"Kritika tradice jako kulturní diagnóza: k textu Muhammada al-Džábirího" Zora Hesová (Dingir, 04/2018)
"Al-Džábirí byl především filosof post-koloniality, jež ho přivedla ke kritické reflexy islámské tradice. (...) Právě tato post-koloniální situace je i kontextem, ve kterém se vyvíjí myšlení al-Džábirího. Byl aktivním intelektuálem politické nezávislosti, jakož i intelektuální emancipace Maročanů a posléze obecně Arabů. Zasazoval se o popularizaci filosofie jako nástroje racionálního myšlení na nižších stupních škol, byl advokátem autochtonní modernizace své země: tedy požadavku, aby společenské reformy slepě nekopírovaly západní vzory, ale reflektovaly stěžejní etapy evropského i arabského rozvoje." (...)
Na rozdíl od levicových intelektuálů se k pojmu kulturního dědictví a islámské tradice nestaví rozpačitě, nýbrž systematicky a kriticky. Argumentuje pro to, že pro projekt autentické modernizace je důležité se tradicí zabývat, ale odmítá islamistický sen o obnovení minulosti skrze její pouhou imitaci. Tradicí, dědictvím myslí celý bohatý korpus arabského a islámského myšlení – od literárního přes právní, filosofické a teologické k teosofickému. Ve své kritické analýze tradice potom hledá klíče k pochopení současné stagnace. Zabývá se především filosofií, konkrétně osudem racionalismu v arabském myšlení. (...)
Džábirího argument není historický, nýbrž filosoficky kritický: důvody hledá v širším pojmu tradice. Tradice totiž není jen nahromaděným archivem autoritativních osob, teologických textů, filozofických argumentů, a systémů hodnot a představ; je to i určitý epistemický aparát jenž zahrnuje pojmy, nástroje zkoumání a argumentace, vzory interpretace, způsoby přenosu vědění, ale i nevyřčené cíle a skryté předpoklady. Al-Džábirí je rozebírá, kritizuje a stanovuje diagnózu. Ptá se, kdo je autorita, kdo určuje způsob čtení textů a možnosti interpretace, kdo myslí? Co je myšlení skryté? (...)
Dále al-Džábirí odmítá možnost ustoupit do snu o jakési obnovení dědictví slavné a čisté minulosti. Právě lpění na nekriticky přijaté verzi kulturního a islámského dědictví odsoudilo Araby k úzkému, neuspokojivému, stagnujícímu obrazu sebe sama a otevřelo cestu k dnešnímu fundamentalismu. Al-Džábirí tedy současný vzestup fundamentalismu neodmítá ve prospěch opačné perspektivy, jakéhosi radikálního sekularismu. Naopak, chápe fundamentalistickou hegemonii jako výslednici zažitých způsobů myšlení a internalizace nástrojů náboženského výkladu, které podporují imitaci a konformismus, a ne nezávislé myšlení. Cesta k cílům modernity – demokratizaci a pluralismu – vede podle něj ve vědomí vlastních omezení, v překonání tradičních vzorců myšlení a v obnovení racionalismu, na kterém jako filosof, publicista a učitel pracuje."
celý článek "Kritika tradice jako kulturní diagnóza: k textu Muhammada al-Džábirího" Zora Hesová (@Academia.edu)
V češtině vydala Filosofia al-Džábirího knihu "Kritika arabského rozumu" v roce 2018, více o knize.
