Zora Hesová komentuje zákaz propagace homosexuality maďarským parlamentem (26.6.2021)




Ještě než skončí měsíc hrdosti, nebude od věci okomentovat podcast z 16.6.2021 na webu Deník N, kde politoložka a islamoložka Zora Hesová reaguje na aktuální dění v Maďarsku (viz odkaz níže), kde parlamentem prošel zákon, který "zakazuje šířit mezi mladými lidmi jakékoliv materiály, které zobrazují homosexualitu nebo změnu pohlaví". Zajímavé na tomto tématu není až tak dění na maďarské politické scéně, ale spíš jak jej naše media komentují a hlavně do jakého rámce ho zasazují. V současné době člověk bojující nejčastěji s virem používá orwellovská přirovnání až moc, v tomto případě je ale metafora Newspeaku nabíledni, protože zazní slova jako "propaganda" nebo "svoboda", kterou jim přinesl (údajně) sekularismus. V půlhodinovém podcastu Zora Hesová nejdříve komentuje tento zákon, který je "dalším omezování práv LGBTQ lidí" v Maďarsku. V druhé části se více hovoří o české politické scéně a jak by mohl být podobný zákon schválen u nás a jak je vůbec toto téma aktuální pro české politiky.

Co je na celém podcastu zvláštní, že se nejedná o zpravodajství, novinový článek, neutrální rozhovor, jež má zprostředkovat téma veřejnosti, ale o kritiku konzervativní politiky z neoliberálních pozic zabalený do akademického hávu serióznosti. Zcela přiznaně se mluví obviňování z propagandy LGBTQ a gender témat a konzervativní pozice je zde apriory ta špatná strana s nesprávnými názory (viz kritika kardinála Duky nebo polských katolíků). Stačí se podívat na audio archiv Českého rozhlasu* nebo si poslechnout pořad Liberatura na Radiu Wave a je zcela jasné, že mediální prostor, a v tomto případě veřejnoprávní medium, dává velký prostor jedné z menšin, oproti těm zbylým a dění (politické i kulturní) je vykládáno z pohledu liberálů. Dále je možné zaznamenat, jak významné společnosti mají (měly) při Pride Month oslavách duhová loga, viz např. Seznam.cz před několika. Rovněž v pořadu zazní slova o současném člověku, který touží po svobodě a je to řečeno ve spojitosti se sekularizací společnosti 20. století, kde je také jaksi apriori považováno "sekulární" za jedno ze samozřejmých "dober" moderního svět. Podivně také zní slova od akademičky, když bagatelizuje transgender zmatek v hlavách náctiletých a označí jej za "hloupost". Zde jeden důkaz, že teenageři až zas tak jasno mnohdy nemají a je tedy rozumné si toto nevratné rozhodnutí dobře rozmyslet."**

Pro ty, co chtějí vidět a slyšet toto není polemická otázka, ale realita mediálního prostoru a společnosti ve velkých městech, v nichž se neoliberální světonázor stal jakýmsi daným postojem. Deník N, resp. moderátor Filip Titlbach a zpovídaná akademička Zora Hesová nevyvracejí, ale celých 30min. potvrzují, že neoliberálové promují a propagují své hodnoty skrze media, kde by naopak měla být nestranně komentována a analyzována; rovněž potvrzují slova ruského intelektuála Alexandra Dugina, že neoliberalismus "už nemá politický rozměr, už nezastupuje svobodnou volbu, ale místo toho se stává jakýmsi dějinně deterministickým osudem"***.


odkazy:



*

**




Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text