* fitra - knihovna *

Poem When leaves hang sleepy From the trees, And no sound is heard Not even the hum of busy bees, I creep quietly from my cottage Into the glowing moonlight And steal some lines for a sooner Out of the stillness of the night. (J.H.Clark „Rebellion in rhyme“, p.93)

To a Magnolia You look so restful and kind Lovely flower of Spring, Without a mind to think evil thoughts, Or eyes to see evil things. I wish I were like you Lovely Magnolia, Smiling in the early morn; Unlike Humans, you die As sinless as you were born. (J.H.Clark „Rebellion in rhyme“, p.86)

Most of the poems of this volume were written when I was between the age of 18, in the summer of 1933, and the age of 26, in the summer of 1941. These poems reflect my early beginnings as a social thinker and as a young man, straight out of the South during my early years in Harlem reflecting on the African condition and the awareness learned from associating with a diversity of politically-left movements I was a member of the Harlem History Club then functioning out of the Harlem YMCA on 135th street. (...) I was discovering the world and social change and wondering what role my people would play in the change for a better world. The writing of these poems at this juncture in my personal development was a form of therapy, a ventilation of my inner-self, an airing of my grievances and a celebration of the fact of my being alive. I developed a possessive love for my own people and their place in history at this time that was to stay with me for the rest of my life. (...)

Jméno tohoto arabisty a odborníka na islám můžeme vídat už od počátku 70. let, kdy vydal dvoudílnou publikaci nazvanou Moderní islám a odstartoval tím svou vědeckou dráhu v oblasti arabistiky a historie islámských zemí. Na konci 60. let studoval na Filosofické fakultě UK arabistiku u profesora Karla Petráčka, a postgraduálně afrikanistiku u dr. Ivana Hrbka.V roce 1968 se zúčastnil devítiměsíční cesty pražských vysokoškoláků třinácti africkými zeměmi do gabonského Lambaréné, v témže roce získal titul PhDr. V letech 70 - 74 pracoval jako odborný asistent na tehdejší katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK. V období 74 až 89 byl nucen opustit fakultu a živil se jako překladatel a tlumočník z arabštiny. V roce 1990 se vrátil na Filosofickou fakultu UK a obhájil svou kandidátskou práci " Dárfúrský sultanát: studie o státu, obchodu a kultuře " a habilitoval se jako docent.V letech 2008 - 2010 byl vedoucí katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy....

V mini-projektu, který se snaží představit české arabisty a odborníky na islám, jak muslimské komunitě v ČR, tak i české společnosti, byla oslovena mladá arabistka Zuzana Kudláčková, která letos dala o sobě vědět svým knižním počinem  „ Z průpovědí arabských ", mapující překlady z arabského jazyka od roku 1945 do současnosti. Na Filozofické fakultě UK vystudovala obor arabistika a překladatelství-tlumočnictví (se specializací angličtina). Arabský jazyk dále studovala na stipendijních pobytech v Tunisu a Káhiře, a v současnosti jej vyučuje na Jazykové škole Březinka.

Pohled na převážně arabský svět, ale částečně i na jih Španělska (al-Andalus) byl zastoupen panem profesorem Kropáčkem. Následující rozhovor představuje odborníka na oblast, která se nachází dál na východ od Arabského poloostrova, řeč bude o Afghánistánu, Pákistánu, Indii, ale i Íránu a vyprávět o nich bude orientalista Jan Marek. V 50. letech studoval na FF UK hindskou a urdskou filologii a perštinu u prof. J. Rypky. Postgraduálně studoval v Indii na univerzitách v Dillí a Alígarhu (1959-60). V letech 1958-90 pracoval v odd. jižní a jihovýchodní Asie OÚ ČSAV. Externě vyučoval v kursech hindštiny a perštiny na Jazykové škole v Praze, na UK přednášel urdskou literaturu, perštinu a středověké indické dějiny. Od října 1990 působil na Indologickém ústavu UK, 1992 se habilitoval pro dějiny a kulturu muslimské Indie a Pákistánu. Tématicky se ale nezabývá jen historií, ale rovněž se věnuje překladům poezie, beletrie a kulturním dějinám obecně této asijské oblasti. Psal o poezii duchovního otc...

Druhý díl monografie Moderní islám uzavírá téma reformismu v muslimském myšlení a politice od počátku 20.století do konce 60. let. Závěrečný díl lze rozdělit na dvě části.  

Do určité míry ojedinělá a dnes již raritní monografie na téma moderní islám se zaměřuje na reformní a moderní směry v muslimské společnosti. V úvodu prof. Kropáček upozorňuje na publikaci Karla Petráčka ( Myšlenkové proudy v současném Egyptě , Praha 1969), na kterou se snaží svou prací částečně navázat.

S islámem se potýkají a stýkají křesťanské národy a státy již od jeho vzniku v 7. století, kdy v Mekce vystoupil prorok Muhammad. Protože se však tyto dva světy většinou setkávaly na polích válečných, získaly o sobě obraz velice pokřivený a v obou zakořenily hluboké předsudky, které vyvolávaly vzájemné antagonismy. Jejich nebezpečnost vzrostla právě v moderní době, jež všechny země tolik sblížila intenzivními vztahy ekonomickými i politickými.

Po neobyčejně úspěšné knize „Duchovní cesty islámu“ (Vyšehrad 1993) předkládá autor, orientalista, docent Filozofické fakulty UK, další význačné dílo, věnované tentokrát aktuálnímu tématu současného islámského světa – fundamentalismu. Tento jev se snaží analyzovat ve vší jeho komplexnosti, a to jak z hlediska filozofického, sociologického a historického, tak i v jeho současných konkrétních projevech.Pro přesnější pochopení autor navrhuje rozlišovat fundamentalistické tendence v myšlení a praxi od politického islámu (islamismus) a od extremismu, sahajícímu až k teroristickým akcím, které strhávají na sebe nejvíce pozornosti sdělovacích prostředků.

Rámcový cyklus vyprávění o čtyřech dervíších je rozšířen v Indii a Íránu. Patří mezi sbírky lidových pohádek, podobně jako arabská Tisíc a jedna noc, indické Papouškovy povídky nebo perské Příběhy čtyř vezírů. Jeho původ přesně neznáme.

Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...

Dlouho očekávané dílo předního českého arabisty, autora řady čtenářsky i odborně úspěšných publikací o dějinách a kultuře islámských zemí, přináší ucelený pohled na téma mystiky v islámu: téma považované právě tak za bohaté a podnětné jako někdy za kontroverzní. V šesti větších oddílech rozkrývá autor fenomén islámské mystiky v jeho dějinném, myšlenkovém i geografickém kontextu, předkládá portréty nejvýznačnějších postav súfismu a jejich názorů, zkoumá vývoj a rozdíly spirituality hlavních směrů či škol (tzv. „taríq“).

Po zhroucení socialistického tábora a ukončení studené války postupně vyvstával před západní společností nový protivník: svět islámu. Stupňující se napětí mezi Židy a Palestinci, útoky proti americkým velvyslanectvím a posléze události z 11. září 2001 jakoby existenci tohoto nebezpečí učinily reálnou.

Kniha postihuje a analyzuje politické, hospodářské a sociální přeměny, k nimž v různé míře a různým tempem dochází v 80. a 90. letech v arabských zemích, a ukazuje, že převládající obecný směr odpovídá globálním tendencím: jde o transformaci směrem k hospodářské a politické liberalizaci a k větší míře hospodářské integrace v regionu i nad jeho rámec.  Zvláštní pozornost je věnována rozborům víceznačné role islámu i vzájemným vztahům mezi Blízkým východem a Evropou. Pět oddílů práce – obecný úvod, předpoklady a perspektivy sledovaných přeměn, politické systémy, islám (i s podrobným výkladem o postavení islámských komunit v Evropě) a vývoj v 90. letech od rozpadu bipolárního světa až po současné zablokování mírového procesu – vychází všestranně vstříc zájemcům o Blízký východ a o islám i o perspektivy demokracie a lidských práv v celé této oblasti.