"Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti" Walter Benjamin (1935)
Roztříštění aury
"Tím, že reprodukci zmnožuje, klade na místo jedinečného výskytu výskyt masový. A tím, že reprodukci umožňuje v dané situaci vyjít divákovi vstříc, aktualizuje to, co reprodukuje. Oba tyto procesy vedou k mohutnému otřesu tradovaného - k otřesu tradice, která je rubem současné krize a obrody lidstva. [...] A je-li možné pojmout proměny v médiu vnímání, jež se před námi odehrávají, jako úpadek aury, pak lze stanovit jeho společenské podmínky. Co je vlastně aura? Zvláštní předivo z prostoru a času: jednorázový projev dálky, ať už je jakkoli blízko. Kdo za letního poledne poklidně pozoruje horský hřeben na obzoru nebo větev, která naň vrhá stín...snadno nahlédneme zvláštní společenskou podmíněnost soudobého úpadku aury. Tento úpadek je dán dvěma okolnostmi, jež obě souvisejí s rostoucím rozšířením a s intenzitou masových hnutí. Dnešní masy si totiž chtějí "přiblížit" věci stejně vášnivě, jako to ukazuje jejich tendence překonat jedinečnost každé danosti tím, že bude reprodukována. [...] A reprodukce, kterou v tak hojné míře poskytují ilustrované noviny a týdeníky, se od obrazu zřetelně odlišuje. Jedinečnost je v obraze spjata s trváním stejně pevně, jako je v reprodukci prchavost spjata s opakovatelností. Vyloupnutí předmětu z jeho schránky, zničení aury, je signaturou vnímání. [a] vzrostl natolik, žen stejnorodé se pomocí reprodukce zmnožuje i o to, co je jedinečné."
Fotografie a film jako umění
"Pokud se dříve vyplýtvalo mnoho důvtipu na rozřešení otázky, zda je fotografie umění, aniž by se přitom nejprve položila otázka: zda se vynálezem fotografie nezměnilo samo umění"
Filmový herec
"Ve filmu nejde ani tak o to, aby herec předvedl publiku někoho jiného, jako spíše o to, aby předvedl aparatuře sám sebe."
Vystavení před masou
"Proměna způsobu vystavování prostřednictvím reprodukční techniky se projevuje i v politice. Krizi demokracie lze chápat jako krizi podmínek, za nichž lze vystavovat politického člověka. Demokracie vystavuje politika bezprostředně, v jeho vlastní osobě a před volenými zástupci. Jeho publikem je parlament. [...] Rozhlas a film proměňují nejen funkci profesionálního herce, ale i funkci toho, kdo před nimi předvádí sám sebe stejně jako politik. Tato proměna postupuje bez ohledu na jejich rozdílné úkoly u herce i politika stejným směrem."
Mickey Mouse
"...například Mickey Mouse známý po celé zeměkouli. Uvážíme-li, jak nebezpečné napětí vyvolala ve velkých masách technizace se svými důsledky - napětí, která v kritických stadiích nabývají psychotického charakteru -, dodejme k poznatku, že si tatáž technizace proti takovýmto masovým psychózám vytvořila možnosti nechat se psychicky očkovat určitými filmy, které přepjatě rozvíjejí sadistické fantazie nebo masochistické přeludy, a tím zabraňují tomu, aby v masách přirozeně a nebezpečně zrály. Kolektivní smích představuje předčasný a léčivý výbuch těchto masových psychóz. Obrovské množství groteskních událostí, které se ve filmu objevují, drasticky poukazuje na nebezpečí, jež ohrožuje lidstvo kvůli vytěsněním, která s sebou nese civilizace. Americké grotesky a Disneyovy filmy terapeuticky odstřelují nevědomí. jejich předchůdcem byl excentrik. [...] V těchto souvislostech má jako historická postava své místo Chaplin."
zdroj: Výbor z díla I : Literárněvědné studie, Oikoymenh, Praha 2009, s. 302. - 326., kap. "Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti", přeložil Martin Ritter
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Walter Benjamin (1892–1940)
Německý literární historik a kritik, estetik a filosof. Studoval ve Freiburgu, Mnichově a Bernu. Zájem o sociologické aspekty umělecké tvorby ho sblížil s Frankfurtskou školou a vedl i k zájmu o marxismus (přátelství s Bertoltem Brechtem, pobyt v SSSR 1926–1927); současně však našel inspiraci i v židovské mystice (přátelství s Gershomem Scholemem). Když se neprosadil na akademické půdě (neúspěšná habilitace), začal se naplno věnovat literární kritice. Je autorem řady esejů o Nikolaji Leskovovi, Franzi Kafkovi, Eduardu Fuchsovi, Marcelu Proustovi, Gottfriedu Kellerovi, Karlu Krausovi aj. V r. 1933 se před nacistickým režimem uchýlil do Paříže; spáchal sebevraždu na španělské hranici při neúspěšném pokusu uniknout z okupované Francie.
Více zde Walter Benjamin @Teorie výtvarné a galerijní pedagogiky (Masarykova univerzita)
