Pavel Barša: "Vystihnout člověka v jeho jedinečnosti a neredukovat ho na obecný jev." (12.5.2025 @EDO)

 

Pavel Barša: Mají být jsoucna přírody našimi předměty, nebo společníky? (12.5.2025 @EDO)

00:00 Úvod

02:00 René Descartes ---> Člověk je subjekt a měl by se k přírodě chovat jako k objektu?

Pavel Barša: "Teď se ale zdá, že ten objekt (příroda) se stal druhým subjektem a vrací úder"
--- > antropomorfní interpretace ekologické krize.

03:00 Michel Serres "Smlouva s přírodou" (1990)

04:30 Vztahy k objektům a vztahy mezi subjekty, Michel Serres:
          "Jednat s přírodou, jako by byla subjekt."

06:00 Přirozenost a konvence

           Vztah k předmětu

           Vztah k jinému subjektu - konvence, pravidla

07:30 Zákony přírody vs. zákony obce 

           Přírodní zákony jsou nutné
           Společenské zákony jsou kontingentní = pluralita kultur vs. homogenita přírody

           Thomas Hobbes "Válka všech proti všem" vs. Jean-Jacques Rousseau "Společenská smlouva"

11:00 Hra ---> Johan Huizinga "Homo ludens" (1938, česky 2000)

11:30 Válka ---> Smlouvou lze ustavit omezenou válku

lat. ius gentium = právo národů

lat. ius inter gentes = právo mezi národy

(př. Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku.)

- sociální vztah je charakterizován nastolením nějakých pravidel.

a) přirozené právo

b) zvykové právo

15:20 Pojem času a vznik moderní historie v 19. století vs. cyklický čas přírody.

- Dějiny jsou nepředpověditelné, protože povstávají z interakce subjektů

18:00 Přírodní vědění vs. humanitní vědění

- Přírodní zákon zkoumá jednotlivosti, které naplňují obecné pravidlo, př. voda v rybníce zamrzne,
   když teplota klesne pod bod mrazu.

- Historické/humanistické vědy zajímá jedinečné události

a) nomotetické vědy = řec. nomos - zákon

b) idiografické vědy = řec. idios - zvláštní, jedinečný

- Historik se snaží pochopit určitou postavu nebo fenomén v její jedinečnosti, čase a místě

20:00 Jedinečné a obecné

- Přírodní vědy redukují jedinečné na obecné

- Historik/sociolog při zkoumání pracují také z obecným, ale musí být schopni zachytit to jedinečné

- Vědecká racionality vs. praktická soudnost

21:30 Interpretace

- Každé čtení textu je už jeho interpretací

22:00 Poznání a vědění

- Praktická soudnost není jen schopnost posoudit, ale také přistoupit k řešení.
  Diagnóza je nejen prognózou, ale implikuje také léčbu/řešení.

23:30 "Být schopen vystihnout člověka v jeho jedinečnosti a neredukovat ho na obecný jev."
           Pavel Barša

24:30 Stephen Toulmin "Cosmopolis: The Hidden Agenda of Modernity" (1990)

Stephen Edelston Toulmin (1922–2009) byl anglický filosof vědy, představitel evoluční teorie poznání, postmoderní filozofie (wikipedia)

Charles Louis Montesquieu (1689-1755)

byl francouzský filozof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby. Proslavil se dílem O duchu zákonů (De l'esprit des lois), které položilo základy moderní politické filozofie. (wikipedia)

René Descartes (1596-1650)

byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Je považován za zakladatele moderní filozofie a zároveň za klíčovou postavu tzv. vědecké revoluce založené na mechanistickém výkladu přírody. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody. Základním Descartovým východiskem, formulovaným zejména v jeho práci Rozprava o metodě, je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem moderní kritické epistemologie, novověké racionalistické filosofie založené na sebejistotě myslícího subjektu („cogito ergo sum“)  (wikipedia)

 

Montesquieu = renesanční humanista, kazuistika (konkrétní případ), kontinuita

Descartes = moderní humanista, diskontinuita, redukce jednotlivostí na obecno a podřídit obecným zákonům; případy jsou pak zaměnitelné

28:00 Historie a omyly dějin

- Věda by neměla být přednášena jako historie, protože její omyly minulosti byly
   nahrazeny novým výzkumem a objevy

- Humanitní vědy, by ale naopak měly být přednášeny jako historie (př. dějiny filosofie), protože jeden přístup nenahradil jiný způsob myšlení, př. Démokritos (materialismus) vs. Platón (idealismus)

29:30 Vnímání času a dějin

- Humanitní vědy myjí jiný přístup k času, minulost stále přetrvává a vede dialog s přítomností. 

31:00 Michel Serres (1930-2019) "Le Contrat naturel" (1990)

- Jiný vztah k času

- Výchova člověka, kultivace a zdokonalování ctností

- Do 17. století rovnováha mezi technickým a humanitním věděním.

   Descartova vědecká metoda nastolila dichotomii obou vědění a započala modernu, tzv. dlouhé 19. století, viz přednáška "Pavel Barša: Tři utopie 19. století, 2023"

- Dva druhy vědění

1. Technické vědění = nekonečno

2. Humanitní vědění = reflexe lidské konečnosti

- Moderna upřednostňuje výhradně technické vědění, vytváří iluzi, že člověk si vystačí se sebepřekračováním do nekonečna - patologie modernity je tato nerovnováha

37:00 Čtyři starověké civilizační zdroje moderní Evropy

1. Judea

2. Řecko

3. Řím 

4. Egypt

 

38:50 Kritika techno-vědy z levice a pravice

Levice = Frankfurtská škola (Adorno, Marcuse, Horkheimer, Habermas, W. Benjamin, E. Fromm, Antonio Gramsci, György Lukács)

Pravice = Martin Heidegger "Věda, technika a zamyšlení" (1953, česky 2004),
                Friedrich Georg Jünger "Perfektnost techniky" (1939, česky 2012)

40:00 Michel Serres vs. Bruno Latour 

- Michel Serres = Dualita, snaha smířit přírodní a humanitní vědění. Chápat Zemi opět jako jedinečné místo a tím změnit své myšlení

- Bruno Latour = důraz na racionalitu a techno-vědění

"Vyjasňování: Pět rozhovorů s Brunem Latourem" Michel Serres, Bruno Latour (1994, česky 2024)

Rozhovory shrnuté pod názvem Vyjasňování spolu vedli Michel Serres (1930–2019) a Bruno Latour (1947–2022) na začátku 90. let. O generaci mladší Latour se v nich staršího filosofa s respektem dotazuje na pozadí jeho díla i života a zároveň se neústupně dožaduje vyjasnění jeho rozsáhlého a složitého myšlenkového světa. Více o knize

42:00 

Michel Serres "La Terre s'émeut" = Země se dojímá, brojí proti něčemu

Galileo Galilei  "La terre se meut" = Země se pohybuje

Udělat smlouvu s přírodou, ale musíme obnovit smlouvu mezi námi a nastolit mír mezi národy