Kdo jsou afričtí básníci? Jaká je africká poezie?



Kdo jsou afričtí básníci? Jaká je africká poezie a umění? Ukázka ze sbírky Černý Orfeus nabízí částečně odpovědi na tyto otázky. Umění Afriky je někdy vnímáno jen v souvislosti s minulostí a obtížně se tak hledá propojení mezi tímto kontinentem a současností. Překlad afrikanisty Vladimíra Klímy nabízí čitelnější obraz afrických umělců, básníků a spisovatelů.





* * * * *

„Nesnažím se vědomě stát africkým básníkem tak, že bych usiloval o adaptaci takzvaných afrických forem. Ozvěny africké tradice ke mně přicházejí podvědomě, slyším je, a to je snad jediný africký prvek či vliv, k němuž se mohu přiznat.“

David Rubadiri 
(Malawi)

„Umění pro umění je intelektuálská sračka; píšete-li jen pro jiné umělce, jste jako had, který si žere ocas – je to uzavřený kruh a nic víc... Musí být angažovanost. I když píšete jen pro zábavu, angažujete se...“

Kole Omotoso 
(Nigérie)

„Africký spisovatel ví, že psaním v jazyce, který není jazykem jeho bratří, nemůže dát zaznít ryzímu hlasu své vlasti. Avšak tím, že svou tvorbou přispívá k ukončení koloniálního režimu, černošský autor píšící francouzsky napomáhá obrození našich národních kultur.“

David Diop (Senegal)

„Psát pro rádio, to je jako mluvit do rádia, do mikrofonu, mluvit k druhým v Africe. A tak jsem ponenáhlu začal oba prostředky spojovat. Zpozoroval jsem, že vždy, když jsem se pokoušel psát to, čemu říkáme “literatura“, velmi uhlazená, velmi čistá, nebyl jsem s to povědět svůj příběh jako pravý Afričan.“

Francis Bebey (Kamerun)

„Kolem knih z Afriky se dělá příliš velký povyk. Kritika věnuje příliš mnoho pozornosti. Jste-li Afričan, může se z vás přes noc stát někdo – po jediné knize. A to je špatné. Spisovatelům by se měl dopřát čas, aby vyzkoušeli své síly..."

Mbella Sonne Dipoko 
(Kamerun)

„Poezie selže, bude-li přehlížet svou hlavní funkci: způsobovat, abychom lépe vnímali a více prožívali.“

Lewis Nkosi 
(JAR)

„Africký básnický obraz není obrazem – rovnicí, nýbrž obrazem – analogií, surrealistickým obrazem, symbolem, ideogramem. Nejen obrazem – zpodobněním, ale také substancí – kamenem, zzzeeemí mědí, zlatem, vláknem – a dokonce i její linií a barvou... Hovořil jsem o surrealistiském básnickém obraze. Ale jak nepochybně předpokládáte, africký surrealismus se od evropského liší. Evropský surrealismus je empirický, kdežto africký je mystický a metafyzický. Černošská analogie předpokládá a ozřejmuje vesmír jako hierarchii životních sil.“

Leopold Sedar Senghor 
(Senegal)

„Africký černoch spojuje v jediném lyrickém impulsu Boha, vodu, kámen, oheň... prožívá impuls do hloubky, uvádí se do vztahu k přírodě. Proniká přírodou prostřednictvím jejích složek... Přenáší tento cit obětí i slovem ... Obět znamená věrnost měřítkům, jež převládají od počátku věků ve vztazích mezi přírodou a člověkem – je to Čin. Slovo naopak odpovídá na způsob nařízení Oběti. Snáší existenci na zem tím, že táhne neviditelnou nit mezi posvátným a každodenním. Pomocí Slova africký černoch převádí do skutečnosti svůj postoj k přírodě."

Lamine Diakhate 
(Senegal)

„Dnes mladé africké spisovatele přemohla krize originality, jež paralyzuje literární tvorbu. Obávájí se, že nebudou s to psát jinak než Evropané či Asiaté, a vyčerpávají se ve snaze být jiní – a zatím jediné, co potřebují, je odstranit rasovou clonu a osvobodit svůj opravdový literární talent.“

Jean-Baptise Tati – Loutard 
(Konžská Lidová Republika)




Zdroj: „Černý Orfeus - Moderní poezie tropické Afriky“ Vladimír Klíma (1977)



Populární příspěvky z tohoto blogu

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

"Islamofobie, antiislamismus a negativní stereotypy" Zora Hesová (AMO, 2016)

"Islám - umění a architektura" Markus Hattstein a Peter Delius (Slovart, 2006)