* fitra - knihovna *

foto: Mosque of Sultan Hassan (Egypt, Cairo c. 19th century) Na rozdíl od vnějšího světa, kde děláme to, co musíme, kde jsou bohatí a chudí, schopní a hloupí, vzdělaní a primitivové, slabí a silní,…, je náš vnitřní svět vytvořen svobodou a stejnými vyhlídkami.  Tato svoboda je naprostá, neboť zde neexistují žádná materiální ani přirozená omezení. Projevuje se v úmyslu a v přání. Každý člověk může toužit po životě v souladu se svým svědomím – podle určitých morálních zásad. Pro někoho to nemusí být snadné, ale každý člověk se obdivuje spravedlnosti. Mnoho lidí nemá možnost nespravedlnost odstranit, každý člověk však může nespravedlnost nenávidět a odsoudit ji uvnitř své duše, a v tom tkví i význam pokání. Mravnost není v činu samém, je v touze žít spravedlivě, v sepětí s vůlí, v boj za spasení.  Není lidské být dokonalý, a tudíž bez hříchu. Hřešit a kát se znamení být člověkem.

Významný a příznačný doklad myšlenkové obnovy islámu novou interpretací starých pojmů představuje přehodnocené pojetí předurčenosti osudu. Jíž Muhammad Abduh popíral fatalismus, který Evropané jeho souvěrcům předhazují jako příčinu stagnace. Člověk je zodpovědný za to, co dělá. Samu představu předurčení pak Abduh povyšuje na kladnou hodnotu. „Víra v osud, je-li zbavena představy donucení, dává vznik statečnosti, odvaze, vytrvalosti, snášení obtíží a nesnází, šlechetnosti a sebeobětování za pravdu.“ Muhammad Abduh Zdroj: " Duchovní cesty islámu " Luboš Kropáček (Vyšehrad, 1998) s. 260

Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy vycházejí poprvé v arabštině V lednu tohoto roku vydalo nakladatelství Al Mutawassit se sídlem v Miláně překlad výběru povídek Karla Čapka. Jedná se vůbec o první vydání výběru Povídek z jedné a druhé kapsy v arabštině. Povídky přeložil z češtiny do arabštiny palestinský překladatel Burhan Kalak, úvod napsal profesor Luboš Kropáček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kniha vychází k výročí Čapkova narození, 9. ledna 1890. „Bylo vybráno a přeloženo 24 povídek z původního celkového počtu 48 povídek, a to povídek jak z jedné, tak z druhé kapsy,“ uvedl překladatel Burhan Kalak, který žije v České republice a je bývalým palestinským diplomatem v Praze.  Více v článku Petry Šťastné @ iLiteratura

"Poznání sebe sama je klíčem k poznání Boha, neboť jak praví hadíth: Ten, kdo zná sám sebe, zná Boha, a jak je psáno v Koránu: Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim neobjasní pravda. Vždyť nic ti není bližšího než ty sám, a jestliže neznáš sám sebe, jak bys mohl znát cokoli jiného?… Prvním krokem k sebepoznání je vědět, že se skládáš z vnějšího tvaru, zvaného tělo, a z vnitřního jsoucna, jež se nazývá srdce nebo duše. „Srdcem“ nemyslím sval umístěný nalevo v hrudníku, ale to, co využívá tvých všech dalších schopností jako nástroj a služebníků. Ve své skutečnosti nepatří k viditelnému, nýbrž k neviditelnému světu, a na tento svět přišlo tak, jako přichází do cizí země návštěvník za obchodem, a brzy se zase vrátí do své vlasti. Poznání tohoto jsoucna a jeho vlastností je klíčem k poznání Boha. Určitou představu o realitě tohoto srdce či ducha může člověk získat, když zavře oči a zapomene na všechno kolem kromě své jedinečnosti. Takto ...

Kniha, kterou právě držíte v rukou, se snaží zprostředkovat české veřejnosti pohled na islám, který není zatížen nánosem smyšlenek, polopravd a demagogických klišé, jimiž je dnes česká veřejnost zahlcována z některých sdělovacích prostředků, aktivit občanských iniciativ i z postojů a prohlášení mnoha politiků. Autor se dlouhodobě zabývá modernímu a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského světa se zvláštním zřetelem k politickým a kulturním dějinám islámského náboženství. Publikoval řadu studií v domácích i zahraničních periodikách, je autorem několika česky psaných monografií.

Legendu o pádu člověka najdeme v různých podobách v literaturách starověku. Není možno vymezit stupně jejího vývoje, ani jasně určit různé lidské motivy, jež se musely na jejím pozvolném utváření podílet. Setrváme-li však u semitské podoby tohoto mýtu, je velmi pravděpodobné, že vznikla z touhy primitivního člověka po tom, nějak si vysvětlit nekonečné utrpení svého pobytu v nepřívětivém prostředí, jež oplývalo nemocemi a smrtí a na každém kroku mu bránilo v jeho snaze o obživu. Protože nedovedl ovládat přírodní síly, pesimistický pohled na život mu byl zcela přirozený. Na starém babylonském nápisu tak najdeme hada (falický symbol), strom a ženu, jež muži nabízí jablko (symbol panenství). Význam mýtu je jasný – pád člověka z předpokládaného rajského stavu byl důsledkem prvotního pohlavního aktu, jehož se lidský pár dopustil. Způsob, jímž tuto legendu pojednává Korán, bude jasný, srovnáme-li jej s vyprávěním knihy Genesis. Pozoruhodné rozdíly mezi koránským a biblickým vyprávěním ...