Neil Postman "Ubavit se k smrti"




"Podstatou mého výkladu však není fakt, že televize má zábavný charakter, ale že učinila ze zábavy přirozenou formu zobrazeni jakékoli skutečnosti. Televizní přijímač nás udržuje v neustálém styku se světem, ale má přitom stále tutéž, neměnnou, smějící se masku. Problém nespočívá v tom, že televize nabízí zábavná témata, nýbrž že jakékoli téma převádí na zábavu, což je úplně jiná otázka. Řekněme to ještě jinak: zábava je zastřešující ideologií veškeré televizní komunikace. Nezáleží na tom, co je předmětem zobrazení a jaký je úhel pohledu; nad vším se vznáší předpoklad, že nám to má přinášet především zábavu a potěšení.
(...)
Řešení, které navrhuji, je vlastně totéž, jaké navrhoval už Aldous Huxley, a stěží ho mohu překonat. Společně s H. G. Wellsem byl Huxley přesvědčen, že máme na vybranou mezi vzdělaností a katastrofou, a vytrvale psal o tom, jak je nutné, abychom porozuměli politickému a epistemologickému významu médií. Snažil se nám totiž sdělit, že tragédie obyvatel „překrásného nového světa“ Konce civilizace nespočívala v tom, že se místo myšlení smáli; nýbrž v tom, že nevěděli, čemu se smějí a proč vlastně myslet přestali."



Neil Postman "Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy
(Mladá fronta, 1999, překlad: Irena Reifová)
Neil Postman "Amusing Ourselves to Death: Public Discourse in the Age of Show Business" (USA, 1985)

E-Book v textovém formátu



Populární příspěvky z tohoto blogu

"The Miniskirt / Minisukně" Richard Ntiru

Muslimská Paříž/Paris musulman/Muslim Paris/مسلم باريس

"Muslimské bratrstvo v současnosti" J. Bureš, M. Čejka, J. Daniel (Academia, 2017)

MF DOOM "A Word of Advice"

"Struggle by the pen : the Uyghur discourse of nation and national interest, c. 1900-1949" Ondrej Klimeš (Brill, 2015)

"Ijtihad - dans la pensée de Mohammad Abduh" Souad Khaldi (BAYANE, 2012)