"Zlomky předsokratovských myslitelů" Karel Svoboda (ČAVU, 1944)
Výbor z díla filosofů, kteří položili základy evropského myšlení v 6. a 5. stol. př. n. l., v období společenských změn, které si vynutily živelně materialistické řešení různých ideologických, hlavně kosmologických otázek. Z hlediska abrahámovských náboženství a monoteistické tradice v Evropě, je důležitá kapitola textů Xenofanése z Kolofónu, ve své tvorbě kritizoval řecký polyteismus a antropomorfismus:
„Než lidé myslí o bozích, že se rodí, lidské že mají šaty a hlas i postavu lidskou. Aithiopové svým bohům nos tupý a černou pleť přikřkli, Thrákové svým oči modré a vlasy dávají rudé. Kdyby však voli a lvi a koně též dostali ruce anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé, koně by podobná koňům a voli podobná volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i sami postavu mají.“ *
Xenofanés je přesvědčen, že člověk potřebuje boha, který je nadosobního charakteru. Nebude to již bůh antropomorfní. Jeho bůh je skutečný vládce, která vše sjednocuje, pojímá a dává světu zákonitost a řád. Tento koncept boha je nejblíže Aristotelovi, který jej více rozvinul a přiblížil se tak monoteistické tradici nejvíce ze všech řeckých filosofů. Důkazem toho jsou tři významné osobnosti abrahámovských náboženství, které na jeho odkaz navázali: Ibn Rušd (1126-1198), Maimonides (1135-1204) a Tomáš Akvinský (1225-1274).
„Jeden je bůh mezi bohy a lidmi největší, který smrtelníkům ni tělem ni myslí podoben není. Celý on vidí a celý též myslí a celý též slyší, na témže místě stále on zůstává, aniž se pohne, nijak mu nesluší, aby snad přecházel tam nebo onam. Beze vší námahy všechno on koná myšlenkou ducha." *
* "Zlomky předsokratovských myslitelů", s. 22
............................
Název: Zlomky předsokratovských myslitelů
Vybral a přeložil [z řečtiny, latiny a němčiny]: Karel Svoboda (1888-1960)
Nakladatel: Česká akademie věd a umění
Edice: Filosofická bibliotéka. Třída 1. Řada 2 ; čís. 12
Rok: 1944
Počet stran: 175
............................
