* fitra - knihovna *

"Jen s malou nadsázkou lze říci, že ve Spojených státech jsou muslimové a Arabové vnímáni buď jako dodavatelé ropy, nebo teroristé. Dokonce i lidé, kteří se profesionálně věnují zprostředkování informací o arabském světě, mají jen velmi chabou představu o detailech, intenzivní lidskosti a vroucnosti arabského a muslimského života. Místo toho nabízejí jen hrubé karikatury muslimského světa prezentované tak, aby ospravedlnily vojenskou agresi."  " Islám západníma očima " Edward W. Said, 26.4.1980 (The Nation ) Festival francouzského filmu uvedl v říjnu 2019 další počin bratrů Dardennů z Belgie nazvaný Mladý Ahmed (fr. Le Jeune Ahmed, 2018)*, kde ústředním tématem je náboženský fundamentalismus v Evropě. Děj vypráví příběh belgického teenagera Ahmeda, který se nedokáže vymanit z vlivu imáma místní muslimské komunity a naslouchá spíše jemu, než svému rozumu. Vše dojde až tak daleko, že se 13tiletý Ahmed rozhodne zavraždit svou učitelku; to se mu nakonec (a našt...

foto: Documerika, philadelphia, the city" dick swanson "Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016)  Angl. originál: Culture of narcissism: American Life in an Age of Diminishing Expectations (1979, W. W. Norton & Company) "Narcismus [...] upírá na svůj odraz ani ne tak pohled plný obdivu jako spíše pohled, který nepřetržitě pátrá po vadách, známkách únavy, rozkladu." (s. 108) "...masová kultura romantického úniku jim do hlavy cpe vidinu zážitků, jež jsou nad jejich prostředky - i nad jejich emocionální i imaginativní schopnosti -, a tím přispívá k dalšímu znehodnocení rutiny. Disproporce mezi světem romantickým a skutečným, světem krásných lidí a lidí obyčejných, vytváří právě onen ironický odstup, který sice tlumí bolest, ale také ochromuje vůli změnit sociální podmínky, vylepšit byť jen nepatrně práci a hru a navrátit smysl a důstojnost všednímu životu. Únik skrze ironii a kritické sebeuvědomění je v každém případě sám o sobě iluzí; v nejlep...

Kniha je branou do pestrého světa islámského umění. Čtenáři si mohou prohloubit znalosti dějin náboženství a získat informace o islámské hmotné kultuře a architektuře. První kapitola poskytuje vhled do terminologie a předpisů, které ovlivnily podobu islámského umění v různých kulturních interpretacích. Následující části se věnují postupnému vývoji umění ve východní i západní části islámského světa podle vládnoucích dynastií. Speciální doplňkem jsou oddíly o novodobém použití maurského slohu a islámské architektuře v současné Evropě. Pozornost se věnuje historickému a geografickému kontextu, architektuře a užitému umění. Informace jsou doplněny o kontrolní otázky k textu, doporučené téma k referátu a odkazy na české překlady literárních památek. •Název: Dějiny islámského umění •Autor: Martin Klapetek •Vydavatel: Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích •Rok: 2019 Kniha online zde

  "Carmichael odmítal integraci ve smyslu začlenění Afroameričanů do americké střední třídy, časem se přiklonil k socialismu a marxismu. V roce 1969 přesídlil do Guineje, kde v roce 1998 zemřel." (zdroj: Stokely Carmichael 24.06.2021 @Portréty ) foto: Gordon Parks | Stokely Carmichael (1974) foto: Gordon Parks | Stokely Carmichael in Lowndes County, 1967

"The Road" Cormac McCarthy (2006), cover by Nick Lowndes Fanon77 · "Cesta" Cormac McCarthy (2006) ukázka #1_Co bys dělal, kdybych umřel? Fanon77 · "Cesta" Cormac McCarthy (2006) ukázka #2_Vše dobré pochází z bolesti a popela Fanon77 · "Cesta" Cormac McCarthy (2006) ukázka #3_Poděkování lidem Fanon77 · "Cesta" Cormac McCarthy (2006) ukázka #4_Dech Boha

"Podstatou mého výkladu však není fakt, že televize má zábavný charakter, ale že učinila ze zábavy přirozenou formu zobrazeni jakékoli skutečnosti. Televizní přijímač nás udržuje v neustálém styku se světem, ale má přitom stále tutéž, neměnnou, smějící se masku. Problém nespočívá v tom, že televize nabízí zábavná témata, nýbrž že jakékoli téma převádí na zábavu, což je úplně jiná otázka. Řekněme to ještě jinak: zábava je zastřešující ideologií veškeré televizní komunikace. Nezáleží na tom, co je předmětem zobrazení a jaký je úhel pohledu; nad vším se vznáší předpoklad, že nám to má přinášet především zábavu a potěšení. (...) Řešení, které navrhuji, je vlastně totéž, jaké navrhoval už Aldous Huxley, a stěží ho mohu překonat. Společně s H. G. Wellsem byl Huxley přesvědčen, že máme na vybranou mezi vzdělaností a katastrofou, a vytrvale psal o tom, jak je nutné, abychom porozuměli politickému a epistemologickému významu médií. Snažil se nám totiž sdělit, že tragédie obyvatel „překrás...

  "Nová pravice: Po čtyřiceti letech" Alain De Benoist, s. 19-33 Vyšlo jako předmluva ke knize  Tomislava Suniće "Evropská nová pravice: Proti liberalismu a egalitářství" (2019, Sol Noctis)   [...] "Pojem "nová pravice" představuje další potíž. V té době již existovala anglická nová pravice a americká nová pravice, ale tyto "nové pravice" neměly s ENP ani zdaleka nic společného a spíš byly jejím pravým opakem. Kombinovaly náboženský fundamentalismus a morální řád se slátaninou atlanticismu, "westernizace", obranou kapitalismu a přitakáním ideologii volného trhu. Taková anglo-americká nová pravice ve skutečnosti zosobňuje vše, co ENP odjakživa kritizovala - a to velice radikálně. Jestli si někdo koupil tuto Sunićovu knihu a doufal, že se něco dozví o takové "nové pravici", tak teď jistě musí být velice zklamán. Všeobecně a bez ohledu na různá nedorozumění, která mohla zapříčinit její název, musel pokus o pochopení ENP na d...

George Orwell "1984" (ukázka #1) "Bylo téměř normální, že lidé po třicítce se báli svých vlastních dětí. A měli proč, nebylo týdne, aby Timesy nepřinesly článeček o tom, jak nějaký malý donašeč, který poslouchá za dveřmi – všeobecně se používal výraz "dětský hrdina" – zaslechl kompromitující poznámku a udal své rodiče Ideopolicii." Fanon77 · George Orwell "1984": Dětský hrdina Fanon77 · George Orwell "1984": Dekonstrukce reality Fanon77 · George Orwell "1984": Vědět/nevědět (Double-Think) Fanon77 · George Orwell "1984": Věšení zajatců Fanon77 · George Orwell "1984": Ničení slov

"Bylo hrozně nebezpečné nechat myšlenkám volný průběh, když byl člověk někde na veřejném místě anebo v dosahu obrazovky . I nejmenší drobnost vás mohla prozradit. Nervový tik, neuvědomělý výraz úzkosti, zvyk brblat si sám pro sebe – cokoli, co mělo v sobě náznak nenormálnosti, náznak toho, že máte co skrývat. V každém případě nosit na tváři nenáležitý výraz (například nedůvěřivý pohled, když se oznamovalo nějaké vítězství) bylo samo o sobě přestupkem , který mohl být trestán. V newspeaku pro to dokonce existovalo slovo – Face-Crime..." Fanon77 · George Orwell "1984": Kontrola chování/Face-Crime "Odkudsi z konce uličky se linula vůně pražené kávy – pravé kávy, ne Kávy  vítězství. Winston se bezděčně zastavil. Snad na dvě vteřiny si zase octl v polozapomenutém světě dětství. Vtom bouchly dveře a odřízly tu vůni tak prudce, jako by to byl prchavý zvuk. Ušel několik kilometrů po chodnících a v bércovém vředu mu cukalo. Už po druhé za tři týdny vynechal večer ve ...