"Člověk s léty nabývá tváře, jakou si zaslouží" Ernesto Sabato (1963)

 


"A tak jako každý člověk s léty nabývá tváře, jakou si zaslouží (neboť ta se modeluje nejen z jeho masa, ale i ducha, odvahy a zbabělosti, ušlechtilosti i bídy), naše vlast konečně dostává ve své zralosti tvář, jakou měla mít, tvář, kterou jsme jí všichni a každý z nás vtiskli do živého těla: politici či ryzí umělci, kuplíři i počestní otcové rodin, milionáři i nádeníci, ateisté i věřící. Takže můžeme-li se všichni dovolávat jejích ctností, nikdo nemůže tvrdit, leda ničema, že nenese vinu za její neduhy."

Ernesto Sabato


zdroj: "Spisovatel a jeho přízraky" Ernesto Sabato (1963, česky 2002), s. 121
Audiokniha (120 min), čte Jan Vlasák


Populární příspěvky z tohoto blogu

Last "FC" (graffiti, Praha)

Obrázek
  související: Style Wars (40. výročí) & kniha "Asian Series" od POST177 v čase korporátní/pozdně kapitalistické kultury Karsten Harries "Etická funkce architektury" (1998) Rapper Special Ed o vlivu kapely N.W.A. na vznik destruktivního žánru "Gangsta Rap" "Zahradní města budoucnosti" Ebenezer Howard (1898, česky 1924)
celý text

"Dětský dělník" Alan Marshall (1963) - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

Obrázek
  foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", @The Great Depression in Australia "Bylo léto a já jsem vstoje zapisoval položky do účetní knihy. Někdo bázlivě zaklepal na pult, za kterým jsem stál. Vzhlédl jsem a díval se přímo do očí dívky v černém baretu. Hlavou jen málo převyšovala pult. Její oči vypadaly ve vychrtlém obličejíku příliš velké. Měla plochou dětskou postavu. Otvírala rty a chtěla vyslovit slova, která si připravila před příchodem do kanceláře. Ale z úst nevycházelo ani slůvko. Odvrátila se a potom mi znovu pohlédla do očí. „Máte pro mne nějakou práci?“ vykoktala po dlouhém otálení. „Počkejte chvilku, zjistím to,“ odpověděl jsem jí. Stiskl jsem na automatickém telefonu knoflík s nápisem "Čistírna". Ozval se ženský hlas. „Je tady nějaké děvče, paní Bourkeová — začátečnice. Potřebujete ji, viďte? Dobrá.“ Zavěsil jsem a řekl děvče...
celý text

Alan Marshall "Hegelova dialektika pána a raba" - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

Obrázek
  foto: "In Mine Own Heart" Alan Marshall (F.W. Cheshire, Melbourne, 1963) "Pan Bodstern mě pozval domů na večeři. Toto naprosté vybočení z normální praxe překvapilo kancelářský personál, leč vysvětlovalo se tím, že se šéf rozhodl zjistit, co o mně usoudí jeho manželka. Vzal mě domů přímo z práce. Seděl jsem vzadu v jeho dlouhém černém voze a rozhlížel se po ulici, po které jsem chodíval každý den večer i ráno. Všímal jsem si obtížných i snadných míst a stoupání na konci ulice, kdy mi únava už po dlouhé chůzi svírala údy. Nyní jsem klouzal kolem nich bez nejmenšího úsilí. Paní Bodsternová čekala u dveří, zatímco my jsme stoupali po schodech. Byla to bystrá žena ptačího vzhledu; vyzařovalo z ní jakési skryté štěstí a její oči jako by náhle objevovaly v lidech dobré stránky. Vřele políbila manžela, mně položila ruku na rameno, jako by vítala starého přítele, a uvedla mě do pokoje s mohutnými křesly. Pan Bodstern odešel do své pracovny a paní Bodsternová něco dělala v kuchy...
celý text

"Zoufalství a hlad" Alan Marshall (1963) - Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta

Obrázek
  foto: Frederick Oswald Barnett (1883–1972) byl australský fotograf a sociální reformátor. ( wikipedia ) F. Oswald Barnett "Hospodářská krize v Austrálii, 30. léta", více @The Great Depression in Australia   " Večer jsem se stravoval v laciných jídelnách, potom bloudil po ulicích a zaznamenával si do zápisníku, co jsem viděl a slyšel. Vedle hotelu v Elizabeth Street vedla úzká ulička. Každý večer kolem půl deváté jsem tu viděl frontu lidí seřazených podél boční zdi budovy, která lemovala vchod do zadních dveří. Tam obnažovalo světlo z hlavní cesty obličeje ve frontě. V čele fronty vedle dveří stáli lidé v polotmě. Uvažoval jsem, nač tam čekají. Stáli většinou mlčky, někteří potahovali z nedopalků cigaret, které sebrali na ulici a přechovávali v plechovkách od tabáku, jiní se zasmušile choulili a bezvýrazně zírali před sebe. Nebyli to mladí lidé; většině z nich bylo přes čtyřicet. V dlouhém období nezaměstnanosti dospěli do stavu, kdy je optimismus opustil. Byli ošumělí ...
celý text

Seriál Chalífát a racionalizace nenávisti vůči muslimům v Evropě (20.6.2020)

Obrázek
„Civilizace, jež zjevně nedokáže řešit problémy vyvolané vlastním fungováním, je civilizací úpadkovou. Civilizace, jež raději přivírá oči před svými nejklíčovějšími problémy, je civilizací zasaženou. Civilizace, jež se snaží oklamat vlastní zásady, je civilizací na smrt nemocnou. (...) Evropa je neobhajitelná. (...) To není samo o sobě nijak závažné. Závažné je, že „Evropa“ je mravně, duchovně neobhajitelná.“ „Rozprava o kolonialismu“ Aimé Césaire (1950)* Začátkem roku 2020 odvysílala švédská televize (Sveriges Television) a v březnu Netflix osmidílný seriál Chalífát, popisující příběh muslimů, kteří se buď do tzv. Islámského státu (IS) dostat chtějí a nebo v něm již naopak jsou, a rádi by se vrátili zpět do Evropy. V zásadě se příběh odehrává ve dvou rovinách; v té první je hlavní hrdinka Pervin, švédská muslimka, která se svým manželem odjede do syrského města Rakka (arab. aR-Raqqa) a naivně očekává v Dáiš ovládaném městě idylickou islámskou společnost. Po tomto zklamání s...
celý text

Hip hop jako kultura, nebo žánr? (Affro, Filip Konvalinka, Dj Mehdi, Bobby a Jakub Tichý)

Obrázek
  foto: Brooklynský rapper Special Ed. Toto foto bylo použito pro obálku alba "Youngest in Charge" (1989) Ačkoliv je hip hop už delší dobu nazýván "novým popem", stále bývá označován za městskou subkulturu. Kontroverzní newyorský podcaster Troi "Star" Torai ve svém pořadu The Star Report tvrdí, že hip hop není kultura, ale hudební žánr. Samotný pojem "kultura" definují vědní obory různými způsoby: sociolog Daniel Bell označuje kulturu za "sféru významů", jež je schopna "nalézat imaginativním způsobem, skrze expresivitu umění a rituál, smysl ve světě." Kulturní historik J. Huizinga vidí zase v kultuře "směřování k ideálu, který je více než ukojení pouhých tělesných potřeb." Jinými slovy, 20. století definuje kulturu jako nehmotné statky určité skupiny lidí (národa/civilizace), bez nichž by nebyla sama sebou. Teprve až éra amerického multikulturalismu a kulturní revoluce 60. let rozšířila význam kultury a zahrnula do...
celý text