"Středověká islámská a židovská filosofie" Egon Bondy (Vokno, 1995)
Islámská filosofie je daleko rozsáhlejším komplexem než je to, co se pod titulem „arabská filosofie“ objevuje běžně v evropských učebnicích dějin filosofie, které se stereotypně omezují na tři či čtyři postavy. Chceme-li však skutečně poznat, co tato „arabská filosofie“ přináší, musíme ji nutně ukázat v širším kontextu, v kontextu, v němž vyrůstala a který jí byl vlastní. Samostatná specializovaná filosofie, „falsafa“, byla i v islámském světě zřetelně oddělována od ostatního islámského myšlení, byla dokonce vždy chápána jako cosi cizího, a z mnoha hledisek také skutečně tímto čímsi cizím byla. Její existence je krátkodobá, ne o moc delší než dvě století, a její vliv na islámský duchovní život byl i v době jejího rozkvětu dost malý a později prakticky vůbec žádný. Daleko větší ohlas měla vlastně ve světě křesťanském, než v islámském.
Kdybychom se tedy přidržovali jen islámské (arabsky psané) „falsafy“, nezískali bychom ani náhodou obraz o skutečném duchovním dění v islámu a o jeho intelektuálních dosaženích. Zabíráme-li v našich Poznámkách do výkladu i předfilosofické a nefilosofické projevy myšlení indického, čínského a křesťanského, jsme povinováni i islámu dát, co jeho jest, a ukázat jeho myšlenkovou práci v celé šíři, byť i stranou musíme ponechat vědu i umění.
Píši tyto svazečky v situaci životního ohrožení české kultury a už to, že práci o dějinách filosofie píši já, je pádným dokladem tohoto faktu: nejsem odborník – vědec, ale odborníci – vědci třicet let mlčí mj. proto, že cenzura jim nedovoluje nic publikovat a dějiny filosofie se pro nás tisknou v Moskvě a dovážejí nákladním vlakem * Když jsem před dvěma a půl lety začínal, myslel jsem si, že práci udělám jen jako slušnou kompilaci. Čím déle jsem však na ní pracoval, tím více jsem měl chuti seznámit se se všemi dostupnými texty. Bohužel to však nešlo, protože v našich knihovnách nejsou. Ale dělal jsem v tomto směru, co jsem mohl, využil všechny knihovny veřejné i mnohé soukromé a mám čisté svědomí, že se u nás nedá sehnat víc. Je to ovšem skutečná tragédie, když, řekněme, texty arabské filosofie nejsou ani na specializovaných pracovištích ani arabsky, natož v překladu do nějakého evropského jazyka. Ale zatím mi Pánbůh vždycky pomohl, a tak i v tomto svazku jsem si většinu materiálu mohl přečíst. Za ostatní ať mě soudí ten, kdo v československých knihovnách něco najde.
Ediční poznámka
5. svazek Poznámek k dějinám filosofie obsahuje dvě původní zcela samostatné a spolu nesouvisející práce, které byly dříve vydány ve dvou různých samizdatových sešitech (celkem šest svazků).
První část byla samizdatu VI. Sešitem Poznámek, jenž nesl název „Dějiny islámské a židovské středověké filosofie“ a byl datován r. 1979.
Druhá část byla v samizdatu X. sešitem. Původní titul zní jen „Renesance a reformace“ a datace samizdatu je 1985.
*Autor reflektuje situaci v době vzniku této práce – tj. v roce 1979
(text je převzat z úvodu knihy, autor Egon Bondy)
..................................
Název: Středověká islámská a židovská filosofie; Filosofie renesance a reformace
Autor: Egon Bondy (1930-2007)
Vydavatelství: Vokno
Edice: Poznámky k dějinám filosofie, sv. 5
Rok vydání: 1995 (text byl sepsán v roce 1979, viz text výše)
Počet stran: 221
..................................
:: OBSAH ::
Část I. STŘEDOVĚKÁ ISLÁMSKÁ A ŽIDOVSKÁ FILOSFIE
I. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ISLÁMSKÉHO NÁBOŽENSTVÍ
II. ZÁKLADY ISLÁMSKÉ TEOLOGIE A FILOSOFIE
An-Nazzám
Al-Ašá´arí
III. DALŠÍ VÝVOJ ISLÁMSKÉ TEOLOGIE
Ší´a
Ismá´ílíja
IV. ISLÁMSKÁ FILOSOFIE IX.-X. STOLETÍ
Al-Kindí
Al-Farábí
Ar-Rází
Encyklopedické díla Věrného bratrstva
V. IBN SÍNA (AVICENNA)
VI. ISLÁMSKÁ FILOSOFIE XI. STOLETÍ
Al-Ghazzálí
Omar Chajjám
Ibn Miskawajhí
Al-Birúní
Ibn Al-Hajtham
Al-Baghdádí
VII. ISLÁMSKÁ FILOSOFIE XII.-XIV.STOLETÍ VE ŠPANĚLSKU
Ibn Bádždžá
Ibn Tufajl
Ibn Rušd (Averroes)
Ib Chaldún
VIII. ISLÁMSKÁ MYSTIKA (SÚFISMUS)
IX. STŘEDOVĚKÁ ŽIDOVSKÁ FILOSOFIE
Saadja Ben Josef
Izák Izraeli
Ibn Gabriol
Jehuda Halevi
Moše Ben Maimún (Maimonides)
X. STŘEDOVĚKÁ ŽIDOVSKÁ MYSTIKA (KABALA)
Abraham Abú Lafía
Zohar
Izák Luria
Část II. FILOSOFIE RENESANCE A REFORMACE
I. ÚVOD
Problém hodnocení renesanční epochy dnes
Společensko-ekonomické podmínky
V Itálii ve XIV.-XVI. Stol.
Humanismus, Platónismus a renesanční individualita
II. FILOSOFIE RENESANCE V ITÁLII
Průkopníci renesančního myšlení a platónská akademie ve Florencii
Renesanční aristotelismus
Další renesanční myslitelé (filosofové přírody)
Teorie společnosti
III. RENESANČNÍ MYSLITELÉ MIMO ITÁLII
IV. REFORMAČNÍ HNUTÍ XVI. STOLETÍ
Vznik reformace v Německu
Protestantští radikálové
Protireformace
