"Americký malíř Albert Pinkham Ryder" Suzi Gabliková (1984)
foto: Albert Pinkham Ryder "Loď na moři za měsíční noci", olejomalba na plátně, (14" x 17")
"Naše kultura je v dějinách zřejmě první, která je naprosto sekularizovaná. Nejhrozivější je, že sama idea schopnosti tvořit - idea umělce vzdávajícího se světských ambicí a plně oddaného hodnotám, které komerční společnost sama nedokáže vytvořit a nabídnout - už možná přišla o veškerou svou přitažlivost. Kariéry umělců čím dál víc závisí na systému reklam, na zprostředkovatelích a hlavně dobrých a vlivných známostech. Nezajímá nás už nějaký další Albert Pinkham Ryder. Ryder byl totiž samotářský malíř žijící před sto lety, jehož absolutně nezajímali ani peníze, ani pohodlí, ani společenská prestiž. Dokázal žít s třinácti centy na den, doma přespával ve srolovaném koberci a celé noci prochodil po nábřežích pod newyorskými mosty, kde do sebe „vsával měsíční svit“ a pozoroval stíny lodí na vodní hladině. Ryder napsal: „Umělec musí žít, aby maloval, nikoli malovat, aby žil. Umělec by neměl své ideály obětovat kvůli svému panu domácímu a drahému ateliéru. Střecha, skrz kterou neprší, skromné živobytí, krabice barev a boží světlo, co prozařuje okna, dostatečně dokáží povznést ducha a nabít tělo energií potřebnou k denní práci.“
Jeho odmítání finančních nabídek (jeden obchodník s obrazy mu předem nabídl peníze na tři roky, když za tuto dobu dokončí sérii deseti obrazů) i v situaci, kdy peníze nutně potřeboval, se dnes jeví jako nemyslitelná výstřednost, jako cosi zastaralého, vyšlého z módy. Takové ideje už většině dnešních výtvarníků nic neříkají a těžko by ten který chtěl vystupovat v Ryderově roli. Dnešní umělci se především vzdělávají ve všem, co se týká toho, jak dobýt New York. Jestliže lidé jako Ryder byli určitým modelem role umělce v minulosti, rozhodně tomu tak není dnes. Ryder neuměl zacházet s penězi. Bývaly pro něho velkým mystériem. Účty a peníze, které se mu nějakým způsobem dostaly do cesty, zůstávaly ležet někde na stole. Když se jej jednou ptal jeho umělecký přítel Horatio Walker, jestli má vůbec nějaké peníze, Ryder odpověděl, že „někde na polici mezi hrnkama byl takovej papír“. Walker mu pak vysvětlil, jak se inkasují šeky v hotovosti, vzal ho do banky a pomohl mu tam otevřít konto. Ryder se později zmiňoval o Walkerovi nejen jako o dobrém malíři, ale také velkém finančníkovi.
Způsoby ani kategorie zděděné z minulosti už, jak se zdá, nepasují na společenskou realitu, kterou prožívá nová generace, pro niž je jedinou spolehlivou mašinérií na výrobu dobré pověsti byrokratický systém uměleckého světa. Noví mladí výtvarníci již ani jiné měřítko k hodnocení věcí neznají. Dnešní společenské podmínky podporují mentalitu přežití - cení se schopnost držet se svého a umět s tím prorazit. To, jak Ryder trpěl pro tvorbu a umění, jeho náboženský asketismus, vysoké umělecké ideály, to už nemá dnešnímu uměleckému světu, k nepoznání přetvořenému materiální prosperitou, co říci. Tyto ideály ztratily svou přitažlivost."
Suzi Gabliková
Zdroj "Selhala moderna?" Suzi Gabliková (Votobia, 1995)
z angl. originálu "Has modernism failed?" (1984) přeložil Blumfeld S.M. (1955-2024)
Albert Pinkham Ryder (1847—1917)
Americký malíř - vyrostl v přímořském rybářském městě a pobyt u moře ovlivnil později jeho malbu zvláště ve volbě námětů. Ve dvaceti letech se přestěhoval do New Yorku, kde žil až do smrti. Podnikl několik cest do Evropy i do Afriky, ale žádná nezanechala stopy v jeho tvorbě. Roku 1906 byl zvolen členem Akademie. Ryder začal jako krajinář tmavých, podvečerních obrazů menších formátů s osamělou lidskou stafáží. Po roce 1880 se jeho námětová oblasti rozšiřuje o figurální kompozice a pohledy na moře. Mění se také způsob malby. Jednoduché kompozice širokých ploch a omezeného koloritu vystřídá pastózní malba opalizujících tónů, prodchnutá vnitřním světlem, jež dodává obrazům jakýsi mytický obsah. Zůstává jeho obliba v nočních scenériích s temnými obrysy skal, stromů nebo vln pod zachmuřenou oblohou. Jsou to romantické krajiny s poetickou náplní, které Rydera staví do čela amerického proudu v malířství, jak se rozvíjelo koncem 19. století. Ryder mnoho svých časových obrazů později přemaloval, přičemž používal tmavých barev, které časem ještě více ztmavly, takže dnes je řada jeho pláten téměř černá.
Albert Pinkham Ryder "Krajina" (c.1897–98), olejomalba na plátně, (24.1 x 35.6 cm)
Související:
"Můj obraz mluví o práci rukou" Vincent van Gogh (1885)
Z deníků malíře Jana Smetany (zápisy z 60. - 90. let)
