet stran: 120 s.
.................................
.................................
Název: Živý syn Bdícího
Originální název: Risála Hajj ibn Jakzán
(Vydaného Léonem Gauthierem v Alžíru 1900)
Autor: Abu Bakr Ibn Tufail (1105 – 1185)
Překlad: Ivan Hrbek (1923-1993)
Úvod a poznámkový komentáře: Luboš Kropáček (1939)Vydavatelství: Praha, Academia
Edice: Orient
Rok vydání: 2011
Počet stran: 120 s.
.................................
