Walter Benjamin o dětech, věcech, co jsou a už nejsou, knihách, přátelích a smrti (texty z let 1928-1935)
"Děti mají mimořádný sklon vyhledávat všechna pracoviště, kde lze sledovat opracováváním věcí. Neodolatelně je přitahuje odpad vznikající na stavbách, při domácnostech nebo zahradnických pracích, při šití nebo truhlařině. V odpadu rozpoznávají tvář, kterou k nim, a pouze k nim, obrací svět věcí. Nepoužívají odpad ani tak k tomu, aby napodobovaly výtvory dospělých; materiály velmi různého druhu dávají do nového, netušeného vztahu tím, co z nich vytvářejí hrou. Děti tím budují svůj vlastní svět věcí, malý svět ve velkém." s. 15 "V těchto dnech nemůže nikdo trvat na tom, co "umí". Síla spočívá v improvizaci. Všechny rozhodující údery budou zasazeny levou rukou." s. 12 "Lidová moudrost varuje před tím, abychom ráno vyprávěli sny nalačno." s. 9 "Pokud nám zemře někdo velmi blízký, máme pocit, že ve vývoji dalších měsíců je cosi, co mohlo nastat - jakkoli rádi bychom to s ním sdíleli - jedině díky jeho odchodu. Nakonec jej zdravíme řečí, které j...