William Wordsworth "Předehra aneb Jak vzniká básnický duch" (s komentářem Kláry Soukupové)
Je splněn jeden cíl: má mysl
tím ožila, a jestli její jas
mě neopustí, vkrátku po vrstvách
proběhnu celý příběh života.
[…]
Dobře si vzpomínám
(byl jsem jen malý kluk, snad nebylo
mi ani devět), jak mráz na horách
s mrazivým větrem loňské krokusy
spálil a serval;
[…]
Kdo ale pitvat dokáže
svůj rozum nožem geometrie,
změnit jej na kruh nebo obdélník?
Kdo vybaví si hodinu, v níž prvně
svým semínkem byl do nás zaset zvyk?
[…]
Projel jsem Paříž a těch pár dní
tam pobyl, spěšně ohlédl si místa
s pradávnou nebo čerstvou pověstí
[…]
Tento můj příběh, příteli, se týká
duchovních sil, jež pak krok za krokem
šly, ruku v ruce s láskou, se štěstím
a obrazností, která učí pravdě,
dokud se dobro nitru vrozené
pak nezhroutilo pod náporem doby
a jejích katastrof?
a jejích katastrof?
[…]
Ach ještě pár let užitečně žít,
a dojdem cíle, skončí se tvůj běh
a pomník slávy zde bude stát.
Rozsáhlá filozofická poéma Williama Wordswortha "Předehra aneb Jak vzniká básnický duch" (The Prelude; or, Growth of a poet’s Mind [1850]) obsahuje poeticky zpracované údaje o autorově životě, popisy významných události či vzpomínky na životní epizody. Wordsworth v básni popisuje svůj život od dětství, přes cesty do zahraničí, mladistvé okouzlení a básnickou iniciaci, až po stáří s myšlenkami na ukončené dílo. Témata a vývojová linie jsou shodná s klasickou autobiografií, liší se jen veršovanou formou.
Zdroj: "Autobiografie: žánr a jeho hranice" KLÁRA SOUKUPOVÁ
(vyšlo v časopise ČESKÁ LITERATURA 1/2015)
Překlad básně: Vladimír Holan (1905-1980), převzato z knihy "Překlady III. (Sedm romantiků)" (Paseka, 2010)