* fitra - knihovna *

...................... Název: A black reader: texts on African American history and culture Editors: Christopher Erwin Koy (*1963), John A. Williams (*1925 – 2015) Nakl.: Dobrá Voda (Aleš Čeněk) Rok: 2004 Počet stran: 335 s. ...................... Table of Contents Introduction Section A: The Slave Trade 1. Olaudah Equiano, Excerpts from The Interesting Narrative of the Life of Olaudah Equiano 2. Louis Asa-Asa, “The Negro Boy’s Narrative” 3. Benjamin Franklin, “The Speech of Sidi Mehemet Ibraham” 4. Guy Stevens Callender, Excerpt from “The Economics of Slavery” 5. Poems: Williams, Wright, and Brown Section B: A Slave’s Fate 1. Louis Hughes, Excerpt from Thirty Years a Slave 1831-1862: The Autobiography of Louis Hughes 2. Martin Delany, Excerpt from The Condition, Elevation, Emigration and Destiny of the Colored People of the United States 3. Madison Hemings, “Reminiscences of Madison Hemings” 4. Nat Turner and Thomas Gray, The Confessions of Nat Turner 5. Harriet Jacobs, Exc...

Tématem nové knihy je zmapování politického islámu v jeho nejrůznějších podobách čili poměrně žhavé téma současnosti. Kniha obsahuje články na toto téma publikované v uplynulých dvou letech na stránkách !Argumentu. Vedle toho ale obsahuje několik článků nových, u nás nepublikovaných. Představujeme tak čtenářům jeden z cílů našeho snažení – systematicky sledovat problémy a trendy současnosti. Vydat jako třetí počin právě práci Jana Kondryse a Ondřeje Krátkého bylo proto nabíledni. Oba nám poskytli opravdu systematický, svižný a fundovaný pohled na konkrétní problém. Politický islám i islám obecně jsou přitom témata, která často budí velký veřejný ohlas. Podobně jako v případě například Ruska a vztahů k němu je to téma, kde emoce a stereotypy či předsudky často brání v porozumění nuancím i komplexitě problému či tématu. Názor tu často předbíhá znalosti. Download E-book v PDF ......................... Název: „Politizace, ideologizace, identita: Islám mezi tradicí a (post)modern...

    Mohamed Morsi (Muḥammad Muḥammad Mursī ʿĪsā al-ʿAyyāṭ) (8 August 1951 – 17 June 2019) May God reward him for all his good deeds and grant him the highest of ranks in Jannah!        إِنَّا لِلَّهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ "..."Indeed we belong to God, and indeed to Him we will return." Qur´an Kareem (2:156)

........................... Název: Arabská společnost ve středním věku : studie k Tisíc a jedné noci Autor: Edward William Lane (1801-1876) Přel.: Josef Mrkos Nakl.: V. Kotrba, 1905 (Praha) Počet stran: 128 ...........................

Tato kniha sleduje historický vývoj islámských regionů a jejich vládnoucích dynastií a ilustruje úžasně proměnlivé způsoby uměleckého výrazu od vzniku náboženství až do současnosti.

Druhé vydání knihy "Středověká filosofie" od Alaina de Libery podává zřejmě nejširší přehled islámské, židovské a latinské filosofie tohoto období. V čase, kdy se filosofie a náboženství vzájemně mísily a střetávaly, docházelo také k mezikulturním a mezináboženským dialogům mezi Židy, křesťany a muslimy. Kniha přináší mnoho detailů nejen o překladech Aristotela z řečtiny do arabštiny, ale také, kdo tito překladatelé byli. Najdete zde kapitoly o filosofii Plótínose a nebo o tzv. "Aristotelově theologii", rovněž kniha přináší přehled všech významných muslimských (Al-Kindí, Al-Ghazálí, Avicenna, Averroes, Ibn Tufajl) a židovských filosofů a myslitelů (Maimonides, Isháq al-Isrá´ílí, Šlomo ibn Gabirol) tehdejší doby. Na odkaze najdete anotaci a kompletní obsah knihy. Objednat knihu (se slevou) lze přímo ve vydavatelství Oikoymenh za 529,-Kč.

„Problémy diskutované v této knize se v určitém smyslu shodují s nejtypičtějšími rysy současné historické situace, zejména s rozdělením světa na dva nepřátelské tábory založené na ideologickém konfliktu. Střet mezi idejemi se promítá do reality zřetelněji než kdy dříve a bere na sebe praktické, určené formy. Polarizace bohužel narůstá den ode dne. Jsme dnes svědky existence dvou světů rozdělených až do morku kostí politicky, ideologicky a emocionálně. Před našima očima probíhá gigantický historický experiment s dualitou lidského světa.

Výbor z díla filosofů, kteří položili základy evropského myšlení v 6. a 5. stol. př. n. l., v období společenských změn, které si vynutily živelně materialistické řešení různých ideologických, hlavně kosmologických otázek. Z hlediska abrahámovských náboženství a monoteistické tradice v Evropě, je důležitá kapitola textů Xenofanése z Kolofónu, ve své tvorbě kritizoval řecký polyteismus a antropomorfismus: „Než lidé myslí o bozích, že se rodí, lidské že mají šaty a hlas i postavu lidskou. Aithiopové svým bohům nos tupý a černou pleť přikřkli, Thrákové svým oči modré a vlasy dávají rudé. Kdyby však voli a lvi a koně též dostali ruce anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé, koně by podobná koňům a voli podobná volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i sami postavu mají.“ * Xenofanés je přesvědčen, že člověk potřebuje boha, který je nadosobního charakteru. Nebude to již bůh antropomorfní. Jeho bůh je skutečný vládce, která vše sjednocuje, pojímá ...

"Islám nás vede k odpoutání od výlučného lpění na věcech pocházejících od našich otců, označuje za nevědomé a omezené ty, kdo následují slepě slova předků. Ukazuje, že skutečnost dřívějšího výskytu v čase není ani důkazem vědění ani nadřazenosti ducha nebo rozumu, že předkové a potomci jsou si rovni způsobilostmi kritického ducha a vrozených schopností, a že potomci navíc znají minulé události a je jim dovoleno o nich uvažovat a zvažovat jejich následky, což vše předkům chybělo." „Dosálat At-Tawhíd (Traktát o monoteismu)" Muhammad Abduh (1897) Zdroj: " Duchovní cesty islámu " Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998), s. 212

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 a Muslimská obec jako projev úcty uspořádala posmrtnou modlitbu (salát-al-džanáza). Ve zvacím dopise je modlitba nepřesně nazvána "dova", čímž se myslí arabsky "du´a", česky "prosba", protože muslim při posmrtné modlitbě (salát-al-džanáza) prosí Boha, aby zesnulému odpustil hříchy. Ve stejném roce zemřeli další dvě významné české osobnosti, historik Josef Pekař (23. ledna 1937) a literární kritik F. X. Šalda (4. dubna 1937).