"Abú Firás, arabský básník" a "O kulturním významu Arabů pro Evropu" Rudolf Dvořák






"Abú Firás, arabský básník a rek X. století" 
přednáška dr. Rudolfa Dvořáka z 23.3.1896
Vydavatel: Praha: Král. čes. spol. nauk
Rok: 1896
Počet stran: 21 s





"O kulturním významu Arabů pro Evropu" 
habilitační přednáška R. Dvořáka
Rok: 1884
Počet stran: 28 s






DVOŘÁK Rudolf - zakladatel české orientalistiky

* 12. 11. 1860 Dříteň u Českých Budějovic, + 1. 2. 1920 Praha

Studoval klasickou a orientální filologii u prof. J. Košuta a M. Grünerta v letech 1879-92 na Univerzitě Karlově a 1882-88 v Lipsku a Mnichově u německých orientalistů H. L. Fleischera (arabštinu, turečtinu, perštinu), L. Krehla (semitistiku), F. Delitzsche (asyriologii), H. G. C. Gabelentze (čínštinu, japonštinu, mandžuštinu), G. Eberse (egyptologii) aj. V roce 1884 se habilitoval pro orientální filologii na české UK jako soukromý docent. Roku 1890 byl jmenován mimořádným profesorem a zvolen dopisujícím členem České akademie císaře Františka Josefa (mimořádný člen 1904, řádný člen 1908). V letech 1892-98 řídil kancelář Ottova slovníku naučného, jehož byl přispěvatelem. Roku 1896 se stal řádným profesorem orientální filologie, 1897 mimořádným členem České královské společnosti nauk (řádný člen 1908). Ve školním roce 1900-01 byl děkanem FF UK. Roku 1907 se stal členem zahraničního odboru Národní rady české, 1914 generálním sekretářem Akademie věd, ve školním roce 1915-16 rektorem UK.

Zabýval se zvláště orientální filologií, literaturou a kulturní historií východních národů. Bádal v oblasti arabistiky, turkologie, íránistiky, asyriologie, egyptologie a sinologie, pokračoval v biblických studiích. Psal o arabské, perské, turecké a čínské literatuře, zvláště o básnících arabského světa, o perských autorech Sa'dím a Háfezovi, tureckém básníkovi Bákím, o hebrejské biblické poezii aj. Z východních literatur též hojně překládal. Významné jsou jeho práce o islámu, cizích slovech v koránu, arabské geografii, čínském myšlení a způsobu života. Psal i o orientálních, zvláště semitských jazycích, o vzniku a vývoji písma. Je autorem většiny orientalistických hesel v Ottově slovníku naučném.

zdroj: libri.cz


související:
Před 150 roky se narodil v jihočeské v Dřítni významný český orientalista Rudolf Dvořák. 


Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

"Kniha dní" Taha Husain (Odeon, 1974)

Obrázek
Toto první beletristické dílo Taha Husajna, kniha vzpomínek, ozvukem a jistě i ve vědomé návaznosti na starou arabskou prózu budovanou do kompozice až hudební a často zaznívající až liturgicky, je ve své bezprostřední poloze výrazem autorovy potřeby povznést do svérázné krásy dobu, kdy jako nevidomý chlapec vyrůstal v zapadlém, zaostalém městečku, hnán hladem po poznání. Pro nás však jeho kniha představuje obraz dob a míst v mnoha dimenzích vzdálených:
celý text