Alija Izetbegović „Islám mezi Východem a Západem“ (RECENZE)



Současný islámský svět se nemůže moc pochlubit velkým množstvím intelektuálů a v případě, že byste chtěli uslyšet nějaké „nové“ slovo nebo zajímavý pohled na teologickou teorii, musíte se vydat na cestu o jedno století zpět (Muhammad Iqbál) nebo ještě dál (al-Ghazzálí, Averroes a další) a teprve pak bude možná vaše přání splněno.


Výjimku představuje první bosenský prezident Bosny a Hercegoviny a zakladatel Strany demokratické akce Alija Izetbegovič (1925 – 2003). Nejvíc se proslavil svou „Islámskou deklarací“ (1970, oficiálně až v roce 1990), kde obhajoval panislámskou myšlenku sjednocení muslimských zemí „od Maroka po Indonésii“. Tehdejší Jugoslávský režim v něm ale viděl stoupence fundamentalismu a v dubnu 1983 byl odsouzen na 14 let vězení. Před svým zatčením napsal Izetbegovič velmi zajímavou úvahu nazvanou „Islám mezi Východem a Západem“ (první vydání 1980, Godine), ve které rozebírá jak vztah společnosti vůči náboženství a materialismu, tak i filosofická, sociologická a kulturní témata.

T
ext je rozdělen na dvě hlavní kapitoly: I. Úvahy o náboženství, II. Islám - bipolární jednota a dodatek Odevzdanost Bohu (arab. taqwa = čes. bohabojnost). Izetbegovič se snaží reflektovat tři rozdílná východiska: náboženství, materialismus a islám. V jeho tezi představuje křesťanství náboženské východisko, materialismus přírodu a islámský pohled je zaměřen na člověka žijícího ve světě obojího. Izetbegovič poukazuje na vývoj dějin a domnívá se, že je nemožné být naprosto křesťanský nebo zcela materialistický. Islám pro něho symbolizuje "třetí cestu", a názvem své knihy mu dokonce přisuzuje významnou roli zprostředkovatele informací mezi dávnými civilizacemi a moderním Západem, a vyslovuje tak i své přání, že by tuto roli měl sehrát i v současném rozděleném světě.

Nelze opomenout, pro někoho velmi kontroverzní hypotézu, že Anglie a Anglosaský svět našel (oproti evropským zemím) střední cestu mezi náboženstvím a materialismem, a tvrdí, že anglický model je nejblíže tomu islámskému. Oproti tomu použití statistik ze sociologických průzkumů pro potvrzení svých hypotéz bylo dle mého názoru ne zcela správnou volbou. Domnívám se, že jeho text je úvahového charakteru a v rovině hypotéz, a tudíž čísla ze statistik mají spíš opačný efekt. Tvrzení nepotvrzují, ale spíše vypovídají o „urputné“ snaze autora dokázat „svou pravdu“, ačkoli si jej při čtení představujeme jako vyrovnanou a racionálně smýšlející osobu, která nepotřebuje za každou cenu bojovat všemi prostředky pro dosažení svého cíle. V některých momentech to má až rušivý efekt, protože čtenář na moment zapochybuje, jestli čte filosoficko-náboženský text, nebo propagandu. Naštěstí se ale jedná jen o několik momentů.


Kniha „Islám mezi Východem a Západem“ představuje nový způsob, jak přiblížit islám neislámskému světu, protože její autor hovoří o náboženství, aniž by používal teologická dogmata a teorie, při jejichž vyřčení se spousta potenciálních zájemců obrací zády. Zřejmě nejvýznamnější aspekt Izetbegovičovy knihy je pojetí islámu jako metody, nikoli jako cíle. Symbolizuje opak náboženského fundamentalismu (jakéhokoli), který svým myšlením zatvrzuje srdce a znemožňuje vnitřní rozvoj člověka. Fundamentalismus představuje jednou provždy "hotové náboženství" a způsob života. Islám v Izetbegovičově pojetí musím člověk v sobě nejprve objevit, a teprve pak se odkryje jeho skutečný potenciál. Svým způsobem vytváří názorovou syntézu s Iqbálovou myšlenkou o neustálém procesu kreativity a otevírání nových obzorů pro člověka na zemi.


Čisté náboženství se, dle Izetbegoviče, "vzdává od počátku jakéhokoli úmyslu změnit nebo napravit vnější svět. Čisté náboženství je odpovědí na otázku, jak žít v sobě samém a jak se stavět k sobě samému, nikoli na otázku, jak žít na světě a s ostatními lidmi. je chrámem na vrcholku hory, útočištěm, k němuž se člověk musí vyšplhat, aby za sebou nechal prázdnotu nenapravitelného světa ovládaného Luciferem."
Izetbegovič zajímavě kombinuje filosofické myšlenky (existencialismus) nebo sociologicko-kulturní témata k podpoře své teistické vize. Izetbegovičův morální imperativ prostupující celým textem, představuje protiváhu snahám dokázat, že humanismus, jako opak náboženství, a New Age, ezoterie a krkolomné pokusy žit 100% bio život, je platforma pro život bez Boha.


UKÁZKY Z KNIHY


................................................
Název: Islám mezi Východem a Západem
Název bosen. originálu: "Islam između Istoka i Zapada" (1980, Godine)
Autor: Alija Izetbegović (1925-2003)
Vydavatel: Praha, A.M.S.
Rok vydání: 1997
Počet stran: 341
................................................




..obsah..

Část I.

Premisy: úvahy o náboženství

Kapitola 1
/ Stvoření a evoluce
Darwin a Michelangelo
Původní idealismus
Dualismus živého světa
Význam humanismu

Kapitola 2
/ Kultura a civilizace
Nástroj a kult
Odraz dualismu života
Vzdělání a meditace
Technické a klasické vzdělání
Masová kultura
Venkov a město
Dělnická třída
Náboženství a revoluce
Pokrok proti člověku
Pesimismus scény
Nihilismus

Kapitola 3
/ Fenomén umění
Umění a věda
Umění a náboženství
Umění a ateismus
Materiální svět umění
Drama lidské tváře
Umělec a jeho dílo
Styl a funkce
Umění a kritika

Kapitola 4
/ Morálka
Povinnost a zájem
Úmysl a čin
Dril a výchova
Morálka a rozum
Věda a vědci neboli dvě Kantovy Kritiky
Morálka a náboženství
Takzvaný obecný zájem a morálka
Morálka bez Boha

Kapitola 5
/ Kultura a dějiny
Prvotní humanismus
Umění a věda
Etika a dějiny
Umělec a zkušenost

Kapitola 6
/ Drama a utopie
Ideál společnosti
Utopie a morálka
Závislí a heretici
Společnost a společenství
Osobnost a "sociální jedinec"
Utopie a rodina

Část II 

Islám - bipolární jednota

Kapitola 7
/ Mojžíš - Ježíš - Muhammad
Tady a teď
Čisté náboženství
Přijetí a odmítnutí Krista

Kapitola 8
/ Islám a náboženství
Bipolarita pěti pilířů islámu
Náboženství obrácené k přirozenosti
Islám a život

Kapitola 9
/ Islámská povaha práva
Dva aspekty práva
Trest a společenská obrana

Kapitola 10
/ Ideje a realita
Poznámka na úvod
Ježíš a křesťanství
Marx a marxismus
Manželství
Dva druhy nadstavby

Kapitola 11
/ "Třetí cesta" mimo islám
Anglosaský svět
"Historický kompromis" a sociální demokracie

Příloha: Odevzdanost Bohu

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

"Islamofobie, antiislamismus a negativní stereotypy" Zora Hesová (AMO, 2016)

"Islám - umění a architektura" Markus Hattstein a Peter Delius (Slovart, 2006)