"Psanci této země" Frantz Fanon (Tranzit, 2015)



Psanci této země Frantze Fanona jsou psychiatrickou a psychologickou analýzou dehumanizačních vlivů kolonizace na jednotlivce- muže a ženu, a na národ, ze kterých plynou širší sociální, kulturní a politické důsledky příznačné pro vznik sociálního hnutí za dekolonizaci osoby a lidu. Francouzský název knihy Les damnés de la Terre pochází z úvodních slov Internacionály, levicové hymny 19. století.

 V úvodu knihy Psanci této země z roku 1961 podpořil filozof Jean-Paul Sartre Fanonovu obhajobu spravedlivého násilí kolonizovaných proti kolonizátorovi jako nezbytnou pro jejich mentální zdraví a politické osvobození. Sartre následně použil tento úvod v Kolonialismu a neokolonialismu (1964), politicko-filozofické kritice francouzského kolonialismu v Alžíru. Politické zaměření textu je zřejmé již v první kapitole nazvané „Concerning Violence“ (O násilí), kde Fanon kritizuje kolonialismus a jeho postkoloniální odkaz, pro který je násilí prostředkem katarze a osvobození od statusu koloniálního subjektu.

 Kniha Psanci této země prostřednictvím kritiky nacionalismu a imperialismu představuje diskuzi nad osobním a společenským duševním zdravím, diskuzi nad tím, jak je jazyk (slovo) využíván k ustavení imperialistických identit, jako je kolonizátor a kolonizovaný, s cílem naučit a psychologicky zformovat původního obyvatele a kolonizátora do jejich příslušných rolí otroka a pána, a diskuzi nad rolí intelektuála v revoluci.

 Zdroj: Psanci této země Frantz Fanon @tranzit.cz
************************
Název: Psanci této země (Postkoloniální myšlení V.)
Francouzský original: "Les damnés de la terre", Éditions la découverte, 1961, 2002
Autor: Frantz Fanon (1925-1961)
Editor: Vít Havránek
Překlad: Dušan Špitálský 
Vydavatel: Tranzit
Edice: Navigace; sv. 15.
Ilustrace: Mathieu Kleyebe Abonnenc, Fanon cou coupé (2001)
Year: 2015
Pages: 292
************************
Obsah


Předmluva k vydání z roku 2002
Alice Cherki

Předmluva k vydání z roku 1961
Jean-Paul Sartre

I.

O násilí
O násilí v mezinárodním kontextu

II.

Lesk a bída spontánnosti

III.

Křivolaké cesty národního uvědomění

IV.

O národní kultuře
Společné základy národní kultury a národně osvobozeneckého boje

V.

Koloniální válka a psychické obtíže
Skupina A
Skupina B
Skupina C
Skupina D
O impulzivních kriminálních sklonech severoafričanů
během války za národní osvobození

Závěr

Doslov k vydání z roku 2002
Mohammed Harbi




Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

"Kniha dní" Taha Husain (Odeon, 1974)

Obrázek
Toto první beletristické dílo Taha Husajna, kniha vzpomínek, ozvukem a jistě i ve vědomé návaznosti na starou arabskou prózu budovanou do kompozice až hudební a často zaznívající až liturgicky, je ve své bezprostřední poloze výrazem autorovy potřeby povznést do svérázné krásy dobu, kdy jako nevidomý chlapec vyrůstal v zapadlém, zaostalém městečku, hnán hladem po poznání. Pro nás však jeho kniha představuje obraz dob a míst v mnoha dimenzích vzdálených:
celý text