* fitra - knihovna *

…Maročan Muhammad Azíz Lahbábí (1922 - 1993)…, podle jeho výkladu islámu přinesl oproti staré arabské svázanosti s kmenem vědomí osobnosti. Pro vznik islámského osobnostního vědomí je důležitá níja (předsevzetí), rozlišující elán srdce od návyku a stádního ducha. Úlohu plní šaháda, ale obráceně: vychází od Boha, aby se vrátila ke svědčícímu já. "Šaháda je bipolární; dosvědčením prohlašujeme existenci Boží a svědectví samo zároveň potvrzuje osobnostní existenci svědka. Je to věčné střídání transcendence a imanence, absolutna a konečnosti, duchovního a institučního, metafyziky a psychiky. Osobnost se sama postihuje na počátku a na konci šahády. Zde je její ontologická hodnota. Věřící dosvědčuje před tváří světa lidí: „A takovýmto způsobem jsem vás učinil obcí vzdálenou krajností, abyste byli svědky o lidech a aby Posel byl svědkem o vás“ (2:143). Vyplývá z toho, že šaháda ustavuje psychologický vztah k druhému, protože mé já a druzí se podílejí na tomtéž svědectví, a sociolog...

As the leading Muslim political spokesman and intellectual, Izetbegovic was imprisoned by the Yugoslavian government in 1983 for a 14-year sentence. During the six years he served in prison, Izetbegovic wrote notes on life issues, religion and culture, and politics and political philosophy. These reflections were smuggled out of prison and edited for publication along with a selection of letters from his family. After describing prison life, Izetbegovic has organized his reflections into sections. From his first note " When I lose the reasons to live, I shall die, " Izetbegovic provides a provocative collection of reflections that will interest scholars and researchers of contemporary Balkans, European Islam, and life during the last days of Communist Yugoslavia. (Greenwood Press, 2001) Number of pages: 264 CONTENTS • Preface • Chapter 1 - On Life People and Freedom • Chapter 2 - On Religion and Morality • Chapter 3 - Political Notes • Chapte...

Eva Davidová, PhDr., CSc. – etnografa, socioložka a historička umění, patří k naším předním badatelům v oblasti romistiky . Narodila se 28.prosince 1932 v Praze. Vystudovala etnografii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Chceme živá slova moderního světa. Živé tělo, kterým proudí krev. Srdce, mozek a duši, která plive oheň. (...) Chceme básně, které zabíjejí. Vražedné básně, básně, které střílí jako pušky. Básně, které se perou s policajtama v ulicích, Berou jim zbraně a nechávaj jejich mrtvá těla ležet. (...) Básně, které vykřikují jed na bestie v zelených baretech. Básně, které zbaví svět dobra a lásky. Nechť se už nepíší žádné básně o lásce, Dokud láska nebude existovat svobodně a čistě. Zdroj: "Selected Poetry of Amiri Baraka/LeRoi Jones " William Morrow & Co; 1St Edition edition (October 1979) Další poezie od Leroi Jenes / Amiri Baraka "Dál na západ" Leroi Jones / Amiri Baraka

Co spolehlivě víme o českých, evropských či amerických muslimech? Jsou skutečně tak odlišní? Jsou neintegrovaní a neschopní akceptovat principy, na nichž stojí fungování Západu? A co vlastně ovlivňuje naše mínění a formuje naše stereotypy při vnímání muslimských komunit žijících v západních společnostech? Kniha pro laiky srozumitelnou formou a přístupným jazykem prezentuje výsledky mnohaletých systematických empirických výzkumů českých sociologů, religionistů, antropologů a sociálních geografů. Naznačuje odpovědi na aktuální otázky, aniž by se uchylovala k nepodloženým spekulacím a dojmům, jichž lze nabýt při sledování vždy nutně selektivních médií či dokonce otevřeně islamofobních internetových diskusí. 

Salafitský islám je bezesporu velmi progresivním proudem sunnitského islámu. Médii bývá spíše nazírán prizmatem jeho poměrně nedávného vývoje a vnímán jako směr nejen silně sociálně konzervativní, ale i jako krajně radikální a někdy vysloveně extremistický. Předkládaná monografie interpretuje složitý teologický a ideologický vývoj salafitského islámu (salafismu) v historických souvislostech. 

Harlem, 131st street (NYC)   *Fotografie byly pořízeny během mé návstěvy NYC/NJ/Philadelphia (květen 2001 a leden-březen 2003) *All these pictures were taken during my visit of NYC/NJ/Philadelphia in May 2001 and January-October 2003

Srebrenickou enklávu, která je dnes výlučně srbská, obývali až do vypuknutí války na jaře roku 1992 převážně Muslimové. Z celkového počtu 36 666 lidí žijících na území „opštiny“ (okresu) Srebrenica se podle sčítání lidu z roku 1990 k muslimské národnosti hlásilo 75,2 procenta obyvatel. Srbové tvořili jen 22,7 procenta. V samotné Srebrenici, kde žilo kolem 6000 lidí, byly národnostní poměry stejné.

Demonstrace Adama B. Bartoše a Tomia Okamury, Václavské náměstí 1.7.2015. (zdroj: Britské listy ) Zatýkání politologa z pražské filozofické fakulty UK Ondřeje Slačálka (1.7.2015) (zdroj: Britské listy ) Fotografie použitá na obalu singlu „ Haze Shade of Criminal “ od Public Enemy zachycuje Thomase Shippa a Abrama Smitha, kteří byli 7.srpna, 1930, ve městě Marion (Indiana) lynčováni fanatickým davem bílých rasistů. Tito dva Afroameričané byli nejprve vyvlečeni z vazební cely, ubiti k smrti a jejich mrtvá těla byla pověšena na strom davem ozbrojeným puškami a baseballovými pálkami. Fotografii pořídil Lawrence Beitler a po jejím zveřejnění byla tato fotografie inspirací pro židovského umělce Abel Meeropol a jeho politickou báseň „ Strange fruit “ anebo Billie Holiday, která tuto báseň zhudebnila a prezentovala v roce 1939.

Fotografie jsou z časopisu Světová literatura (3/1965)  a byly publikovány k povídce Jamese Baldwina „ Dopis z jedné oblasti mého mozku “

Sovětský publicista seznamuje s okolnostmi zavraždění černošského pastora Martina Luthera Kinga, nositele Nobelovy ceny míru, jednoho z vůdců hnutí za občanská práva ve Spojených státech, a s podivným způsobem vyšetřování atentátu. Na základě různorodého materiálu, který shromáždil, upozorňuje na přípravy FBI, které měly znemožnit Kingem připravovaný pochod chudých na Washington, a odhaluje rozpory ve svědeckých výpovědích při vyšetřování. .......................... Název: "Historie jedné vraždy: Kniha o M. L. Kingovi" Autor: Genrich Borovik z ruš. přel. Alena Šmausová Vydavatel: Lidové nakladatelství, 1981 Počet stran: 111 s. ..........................