"Člověk, který vymyslel Velký reset" Wojciech Golonka (@Te Deum 01/2022)

 




foto: Alexander Gleason (1827-1909) @biography 
Komentář k mapě v knize Davida Starosty


"Již více než padesát let se každého roku v lednu vydávají podnikatelé a politici na pouť do švýcarské Mekky na Světové ekonomické fórum. Davos, ideální místo pro tučné obchody, se díky svému "ajatolláhovi" stal výhní globalismu, který s pandemií covidu19 vstoupil do fáze "Velkého resetu". Resetu, který nepřestává ohrožovat naši civilizaci. 

Klasu Schwab, prezident Světového ekonomického fóra (WEF), vyvolal v roce 2021 zděšení, když ohlásil iniciativu "Velký reset" pod heslem "Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný". Tyto odvážné plány se ukázaly být ještě troufalejší než bláznivé konspirační teorie. Následkem šoku se čím dál tím smělejší názory slavného a uznávaného ekonoma, který byl pp celém světě vítán s poctami náležícím hlavám států, dostaly pod drobnohled. Vynořil se z nich děsivý ideál nového lidstva, ovšem bez smyslu pro etickou, národní a náboženskou identitu, ideál masového proletariátu. [...]

Každopádně po následné vlně kritiky a rozhořčení zněla hesla letošního fóra, které proběhlo ve dnech 17. až 21. ledna 2022, smířlivěji a pokorněji: "Spolupráce" a "Obnovení důvěry". Jak totiž zdůraznil jeden z diskutujících na konferenci "Velký narativ", která se konala loni v listopadu v Dubaji, "dobrou zprávou je, že si elity rozptýlené po celém světě stále více důvěřují... Na druhou stranu špatnou zprávou je, že většina lidí elitám důvěřuje stále méně". [...]

Konec studené války přinesl fóru novou etapu. Davos se stal ve všech aspektech výhní globalismu, přičemž termín "globální" se objevuje prakticky v každé významné iniciativě této organizace. V roce 1992 byla založena organizace Global Leaders for Tomorrow (Globální vůdci pro budoucnost), z níž vzešla řada budoucích kádrů evropské politiky, mj. portugalský premiér a pozdější předseda Evropské komise José Manuel Barroso, premiéři Spojeného království Tony Blair a Gordon Brown, Angela Merkelová, Nicolas Sarkozy a mnoho dalších osobností ze světa politiky, administrativy, bankovnictví a obchodu. V roce 2003 byla iniciativa přejmenována na Fórum mladých globálních lídrů a jeho nejvýznamnějším členem je současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Klaus Schwab díky podobným iniciativám vytvořil elitu zvanou "davoský lid", prodchnutý "davoským duchem", definovaným jako pocit příslušnosti ke globální elitě. [...]

V tomto článku se opírám především o podrobnou studii Magdaleny Zietek-Wielomské, která vyšla koncem loňského roku pod názvem Imperium Klausa Schwaba. Jedna planeta, jedna ludzkość, jeden zarząd ("Říše Klasuse Schwaba: Jedna planeta, jedno lidstvo, jedna rada"), i když za zmínku stojí ještě novější příspěvek z ledna letošního roku, totiž kniha novináře The New  York Times Petera Goodmana, který se za posledních deset let osmkrát zúčastnil davoského fóra: Davos Man: How the Billionaires Devoured the World, (2022)” Peter S. Goodman ("Davoský člověk: Jak miliardáři zhltli svět").

Fenomén Davosu očima konzervativní polské politoložky a levicového amerického novináře má i přes značné rozdíly v analýzách jeden zásadní rys, a to když jej popisují jako setkání světových miliardářů a největších světových korporací. "V tom je kouzlo Davosu", cituje Goodman svůj rozhovor s jedním ředitelem fóra, "je to největší lobbistická operace na světě. Nejmocnější lidé se scházejí za zavřenými dveřmi, nikoho nevolají k odpovědnosti a píší pravidla pro zbytek světa." [...]

Podle finančních zpráv WEF se příjmy od strategických partnerů mezi lety 2015 a 2020 více než zdvojnásobily, když z původních 115 milionů franků dosáhly 262 milionů švýcarských franků, což představuje více než 70% příjmů organizace v roce 2020. Aby globální korporace získala přístup na WEF, musí nejprve zaplatit roční členský poplatek ve výši 600 tisíc franků, který však nezahrnuje náklady na účast na samotném fóra v Davosu. Je zřejmé, že se to vyplatí, protože zástupci dotyčné globální korporace mohou na fóru vést důvěrná jednání a během několika dní dojednat dohody až s několika desítkami hlav států, což je ukázkový příklad toho, co se označuje tajemným názvem "partnerství veřejného a soukromého sektoru".

Vzhledem k tomuto výraznému nárůstu finančních příspěvků není bez významu, že Švýcarsko v roce 2015 udělilo Světovému ekonomickému fóru status mezinárodní organizace po vzoru OSN nebo Červeného kříže, zahrnující řadu diplomatických výsad i plnou finanční nezávislost...

Schwabovy revoluce

Davos je mnohem víc než jen globální obchodní trh; je také rezonanční schránkou ideologie globalismu, která na jedné straně poskytuje sladký příběh, jenž je základem zlatého vyprávění nejbohatších lidí planety v posledních letech, a na straně druhé se promítá do hmatatelných revolučních trendů v politice a mediích. Když Klaus Schwab na letošním fóru před mírně rozpačitou prezidentkou EU Ursulou von der Leyenovou hovořil o nutnosti regulavat evropské čipy, přičemž se odvolával na svou utkvělou myšlenku transhumanismu, totiž vytvoření nového a vylepšeného člověka díky tomu, co nazývá čtvrtou průmyslovou revolucí, revolucí mobilního internetu a internetu těl, můžeme jeho slova považovat za výroky podivínského mýtomana. Ať už Schwab toto téma používá upřímně, nebo cynicky, je pro něj součástí mnohem širší hádanky, či spíše axiologické revoluce, jejíž společenské důsledky by byl děsivé.

Ve své knize Čtvrtá průmyslová revoluce Schwab prohlašuje, že revoluce internetu těl přinese "ontologickou nerovnost - oddělující ty, kdo se přizpůsobí, od těch, kdo se brání - v podstatě a v každém smyslu slova, vítěze od poražených". Vítězové mohou dokonce težit z některých forem radikálního zdokonalení člověka vzniklých v rámci některých segmentů čtvrté průmyslové revoluce (např. genetické inženýrství), která poražení nebudou mít šanci využít (viz s. 125). [...] 

Ve své knize Znovuzrození Evropy z roku 2012 Schwab dokonce hovořil o "tvůrčí destrukci" starého řádů a prohlašoval, že prosperitu zajišťují velké trhy (opět primát utilitární logiky), jež potřebuje silné centrální řízení. Proto se národní státy musejí vzdát své suverenity ve prospěch vyšších instancí zahrnujících globální regiony: "Jinými slovy, abychom vytvořili lepší a životaschopnější Evropu, založenou na stejných sociálních hodnotách a svobodách jako dříve, musíme zvážit zničení části toho, co jsme budovali od konce druhé světové války. To se bude muset týkat i některých záchranných sociálních sítí, které mnozí považují za své přirozené právo" (s. 85)."



zdroj: "Člověk, který vymyslel Velký reset" Wojciech Golonka 
další článek na podobné téma: "Katolické zamyšlení nad Velkým resetem" P. Nicolas Cadiet.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Jiří Trnka

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Pavel Barša: Tři utopie 19. století - prométhovsko-pokrokářská, romanticko-reakční a marxistická @EDO (2023)