"Zlomky předsokratovských myslitelů" Karel Svoboda (ČAVU, 1944)
Výbor z díla filosofů, kteří položili základy evropského myšlení v 6. a 5. stol. př. n. l., v období společenských změn, které si vynutily živelně materialistické řešení různých ideologických, hlavně kosmologických otázek. Z hlediska abrahámovských náboženství a monoteistické tradice v Evropě, je důležitá kapitola textů Xenofanése z Kolofónu, ve své tvorbě kritizoval řecký polyteismus a antropomorfismus:
„Než lidé myslí o bozích, že se rodí, lidské že mají šaty a hlas i postavu lidskou. Aithiopové svým bohům nos tupý a černou pleť přikřkli, Thrákové svým oči modré a vlasy dávají rudé. Kdyby však voli a lvi a koně též dostali ruce anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé, koně by podobná koňům a voli podobná volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i sami postavu mají.“ *
Xenofanés je přesvědčen, že člověk potřebuje boha, který je nadosobního charakteru. Nebude to již bůh antropomorfní. Jeho bůh je skutečný vládce, která vše sjednocuje, pojímá a dává svě…
„Než lidé myslí o bozích, že se rodí, lidské že mají šaty a hlas i postavu lidskou. Aithiopové svým bohům nos tupý a černou pleť přikřkli, Thrákové svým oči modré a vlasy dávají rudé. Kdyby však voli a lvi a koně též dostali ruce anebo uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé, koně by podobná koňům a voli podobná volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i sami postavu mají.“ *
Xenofanés je přesvědčen, že člověk potřebuje boha, který je nadosobního charakteru. Nebude to již bůh antropomorfní. Jeho bůh je skutečný vládce, která vše sjednocuje, pojímá a dává svě…
