* fitra - knihovna *

  Júsif Abdullah al-Qaradáwí 9.9.1926 - 26.9.2022 „My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!“ "We belong to God and to Him we return”  إِنَّا لِلَّٰهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ

  Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه vyprávěl, že Boží Posel صلى الله عليه و سلم pravil:   كلوا جميعا و لا تفرقوا ، فإن طعام الواحد يكفي الاثنين ،  و طعام الاثنين يكفي الثلاثة و الأربعة ،  كلوا جميعا و لا تفرقوا ، فإن البركة في الجماعة „ Jezte všichni pospolu a nerozdělujte se, neboť jídlo pro jednoho stačí pro dva, jídlo dvou stačí pro tři a čtyři. Nerozprchávejte se od sebe, protože požehnání je ve společenství. “ * Prorok صلى الله عليه و سلم též řekl: أحب الطعام إلى الله ما كثرت عليه الأيدي „ Nejmilovanější jídlo u Boha je to, kterého se dotýká mnoho rukou. “  ** * Musned al-Bezzár, 127 (včetně poslední věty) – oceněn jako hasan v Sahíhu l-Džámi‘, č. 4501/8630 a v Silsiletu s-Sahíha, č. 2691. Viz též Sahíhu l-Buchári, 5392. ** Viz Šu’abu l-Ímán, 7/3154; a další. Oceněn jako hasanal-Arakím, Ibn Hadžarem a al-Albáním v Sahíhu t-Terghíb, č. 2133.  Převzato z webu e-islam foto and Calligraphy by: illm

  "Patřili jsme ke generaci, která své sympatie projevovala různými odstíny nesdílnosti." s. 221 "Místo aby poslední kartu obrátil, roztrhl ji; měla na sobě povlak z umělé hmoty, byla tuhá a při trhání se zmačkala. Z jednoho útržku poznal, že to bylo scházející eso. Nevadí. Byl moderní muž, nedal na pověry, ani když byl sám; jeho život musí vyplynout zevnitř. Rozhodl se už, a teď netečně seděl a čekal, až na něj dolehne žal." s. 231 "Ale všechno je to stále vzdálenější. Už se tam nikdy nevrátíme, do té doby, kdy byl každý tak nevinně v jiném stavu." s. 237 "Nevinnost. Naše masívní auta padesátých let, jak jsme je milovali, jak jsme je proháněli: na znečištění vzduchu nikdo nemyslel. Dým z výfuků, dým z cigaret, dým z továren, samá romantika. Romantika nespoutaného spotřebitelství. Nákupy dětské výživy mezi křiklavým šmejdem supermarketů. Kupní síla: mladí, novopečení siláci, narození proto, aby konzumovali. Aby se lačně množili. Pokrytecké přesvědčení...

  Theodor W. Adorno "Teorie polovzdělanosti" (1959)  český překlad Ivan Vojtěch, Orientace 1, 1966, č. 1, s. 62–71; Orientace 1, 1966, č. 2, s. 66–75 download PDF "... díky masovým médiím rozhlasu a televize - byl prudce prolomen předměšťanský, v podstatě na tradičním náboženství lpějící svět představ. Je potlačován duchem kulturního průmyslu; avšak autonomie jako a priori vlastního měšťanského pojmu vzdělání neměla čas se zformovat. Vědomí přechází bezprostředně z jedné heteronomie do druhé; na místo autority bible nastupuje autorita sportovního stadiónu, televize, "skutečných příběhů", opírajících se o právo na doslovnost a reálnost, která nemá nic společného s tvořivou fantazií." [...] "Nejméně významná je snad okolnost, že miliony lidí dříve o těchto statcích nic nevěděli, nyní jsou jimi doslova zavaleni a nejsou na to duchovně vůbec připraveni." [...] "Na vzdělání ke svému štěstí či neštěstí participují jen jednotlivá individua, nebo p...

foto: Keňa 50. léta. Děti členů hnutí odporu Jednota (krycí jméno Mau Mau. Keňská povstalecká skupina Jednota bojovala proti britské koloniální správě v období 1952 až 1960 vedená Dedan Kimathim. Jeho zatčení 21. 10. 1956 znamenalo definitivní porážku hnutí.  "Jakým způsobem tedy koloniální zavedení cizího jazyka ovlivnilo nás děti? Skutečným cílem kolonialismu bylo ovládnout lidské statky: zmocnit se toho, co lidé vyrobili, výrobních prostředků a prostředků distribuce; jinak řečeno: ovládnout celou sféru jazyka skutečného života. Kolonialismus upevňoval svou nadvládu nad společenskou produkcí statků vojenským dobyvatelstvím a následným politickým diktátorstvím. Ale nejvýznamnější sférou nadvlády bylo duševní univerzum kolonizovaných: prostřednictvím kultury se mělo ovládnout to, jak lidé vnímají sebe samy a svůj vztah ke světu. Ekonomická a politická nadvláda nikdy nemůže být kompletní či účinná bez duševní nadvlády. Ovládat kulturu lidí znamená ovládat nástroje jejich sebe...

Dopis Karl Jasperse Hannah Arendtové z 19.10.1946 „To jak vinu chápete Vy mě trochu straší. Protože vina, která přesahuje každou kriminální vinu tím dostává jistý rys velikosti; satanské velikosti. Já ale když se dívám na nácky, ani vzdáleně nic takového necítím. Podobně jako mi nejsou vlastní řeči o démoničnosti Hitlera a podobné nesmysly. Myslím, že člověk musí vzít ty věci tak, jak skutečně byly. V celé jejich banalitě a tupé nicotnosti. Také bakterie mohou způsobit epidemie, které zahubí celé národy, ale přece to jsou dál jenom bakterie." Fanon77 · Karl Jaspers píše Hannah Arendtové (19.10.1946)

  foto: Lou Feck (1925 - 1981) was known for Book cover art, illustration, more about Lou Feck´s covers  @The Paperback Palette "Samozřejmě nemám ani ponětí, co je »drozd«. Nebo co znamená »dr.« Ale mnohem víc než tohle, a taky víc než naprostá cizost, dech starodávnosti, vanoucí ze života, který zobrazují, mě zneklidňuje něco jiného. Tušení pocitů, které jsou mi naprosto neznámé – pocitů, které ovšem zřejmě pohlcovaly každého jednotlivého diváka v dávném původním obecenstvu těchto filmů, pocitů nyní už provždy vyvanulých. Nejčastěji se mě nad těmi filmy zmocňuje smutek. Smutek. »Z lesa sem zaznívá jenom zpěv drozda.« Smutek. [...] Někdy zjistím, že se dívám a tečou mi slzy. A pak třeba zase uplyne celý den a necítím vůbec nic" s. 25 "Například jsem si onehdy povšiml jedné zvláštní věci v zoologické zahradě v Bronxu. Vlastně několika zvláštních věcí. Jezdím tam ideobusem každou středu už přes měsíc a vždycky tam vídám jenom pět dětí – a jako by to byly stále tytéž děti. ...

  "Dvacáté století vynikalo nadprodukcí prostředků. Hojnost prostředků si musela začít hledat cíle, kterým by posloužila. [...] Jinak řečeno, bezradnost, která trápí muže a ženy na sklonku dvacátého století, se ani tak netýká otázky, jak získat předměty své volby a jak docílit toho, aby je uznávali ostatní lidé, nýbrž který předmět si vybrat a jak si udržet ostražitost a bdělost, abychom si mohli vybrat jiný v případě, že je onen dříve zvolený stažen z trhu nebo ztratil svou hodnotu. Hlavní problém, který všem drásá nervy, není otázka, jak získat určité místo v pevném rámci společenské třídy či kategorie, jak si je udržet a zabránit vlastní exkomunikaci. Lidi dnes sužuje něco jiného: podezření, že těžce získaný rámec bude záhy roztrhán nebo roztaven." s. 174 "Jinak řečeno, erotika je dnes děvečka pro všechno, která hledá solidní příbytek a stálou práci, ale zároveň se děsí toho, že by je našla... Sexualita zbavená reprodukčních důsledků a pevných, nikdy nekončících závaz...