"Už nikdy klid" Chinua Achebe (Praha, 1964)



Děj tohoto románu se odehrává v Nigérii a Nigérie není tu jenom malebnou exotickou kulisou. Nikde jinde by se nemohl odehrát takto, což neznamená, že nikde jinde by se „to nemohlo stát“. Naopak. Přitažlovost knihy tím jen roste: příběh Obiho Okonwa stává se tak trochu i naším příběhem. Je to příběh o oceli, která se nezakalila.

Obi vystudoval v Anglii a vrací se domů pln svatého nadšení. Dostane výborné místo, vysoký plat, poukaz na auto, krásný byt v rezidenční čtvrti. Doma v rodiné vsi se celý kmen raduje z jeho úspěhu a pyšní se prvním „pánem“.
Ale toto štěstí má své háčky: je třeba splácet stipendium, na které se mu složili krajané, je třeba podporovat rodiče a sourozence, je třeba žít přiměřeně svému postavení. A plat, jehož výše se zdála zprvu oslnivá, brzy nestačí.



Pak přijde komplikace s Clarou. Je to milá a krásná dívka, s kterou se Obi seznámil na lodi cestou domů. Ale osu náleží k sektě vyvržených. Obi je zprvu rozhodnut vzdorovat pověře, postaví se přátelům, krajanům i otci, ale vášnivý odpor těžce nemocné matky zviklá. Nemá odvahu svého otce, který dovedl odvrhnout tradici a rozejít se s Obiho dědem, když stařec, poslušen tradice, zabil vlastní rukou nevinného chovance, a nelekl se jeho kletby. Šel svou cestou, i když to bylo bolestné. Obi se snaží o kompromis. A jednoho dne ...

Chinua Achebe se narodil 16. Listopadu 1930 v Ogidi ve východní oblasti dnešní Nigerijské republiky. Vystudoval v Africe na jedné z prvních moderních univerzit v západonigerijském Ibádánu. Po absolvování univerzity pracuje jako novinář a kulturní pracovník a jeho životní náplní se pak na řadu let stává rozhlas a televize. Nakonec se stává ředitelem nigerijské rozhlasové služby Hlas Nigérie; a tak je po řadu let ztotožněn s hlasem zěmě. Ve dvouletém sledu za sebou vycházejí na sklonku 50.let jeho dva stěžejní a doposud nepřekonané romány: roku 1958 Svět se rozpadá (Things fall apart) a roku 1960 Už nikdy klid (No Longer at Ease). Mezi další patří Boží šíp (Arrow of God, 1964), Muž z lidu (A Man of the People, 1966). První polovina šedesátých let přináší Achebemu slávu literární i osobní kariéru. Získává Mergaret Wrong Memorial Prize v roce 1959, Nigerian National Trophy for Literature v roce 1960

Achebe byl jeden z prvních, kdo jasně viděli hluboký protiklad mezi celky starými s jejich staletými tradicemi a celkem novým, trvajícím jen několik desítek let a přinášejícím zvyky, techniku i společenské instituce národů dalekého evropského kontinentu. Viděl všechny slabiny nejen na období kolonialismu, ale i na období rané nezávislosti. A proto se stal reprezentantem oné složky nigerijské inteligence, která viděla v evropské kultuře nejen špatné stránky a ve starých afrických zvycích jejich aspekty dobré.
 

Anotace je převzata z přebalu knihy, pro biografii byla použita kapitola
„Chinua Achebe“ z knihy Literatura černé Afriky (Orbis, 1972), strana 276


.........................................
Název: Už nikdy klid
Originální název: No Longer at Ease (Heinemann London, 1960)
Autor: Chinua Achebe
Překlad: Jiří Valja
Doslov: Petr Zima
Grafická úprava knihy: František Janula
Vydavatelství: Praha, SNKLU
Edice: Soudobá Světová Próza, Svazek 180
Rok vydání: 1964
Počet stran: 141 s.
.........................................

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jiří Trnka

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Pavel Barša: Tři utopie 19. století - prométhovsko-pokrokářská, romanticko-reakční a marxistická @EDO (2023)