"Lady Day a John Coltrane" Gil Scott-Heron (český překlad)





Když v dubnu 1971 začalo nahrávání alba "Pieces of a Man", jednu skladbu věnoval Gil Scott-Heron dvěma velkým osobnostem jazzu; zpěvačce Billie Holiday, přezdívanou Lady Day, a saxofonistovi Johnu Coltranovi. Pro oba umělce to není pouze tribute, ale Heron se snažil poukázat na přesah a význam, který tato jména měla. Pro černošskou menšinu v USA bylo černošské uvědomění (Blackness) přítomno v politice již od počátku 20. století (Marcus Garvey, Elijah Muhammad), v literatuře (Alain LeRoy Locke) nebo ve sportu, kde jej prezentoval boxer Jack Johnson, jehož sebevědomí zneklidňovalo "bílé naděje" ringu v době rasového zákoníku Jim Crow, hlásající heslo "odděleni, ale rovni" a který platil od roku 1868 do 60 let. Hudebně ale uměli ulevit a smýt potíže obyvatelům Harlemu nebo jižní části Chicaga právě tito dva hudebníci.
Autor Heronovy biografie Marcus Baram zaznamenal pozadí této nahrávky těmito slovy: Hudebníci napochodovali do nahrávacího studia v NYC a vrtalo jim hlavou, co tady budou se dvěma středoškolákama (Gil Scott-Heron a Brian Jackson) dělat. Mezi hudebníky byla jména jako basista Ron Carter, flétnista Hubert Laws, bubeník Pretty Purdie nebo skladatel soulových The Impressions Johny Pate, který se o několik let později proslavil soundtracky "Shaft in Africe" nebo "Bucktown".

Ron Carter, přišel ke Gilovi a Brianovi, a říká: "Tak dobře vy sráčové, ukažte co tady máte". Podíval se na seznam skladeb a všiml si "Lady day and John Coltrane". Pak se otočil na hudedníky a říká: "Maj tady track o dvouch mých oblíbených hudebnících". Po chvilce hraní Carter spokojeně říká: "Dobře, to vypadá, že bude ok". Během nahrávání, bylo to u skladby "Or Down You Fall", měli hudebníci dojem, že Gilův hlas zní falešně a otočili se na Cartera, jestli se to mimo zdá i jemu. Carter jen prohodil: "Zahrajme to ještě jednou a jestli to zazpívá stejně, tak je to ok". Později o Gilovu hlasu poznamenal, že "by se hodil pro recitaci Shakespeara".Heronův text je velký dík dvěma výše jmenovaným hudebníkům a proto se hodí přidat díky ve stylu moderátora Mista Senor Love Daddyho z Do the right thing a poděkovat nejen jim, ale všem, co dělají naše dny lepšími.










"Lady Day a John Coltrane" Gil Scott-Heron (český překlad)

Už si měl někdy pocit, že si úplně na dně a nevíš si rady?
Své dny žiješ v temnotě, tak nech slunce, ať si k tobě najde cestu.
Máš pocit, že si naprosto ztratil směr?
a jestli pomoc nepřijde hned, tak to je tvůj poslední den.
Můžeš ale zavolat Lady Day
Můžeš zavolat i Johnu Coltranovi
a oni smyjí tvé starosti pryč!

Umělí lidé se svými umělými myšlenkami, se každý den vrací do svým umělých domovů.
Tenhle životní styl nemá konce, pořád stále dokola, dál a dál...
Žijí tenhle život se strachem přiznat si, že jsou sami.
Ale jen do chvíle, když náš hrdina rozezvučí svůj saxofon.
Běž a zavolej Lady Day
Zavolej i Johnu Coltranovi
aby smyli tvoje problémy pryč!











Artist: Gil Scott-Heron
Song: Lady Day and John Coltrane
Album: Pieces of a Man
Label: Flying Dutchman
Year: 1971

Hudebníci:
Gil Scott-Heron - guitar, piano, vocals
Johnny Pate - conductor
Brian Jackson - piano
Ron Carter - bass
Jerry Jemmott - bass
Pretty Purdie - drums
Burt Jones - electric guitar
Hubert Laws - flute, saxophone

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text