"Pták v kleci" Maya Angelou (1983)






Báseň "Pták v kleci" od básnířky Maya Angelou (1928–2014) je z její 4. autobiografické knihy "Shaker, Why Don't You Sing?" z roku 1983 a svým názvem poukazuje na knihu první z této řady "I Know Why the Caged Bird Sings" (1969). Báseň je jakýmsi spojníkem mezi minulostí a současností. Inspiraci pro její napsání brala Maya Angelou u harlemského Paula Laurence Dunbara a jeho básni "Soucit" z roku 1899 a v 90. letech ji použil jazz-rapový projekt hudebníka Branforda Marsalise, Buckshot LeFonque.   




„Pták v kleci" Maya Angelou (1983)


Volný pták poskakuje
větru na zádech
a nechá se unášet proudem
dokud jej nese
a křídla si smočí
v oranžových paprscích slunce
a směle si přivlastňuje oblohu.

Ale pták který chodí
v těsné kleci
sotva kdy vidí
skrz mříže zlosti.
Křídla má přistřižená a
nohy svázané
a tak otvírá sve hrdlo a zpívá.

Pták v kleci zpívá 
o věcech nepoznaných 
hlasem bázlivým
ale touhou po klidu.
A proto se jeho píseň
nese po větru až 
ke vzdáleným kopcům, 
protože pták v kleci 
zpívá o svobodě.

Volný pták poletuje v jiném větru
Teplý vánek zlehka prozpěvuje 
korunami stromů a paseky mu jsou
za brzkého jitra potravou.
Nebe si pojmenuje, jak se mu zlíbí.

Pták v kleci pohřbil svůj sen,
jeho stín křičí ze spaní.
Křídla má přistřižená a
nohy svázané
a tak otvírá sve hrdlo a zpívá.

Pták v kleci zpívá 
o věcech nepoznaných 
hlasem bázlivým
ale touhou po klidu.
A proto se jeho píseň
nese po větru až 
ke vzdáleným kopcům, 
protože pták v kleci 
zpívá o svobodě.













------

odkazy:

Buckshot LeFonque ‎"Buckshot LeFonque" (Columbia, 1994)

oficiální stránka Maya Angelou

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Al-Kitâbu: mluvnice arabského jazyka" Jaroslav Sedláček (1898)

Rozhovor s Ali Větrovcem (e-islam.cz) na téma muslimové a jejich náboženství ve vztahu k současné západní společnosti (14.7.2019)

"Islam / Visual Encyclopedia of Art" Giovanni Curatola (SLOVART, 2009)

"Toms, coons, mulattoes, mammies, and bucks : an interpretive history of Blacks in American films" Donald Bogle (Continuum, 1999)

"Korán", Ivan Hrbek (Odeon 1972)