Rozhovor s Klárou Popovovou, zakladatelkou projektu „Muslimové očima českých školáků“ (18.11.2014)


V nejnovější knize islamologa Bronislava Ostřanského se píše, že "islám jistě nepatří k tématům, která si mohou stěžovat na nedostatek pozornosti". Podobný názor mohla mít i Klára Popovová, zakladatelka projektu „Muslimové očima českých školáků“ a spoluzakladatelé Lucie Sedláčková a Šádí Shanaáh. Jejich cílem bylo ale rovněž zjistit, jak s informacemi o islámu nakládáme a také, jak jsme schopni konfrontovat mediální obraz islámu s náboženskou teorií nebo kulturními specifiky muslimských zemí.

Projekt si neklade přinést apriori závratné novinky, které bychom o muslimech a islámu nevěděli, spíše se snaží předat dál poznatky českých islamologů a orientalistů. Rovněž taky „testuje“ znalosti o islámu mezi českými studenty, které ale mnohdy nejsou v takové výši, jako již zmíněná sledovanost tématu medii. A jak je již naším českým folklórem, neunikl tento projet pozornosti určitým skupinám a jejich aktivity byly označeny za „propagaci“ islámu. Jestliže máte velkou školu s mnoha žáky a malé znalosti o islámu, projekt Kláry Popovové by mohl vyřešit vaši mezeru ve znalostech.                                        




                                                       Klára Popovová
(Zakladatelka a koordinátorka projektu, lektorka)

 

studuje religionistiku a učitelství pro střední školy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zaměřuje se zejména na islám, arabštinu a indonézštinu a okrajově pak na sociologii. Bakalářské studium ukončila prací o islamofobii v ČR a již dříve publikovala článek o historických kořenech islamofobie v časopise Nový Orient. Před několika lety vedla týdenní projekt o islámu pro žáky jednoho z pražských gymnázií a v současné době pracuje na studii o českých konvertitkách a jejich zdrojích nábožensko-právních informací.






1. Z několika krátkých rozhovorů jsem pochopil, že důvod pro založení tohoto projektu bylo stereotypní vnímání muslimů českou společností. V čem podle Vás tkví problém? Je to málo informacemi o islámu, nebo neochota je číst a zajímat se o ně?

Informací existuje spousta, problém je s jejich kvalitou, u mnoha z nich je dokonce velmi obtížné rozpoznat, kde končí informace a začíná už osobní názor autora. Často ani nevíme, kdo vlastně autorem je, jaké má vzdělání, zda byla informace, kterou poskytuje někým zkontrolována… Toto byl impulz ke vzniku našich webových stránek, kde nabízíme články stručně informující o dějinách islámu, aktuálních otázkách a náboženských základech. Každý článek má svého autora, který má na stránkách medailonek, kde uvádí své vzdělání a často i postoj k tématu. Pod články jsou vždy odkazy na další literaturu a vše bylo překontrolováno předními českými odborníky, kteří se islámem zabývají.
Co se týká druhé části Vaší otázky, tak nevím, nakolik se jedná o neochotu zajímat se o informace o islámu, spíš si myslím, že mnoho lidí má prostě jiné zájmy a koníčky a nemají čas si neustále dohledávat další a další informace. Podle mé osobní zkušenosti je islám velmi aktuální téma a většina lidí, s nimiž se setkávám, má zájem se dozvědět více.


2. Neznám statistiky, ale pocitově bych očekával u mladé generace, na kterou se zaměřujete otevřenost a ne tak snadné podlehnutí populismu a prvoplánové fobii z muslimů. Mýlím se, nebo i mladí mají tendenci přebírat „rychlá“ řešení na muslimskou otázku?

Studenti, s nimiž jsme se prozatím setkali, byli velmi otevření, měli spoustu otázek a diskutovali s námi o tématech, s nimiž se často setkávají v médiích. V dotaznících pak hodnotili, že považují téma islámu za velmi důležité a i z osobních rozhovorů po programu vyplynulo, že ocenili možnost si s někým o islámu popovídat. Problém nevidím v tom, že by podléhali nějakému prvoplánovému populismu, spíše prostě nemají často jiné informace než ty z médií a vzhledem k velmi malé muslimské komunitě obvykle nemají žádného muslimského kamaráda či kamarádku, s kým by se mohli o podobných věcech bavit. Učitelé společenských věd pak nemají v rámci výuky pro téma dostatek prostoru a občas ani sami o islámu a muslimech příliš nevědí - i když na jednom z gymnázií jsme se setkali s učitelem, který se o téma velmi zajímal. Výsledkem každopádně je, že student získá z televizních zpráv dojem, že muslimové jsou teroristé utiskující ženy, v učebnici je probírán pouze středověk a z jakékoliv další informace si musí dohledávat ve svém volném čase.


3. Co učitelé, jak jsou na tom oni se znalostí islámu? Mám osobní zkušenost ze střední školy, kde učitel doporučoval žákům islamofobní web, jako „dobrý“ zdroj informací o islámu.

Každý učitel je jiný. Slyšela jsem od svých přátel o učitelích, kteří měli velmi negativní vztah k islámu a v rámci výuky se snažili ho předat i studentům, ale učitelé, s nimiž jsme se v rámci projektu setkali, takoví nebyli. Máme zkušenost s učitelem, který sám o tématu zřejmě příliš nevěděl, ale připadalo mu důležité ho představit žákům a proto se nám ozval, jiná paní učitelka se mi chlubila svými výpisky z různých knížek o islámu, pan učitel na jiné škole procestoval mnoho zemí, zná osobně muslimy a měl na nás spousty otázek, z nichž jasné vyplývalo, že o tématu ví skutečně hodně. Obecně lze tedy říci, že záleží na učiteli, jeho názorech a postojích.


4. Zajímalo by mne, kdo je ve vašem týmu a jestli se nějak specializujete? Mám na mysli témata teologická, politická, kulturní apod.

Většina lidí v našem týmu jsou studenti nebo absolventi humanitních oborů na Univerzitě Karlově, jednotlivé medailonky najdete na našich webových stránkách. Při akcích ve školách jsou vždy vybíráni lektoři podle toho, na co se specializují. Například Alena vystudovala gender studies a již léta se zabývá tématem zahalování a proto má i v rámci interaktivního programu na starosti aktivitu zaměřenou na zahalování, Lenka se zabývá terorismem a kdykoliv se koná debata, kde je toto téma probíráno, tak ji zvu jako jedno z panelistek. Dále pak spolupracujeme s dalšími lektory, kteří nestáli u samotného vzniku projektu a nepodíleli se na psaní článků, ale jsou to odborníci na dílčí témata. Před nedávnem jsme začali spolupracovat například s Johankou, která dříve dělala hlavně korektury a překlady, ale vzhledem k tomu, že vystudovala anglistiku a již několik let působí v médiích, tak jsme ji požádali, zda by lektorovala aktivitu o médiích. Byl to skvělý krok, dokáže studentům představit téma mnohem lépe než někdo, kdo dobře rozumí islámu, ale o médiích, žánrech a postupech při vzniku článků by věděl mnohem méně. (poznámka: info.o celém týmu projektu)


5. V mediích rovněž proběhla zpráva, že Ministerstvo školství, která s vámi spolupracovalo, po několika výhružných emailech ze strany islamofobních skupin se od projektu distancovalo, je to pravda?

Ano, je to pravda.


6. Co vám bylo/je vytýkáno?

Vytýkáno nám bylo málo účinné mediální působení, lépe řečeno nedokázali jsme přesvědčit jistou skupinu na facebooku, že náš projekt je dobře zpracovaný a důležitý.
Oficiální vyjádření MŠMT: "Důvodem je málo účinné mediální působení a obhajoba záměru projektu před veřejností, jejíž záporné naladění a ohlasy bylo možné předpokládat. MŠMT, které se stalo hlavním adresátem záporných ohlasů, nemůže přebírat a nést odpovědnost za mediální obraz projektu, toto přísluší autorům a realizátorům projektu."


7. Měli jste možnost setkat se s někým z ministerstva osobně a vyvrátit obvinění?

Setkali jsme se dvakrát, jednou při žádosti o záštitu a podruhé na schůzce v květnu, kdy jsme probírali, jaký je aktuální stav projektu, jak plánujeme pokračovat atd. Informace o odnětí záštity se ke mně dostala od paní Pavly Kubálkové z České televize, následně mi ji potvrdili z Lidových novin a teprve když byla odvysílána reportáž a zveřejněn článek v LN, tak mi přišla informace od MŠMT, položila jsem jim pak několik otázek, ale odpověď jsem již nedostala.


8. Překvapilo mě, že názory těchto skupin mohou mít váhu a dokážou přesvědčit tak významnou instituci, jako je ministerstvo. Mají opravdu solidní argumenty, nebo jen umí hrát na tu správnou strunu, pro kterou je nyní ideální doba?

Nedostali se ke mně všechny e-maily, ale podle těch, které jsem měla možnost číst, tak se nejednalo o argumenty, ale spíše o osobní urážky jednotlivých osob a zdůrazňování toho, že islám je údajně ideologie, která chce zničit Evropu - zkrátka nic nového. Někteří z těch lidí psali z pozice rodičů, kteří si nepřejí, aby se jejich dítě ve škole setkalo s informacemi o islámu, jiní psali anonymně.



9. Na druhou stranu se nelze divit, že se dnešní společnost může na váš projekt dívat s nedůvěrou. Zajímalo by mě, jak islám prezentujete a jakou používáte taktiku, abyste pak nebyli označení za propagátory tohoto náboženství?

My neprezentujeme islám jako celek, že bychom studentům řekli, že islám je takový či takový. Články na webových stránkách byly překontrolovány předními odborníky, kteří se zaměřovali na faktickou správnost i vyváženost poskytovaných informací. V rámci interaktivnímu programu pak nabízíme tři aktivity, jedna z nich je zaměřená čistě na kritické čtení textu - studenti se například pokouší identifikovat sugestivní výrazy a odlišit názor od informace. Druhá aktivita představuje různé druhy zahalování a postoje žen, které toto zahalení nosí. Jsou zastoupeny různé názory, od nadšení z toho, že šátek byl nejlepším rozhodnutím v životě respondentky, přes neutrální postoj, kdy žena žije ve společnosti, kde je nošení šátku běžné a pokud by se rozhodla jej nenosit, nemohla by se plnohodnotně účastnit společenského života až po ženu, která odmítá nařízení o zahalování v zemi, v níž žije. V rámci poslední aktivity se zaměřujeme na muslimy v ČR, je to systém otázek a odpovědí, zabýváme se tím, kolik zde muslimů je, odkud pochází, zda jsou u nás mešity a jak vypadají, jaké mají zkušenosti konvertitky k islámu. Jak v případě zahalování, tak i u této poslední aktivity je hlavním cílem ukázat názorovou pluralitu. Pokud chcete, tak právě to je naše “taktika”, představujeme různé názory. Výsledkem nemá být, že si budou studenti myslet, že islám je krásný a pohádkový, cílem je, aby vnímali muslimy jako lidi, kteří mohou mír různé názory, postoje a chování a mohou spolu navzájem nesouhlasit, informace o chování či zločinech muslima v jedné zemi proto nereprezentuje nutně názor jeho souseda, natož pak muslima žijícího na druhá straně zeměkoule.


10. Z vašeho webu jsem se dočetl, že pořádáte také besedy. Zúčastňují se jich i čeští muslimové? Jestli ano, jak reagují studenti, když se setkají s muslimy tváří v tvář?

Prozatím jsme jednu debatu pro studenty organizovali sami, na jednu jsme byli pozvaní, v obou případech se účastnili i čeští muslimové. Vždy se ptáme, zda si v dané škole přejí, aby se zúčastnili i muslimové. Studenti reagovali velmi pozitivně a v dotaznících, které dostali na konci programu, velmi oceňovali, že měli možnost se s muslimkou setkat (byla s námi Katka Gamal Richterová) a že jim odpověděla na všechny otázky a dokázala být i kritická ve vztahu ke své vlastní komunitě - například když se studenti ptali na to, proč nezaznělo jasné odmítnutí islámského státu a ona řekla, že ji to samotnou moc mrzí a že je důležité, aby se k podobným tématům komunita jasně postavila. Studenti velmi oceňují, že nejsou názory pouze zprostředkované, ale že je mohou slyšet přímo od muslima či muslimky.

Děkuji za rozhovor

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Současná africká sociální a politická filosofie" Albert Kasanda (Filosofia, 2018)

"Vývoj problému Boha ve filosofii řecké před Sokratem" Josef Kratochvil (Hlídka, 1905)

"Korán" překl. Alois Richard Nykl, 1934

"Několik poznámek k Aristotelově etice" Antonín Kříž (Hlídka, 1939)