Člověk a pokrok - Lewis Mumford (k 130. výročí jeho narození)
Lewis Mumford (19. října 1895 – 26. ledna 1990)
Americký historik, sociolog, filozof a literární kritik. Byl ovlivněn pracemi Patricka Geddese o moderním městě, sám proslul nejvíce také sociologií velkoměsta, k nejslavnějším patří kniha The City in History z roku 1961, za niž získal National Book Award v kategorii literatury faktu. Definoval zde ideál tzv. organického města. Silně kritizoval rozvoj některých amerických měst, zejména vznik tzv. sídelních kaší, a chyby v urbanistickém rozvoji označil za příčinu řady sociálních problémů. Kritizoval též dehumanizační účinky moderních technologií. Česky vyšla pouze jediná kniha "Technika a civilizace" (Technics and civilization), přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947 (@wikipedia)
"Mechanický světový názor, který se zrodil v 17. století, musí být nyní nahrazen filosofií a metodou, která lépe činí zadost lidské povaze v jejím celku. Abychom zachránili naši vědu a techniku, které obě jsou cennou pomůckou lidského vývoje, musíme nejprve zachránit člověka, jenž se stal obětí právě těch pomůcek, které vytvořil a přecenil. V technice nenalezneme odpovědi na dilemata, která vznikla z našeho jednostranného technického vývoje. Přebujením této oblasti se jen zvětší ironická nesrovnalost, která nyní nastala mezi našimi fyzickými silami a našimi společenskými účely, mezi vědeckou metodou a mravní kázní, mezi schopností ničit a schopností tvořit. Tato kniha uznává sice hodnoty techniky pro lidstvo, ale zavrhuje jakoukoli myšlenkovou soustavu, která by podřídila lidské účely strojům. Dospěli jsme podle mého názoru ke konci „věku strojů“. Tento věk se skončí buď proto, že síly, které jsme vyvolali, jsou příliš mocné, abychom je mravně a politicky zvládli, nebo proto, že člověk, který znovu postaví na první místo svou osobnost, ujme se doopravdy vlády nad těmito silami a podřídí je lidským účelům. Jinak řečeno dospěli jsme k bodu převratného sociálního přelomu, k bodu, kdy může být právě tak nevhodné pokračovat v tom, co bylo v minulém věku dobré, jako podřizovat se dále jeho neřestem. Neustoupí-li věk techniky novému Věku Člověka, nastane též konec moderní techniky, a to velmi pravděpodobně ještě za života dnešních lidí. Lidské pokolení nyní musí ukázat, zda jeho pud sebezáchovy bude s to čelit této zcela nové hrozbě.
Ačkoli lidé naši dobu často nazývají „věkem strojů“, jen velmi málokteří chápou správně moderní techniku nebo mají jasnou představu o jejích počátcích. Ve skutečnosti se však v západní Evropě stroje ponenáhlu vyvíjely alespoň sedm století před tím než došlo k dramatickým změnám, doprovázejícím „průmyslovou revoluci“. Lidé se zmechanizovali dříve, než zdokonalili složité stroje, které by vyjadřovaly jejich nové sklony a zájmy. Abychom porozuměli vůdčímu postavení, jež zaujímá technika v moderní civilizaci, musíme podrobně prozkoumati předběžné období ideové a sociální přípravy: mechanizace a organizace nejsou novým jevem v dějinách; novinkou je to, že toto dění bylo promítnuto a vtěleno od organizovaných útvarů, jež ovládají veškerý stránky našeho bytí. Jiné civilizace dospěly k vysokému stupni technického pokroku, aniž byly, jak se zdá, podstatně zasaženy metodami a cíli techniky. Měli stroje; ale nevytvořili „stroj“. Zůstalo vyhrazeno národům západní Evropy, aby dovedli přírodní vědy a přesné pracovní metody na stupeň, jehož nedosáhla žádná jiná kultura, a aby zařídili celý způsob života podle tempa a možností stroje. To, čemu se zpravidla říká průmyslová revoluce, ona řada výrobních změn, která započala v 18. století, byla zřejmě přeměnou, k níž došlo v průběhu pochodu mnohem delšího.
Dnes už je nám jasné, že se zrodil nový svět, ba naše obrovské zisky po stránce energie a výroby statků se částečně projevily ve ztrátě formy a v ochuzení života. Technika a civilizace je ve svém celku výsledkem lidského výběru, schopností a usilování, úmyslného právě tak jako nevědomého, často iracionálního. Stroje samy nic nežádají a nic neslibují, jen lidský duch klade požadavky a splňuje sliby. Abychom se znovu zmocnili stroje a podřídili jej lidským záměrům, musíme mu nejprve rozumět a dovést jej asimilovat. Až do nynějška jsme nadšeně přijímali stroje, aniž jsme jim plně rozuměli, nebo jsme zase jako romantičtí slaboši stroje zavrhovali, aniž jsme napřed zkoumali, kolik bychom si z nich mohli rozumně přizpůsobit. Porozuměti stroji je nejen prvním krokem k nové orientaci naší civilizace, nýbrž je také prostředkem k pochopení společnosti a k sebepoznání. Můžeme rozeznati a definovati určité vlastnosti techniky, zaměření k službě životu, vlastnosti, které ji odlišují po stránce mravní, sociální, politické i estetické od dřívějších forem, které ji předcházely? Pokusme se o to."
Lewis Mumford
zdroj: "Technika a civilizace"
z anglického originálu: "Technics and civilization" (1934),
přeložil Dr. Vlad. Roháček, Práce, 1947, s. 7-14
"Zmechanizování hudby" Přítomnost (1930, 7)
_a.jpg)