Emory Douglas

Před pár týdny jsem zmínil Rap/Hip Hop a i tento post vznikl v podstatě v této souvislosti, konkrétně s videem Shut´em down od Public Enemy. V něm bylo v koláži od Lewise Klahra použito logo Černých Panterů, jehož autorem je právě Emory Douglas. V mládí pracoval ve výtvarné dílně v nápravném ústavu pro mladistvé v Kalifornii, později studoval výtvarné umění na univerzitě v San Franciscu.


60. a 70. léta, po zavraždění Malcolma X a M.L.Kinga, převládalo na politické scéně hutí Black Power a Black Panthers. V této době se k hnutí BP E.Douglas přidal a zastával post „minister of culture“. Během svého působení v tomto hnutí, až do jeho oficiálního rozpuštění v 80. letech, vytvořil nespočet ilustrací a komiksů pro noviny „The Black Panther“. Tématem a zdroj inspirace byli Afroameričané, které ale neukazoval jako ponížené a slabé oběti apartheidu Spojených Států, jeho styl chtěl úkázat hrdost a upřímnou odhodlanost s jakou nebyli zobrazeni v medii. Energie, sebevědomí a hrdost vyjadřují pestré barvy a výrazné kontury celé kompozice.
V roce 2007 byla publikována monografie věnována jeho pracím, Emory Douglas: Black Panther , jež obsahuje 165 plakátů, novinových stránek a dalších výtvarných prací. Jeho díla byla rovněž prezentována v Muzeu současného umění v LA nebo jako outdoor výstava v Harlemu na 122 ulici a třetí avenue ve spolupráci s The New Museum, The Studio Museum in Harlem a Groundswell, která nasla název, What We Want, What We Believe, podle stejnojmenného politického programu BP.

Colette Gaiter o E.Douglasovi řekla:

„Douglasovy obrazy mají dva cíle, které nám předkládají; první: popisuje stav, ve kterém se revoluce zdá nevihnutelná. Druhý: vytvářet silný vizuální kult pro lid, jež se cítí bezmocný a obviňovaný. Mainstreamová media předkládají střední a vyšší třídu jako „normální“, Douglas se stal Norman Rockwellem ghetta, zaměřený na chudé a utiskované“













Populární příspěvky z tohoto blogu

"Malcolm X: The Great Photographs" (Stewart Tabori & Chang, 1993)

„Black Manhattan“ James Weldon Johnson (Da Capo Press, 1991)