* fitra - knihovna *

"Al-Džábirí byl především filosof post-koloniality, jež ho přivedla ke kritické reflexy islámské tradice. (...) Právě tato post-koloniální situace je i kontextem, ve kterém se vyvíjí myšlení al-Džábirího. Byl aktivním intelektuálem politické nezávislosti, jakož i intelektuální emancipace Maročanů a posléze obecně Arabů. Zasazoval se o popularizaci filosofie jako nástroje racionálního myšlení na nižších stupních škol, byl advokátem autochtonní modernizace své země: tedy požadavku, aby společenské reformy slepě nekopírovaly západní vzory, ale reflektovaly stěžejní etapy evropského i arabského rozvoje." (...) Na rozdíl od levicových intelektuálů se k pojmu kulturního dědictví a islámské tradice nestaví rozpačitě, nýbrž systematicky a kriticky. Argumentuje pro to, že pro projekt autentické modernizace je důležité se tradicí zabývat, ale odmítá islamistický sen o obnovení minulosti skrze její pouhou imitaci. Tradicí, dědictvím myslí celý bohatý korpus arabského a islámského my...

„Civilizace, jež zjevně nedokáže řešit problémy vyvolané vlastním fungováním, je civilizací úpadkovou. Civilizace, jež raději přivírá oči před svými nejklíčovějšími problémy, je civilizací zasaženou. Civilizace, jež se snaží oklamat vlastní zásady, je civilizací na smrt nemocnou. (...) Evropa je neobhajitelná. (...) To není samo o sobě nijak závažné. Závažné je, že „Evropa“ je mravně, duchovně neobhajitelná.“ „Rozprava o kolonialismu“ Aimé Césaire (1950)* Začátkem roku 2020 odvysílala švédská televize (Sveriges Television) a v březnu Netflix osmidílný seriál Chalífát, popisující příběh muslimů, kteří se buď do tzv. Islámského státu (IS) dostat chtějí a nebo v něm již naopak jsou, a rádi by se vrátili zpět do Evropy. V zásadě se příběh odehrává ve dvou rovinách; v té první je hlavní hrdinka Pervin, švédská muslimka, která se svým manželem odjede do syrského města Rakka (arab. aR-Raqqa) a naivně očekává v Dáiš ovládaném městě idylickou islámskou společnost. Po tomto zklamání s...

                             foto: Výtvarník Emory Douglas, c. 60. léta Po zavraždění Malcolma X (1965) a později M. L. Kinga, Jr. (1968) došlo k určité roztříštěnosti na afroamerické politické scéně a k hlavnímu proudu, který vycházel z křesťanských církví a hnutí za občanská práva, se přidaly dva zcela nové; myšlenkový proud Black Power v čele se Stokely Carmichaelem (později znám jako Kwame Ture) a také levicové hnutí Černí panteři (Black Panthers). Postoji a rétorikou navazovaly oba proudy na Malcolma X, jen s rozdílem, že nebylo akcentováno náboženství (jak islám, tak křesťanství) a větší důraz byl na společensko/ekonomická témata lehce filtrované přes myšlenky panafrikanismu. V této době se k tomuto hnutí přidal výtvarník Emory Douglas , kde zastával post „minister of culture“. Během svého působení v tomto hnutí, až do jeho oficiálního rozpuštění v 80. letech, vytvořil nespočet ilustrací a komiksů ...

Podcast pro posluchače kurzu Církve a náboženství černé Ameriky, LS 2019/2020, na HTF UK

Salim Pavel Labiod 20.2.1982 - 26.5.2000 Rest In Peace Urqud bisalaam! ارقد بسلام ! ليرحمك الله Li yarhamka Allah !

Podcast pro posluchače kurzu Církve a náboženství černé Ameriky, LS 2019/2020, na HTF UK 1. Velká migrace Afroameričanů z jihu na sever Spojených státu 2. Marcus Garvey a jeho hnutí UNIA 3. Černí Izraelité 01:45 Velká migrace Afroameričanů z jihu na sever Spojených státu (1910 - 1970) - Důvodem byla segregace a rasismus, ale také přírodní katastrofy (škůdce Květopas bavlníkový) - Odcházely celé rodiny nebo jen mladší členové rodin - Běloši (často sami přistěhovalci) Afroameričany nevítali a považovali je za konkurenci na trhu práce - Vznik ghet a afroamerckých čtvrtí - Rozvoj afroamerické kultury, např. Harlemská renesance 20. let (více viz „ Black Manhattan“ James Weldon Johnson )  08:35 - Chicago riots 1919 09:15 - Z jihu na sever se stěhovali i duchovní - Černé církve - Hnutí Ahmadíja byla velmi aktivní mezi Afroameričany. Mnoho jazzových hudebníků  (např. bubeník Art Blakey nebo pianista McCoy Tyner) konvertovalo k tomuto hnutí vycházejícího ze sunnitské...

"Sayyid Jamal ad-Din al-Afghani (1838-1897), the well known religious reformer and political activist, led a busy and complex life full of obscure and clandestine ventures. . . . [Keddie] draws on a wide range of primary and secondary sources. In part I an attempt is made to provide an accurate biography and a consistent analysis of Afghani. Part II contains translations of some of his most important writings. . . Although Afghani was concerned with the wide ranging need for Islamic reform, he devoted most of his life to the more urgent political problems confronting Muslims--problems arising out of their weakness in dealing with the Western Christian powers. Hence the tide of this book. ........................ "An Islamic Response to Imperialism: Political and Religious Writings of Sayyid Jamal ad-Din al-Afghani" Nikki R. Keddie year: 1968 Publisher: University of California Press ........................ Contents Introduction: From Afghani to Khomeini Part ...