Langston Hughes reads his poem "The Negro Speaks of Rivers" (1921)






Langston Hughes "Černoch mluví o řekách" 

Poznal jsem řeky...
Poznal jsem řeky zaniklého světa, jež proudí déle
než krev v lidských žilách.

Má duše je stejně hluboká jako ty řeky

Za brzkého jitra jsem se omyl v Eufratu.
Svou chatrč jsem postavil poblíž Konga, které mě pomalu ukolébalo.
Podíval jsem se na Nil a postavil u něj pyramidy.
Uslyšel jsem zpěv Mississippi, když Abrahám Lincoln přišel do New Orleans,
a viděl jsem její kalné vody, které se při západu proměnily ve zlato.

Poznal jsem řeky...
Dávné, temné řeky,

A má duše je stejně hluboká jako ty řeky





Populární příspěvky z tohoto blogu

"Five tracts of Hasan Al-Banna (1906-1949): A selection from the Majmuat rasail al-Imam al-shahid Hasan al-Banna" Translated by Charles Wendell (University of California, 1978)

Obrázek
Hasan Al-Banna preceded with his work and thus left an imprint on many attempts in the years between the two wars, and especially after the Second World War, to constitute an Islamic order as the supreme political and social ideal. The publication under review contains his five studies translated into English by well-known Arabist and historian Charles Wendell. These are his most often cited essays - Between Yesterday and Today, Our Mission, To What Do We Summon Mankind?, Toward The Light and On Jihad. The main idea is always oriented toward the creation of an Islamic order (an-nizam al-islami). Hasan Al-Banna sees in Islam the only teaching that can ensure social progress and well-being and that is the key to the resolving of all basic problems of mankind. In the above-mentioned essays he tries to explain why, in his opinion, the establishment of an Islamic order is inevitable. According to his concept, there is only one valid law, namely the law of God that has to be impl...
celý text

"Umění jako surovina pro novou mediální kulturu" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga

Obrázek
  fotot: Vincent van Gogh, Rolník, červen 1888 "Globální vítězné tažení médií mění každou kulturní událost v událost mediální, jako by vznikla pro média a v médiích. Jednotlivé kultury dodávají přitom materiál, jenž je globálně к dispozici, jakmile se uloží v paměti počítačů a celosvětově se šíří v médiích. Světová kultura, jež své bohatství ovšem nevytvořila sama, oslavuje svou všemocnost, protože - zdánlivě — vlastní vše, nač si lze vzpomenout, a proto si nepotřebuje už na nic vzpomínat.  Světová kultura je vlastně jakýsi fantom médií, která každému, bez ohledu na původ a majetek, slibují stejný podíl na kultuře. Světové umění je přitom, protože není závislé na jazykových bariérách, symbolem nové jednoty světa, dodává však pouze surovinu pro novou mediální kulturu, kterou zase kontrolují USA a Evropa.  Pochyby o jeho existenci začínají tam, kde ho hledáme ve světových dějinách umění, které jako společný model paměti neexistují a ani existovat nemohou. (...) Prezen...
celý text

Joseph Conrad "Srdce temnoty" (1997), audiokniha (8 x 30min)

Obrázek
  "Vagónek vypadal stejně mrtvě jako zdechlina nějakého zvířete. Narazil jsem i na další součásti chátrajícího strojového zařízení a na hromadu kolejnic. Pod skupinou stromů vlevo byl kousek stínu a zdálo se, že se v něm ochable pohybují jakési temné bytosti. Přivřel jsem oči, stezka byla příkrá. Vpravo zahoukala siréna a spatřil jsem utíkající černochy. Zemí otřásla těžká hluchá detonace, ze svahu se vyvalil chuchvalec kouře a to také bylo všechno. Na povrchu skály se nic nezměnilo. Stavěli železniční trať. Svalí jim nestál v cestě, nic takového, ale ty bezúčelné výbuchy představovaly veškerou práci, která tu probíhala. Jakési tiché řinčení za mými zády mě přimělo otočit hlavu.  Po stezce zmořeně stoupalo šest černochů, v řadě za sebou. Kráčeli vzpřímeně a pomalu, na hlavách vyvažovali malé košíky naplněné hlínou a to řinčení se shodovalo s rytmem jejich chůze. Kolem beder měli ovinuté černé hadry, jejichž volné konce se za nimi třepetaly sem tam jako krátké ocásky. Viděl jse...
celý text

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

Obrázek
Dagmar Šimková (*23. 5. 1929 - 24. 2. 1995) byla 14 let nespravedlivě vězněná komunistickým režimem; v elitní společnosti mj. profesorky Růženy Vackové, skautské aktivistky Dagmar Skálové či katolické spisovatelky Niny Svobodové. Po návratu na svobodu sejí podařilo emigrovat společně s maminkou za sestrou do Austrálie. Studovala umění, historii, archeologii, psychologii a sociologii. Ve spolupráci s Amnesty International se věnovala pomoci vězněným lidem. Pracovala také jako kaskadérka u filmu a uspořádala výstavy svých výtvarných prací. Po listopadu 1989 několikrát navštívila Prahu. Zemřela v Austrálii a je pochována v Perthu.
celý text

Mohammed Abed al-Jabri "Avoid the hudud Penalties when in Doubt" *

Obrázek
Since the modern Arab Awakening, which soon swept across the entire  Muslim world, with the efforts of Jamal al-Din al-Afghani (d. 1897CE)  and Muammad ‘Abduh (d. 1905CE), the Muslim masses have used the  slogan of ‘application of Islamic shariah´ to propound to the masses,  the alternative which they hoped would take them to the enjoyment of a  free and honourable life.  Every member of the Muslim masses, all over the  world, aspires to the day when Islamic shariah will be applied in a manner  that can remove political and social injustice, realize freedom and dignity  for the human being, and pave the way to good deeds and noble  conduct in order for these principles to become the bases of life in Islamic  society, nay, in the whole of human society. 
celý text