"4 x Afroamerický román: T.Morrison, J.Baldwin, R.Ellison a A.Haley"

Čtveřice autorů, o kterých bude řeč symbolizuje hlavní představitele americké literatury a lze je obecně zařadit do škatulky černošští spisovatelé. Při podrobnějším nahlédnutí do jejich příběhů, se ale objeví komplikovanější struktura děje a psychologie postav, které toto stereotypní označení spíše vyvrací. 






Nejvíce se tomuto označení vymyká Toni Morrison a James Baldwin, u kterých je děj z černobílého světa spíše jen kostrou, která nese jejich komplikovanější pohled na společnost a příběh samotný zde spíše teprve začíná. Význam R. Ellisona není nijak menší a často bývá zmiňován společně s J. Baldwinem nebo T. Morrison jako výrazná literární ikona, která převzala vedoucí úlohu po Richardu Wrightovi nebo Langston Hughesovi. Ellison je spíše v nevýhodě kvůli své "nízké" produktivitě. Román "Neviditelný" patří mezi jeho nejúspěšnější literární počiny, později byl ale spíše znám jako esejista a jazzový kritik.

Postava Alexe Haleyho může mezi těmito jmény působit rozporuplně, je autorem pouze dvou, za to ale nejvýznamnějších knih (Autobiografie Malcolma X, 1965, Kořeny, 1976), díky kterým mu nelze jeho místo v americké literatuře upřít. Haley se rovněž proslavil jako žurnalista a to zejména rozhovory např. s hudebníkem Miles Davisem, M.L.Kingem, Muhammadem Alim nebo představitelem amerických neonacistů Georgem L. Rockwellem.

Následující odkazy by měly posloužit jako zdroj nezbytných informací jak k četbě jejich knih, tak k pochopení myšlení autorů samotných. Obzvlášť zajímavá je publikace Ľuboše Juríka, "Americké dialógy"*, která obsahuje sbírku rozhovorů s představiteli moderní americké literatury, jež L.Juríka sbíral od 80. do 90. let. Z ní jsou převzaty rozhovory s J. Baldwinem a A. Haleym. Rozbory knih od amerikanisty Josefa Jařaba byly publikovány v souboru esejů a předmluv, "Od Poea k postmodernismu: proměny americké prózy"** a nemají o nic menší význam. Osobnost Josefa Jařaba patří společně s Vladimírem Klímou mezi hlavní propagátory černošské literatury jak americké, tak africké. 






Text v PDF




Text v PDF

Text v PDF

Text v PDF

Text v PDF


*"Americké dialógy"
Ľuboš Jurík (Bratislava, Tatran, 1993)


**"Od Poea k postmodernismu: proměny americké prózy"
(61 esejů, které vyšly jako předmluvy a doslovy k českým překladům americké. prózy v letech 1958 - 1991)
vybrali, uspoř. Martin Hilský
Odeon, 1993


*foto: BATES: African American Studies

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mohammed Abed al-Jabri "Avoid the hudud Penalties when in Doubt" *

Obrázek
Since the modern Arab Awakening, which soon swept across the entire  Muslim world, with the efforts of Jamal al-Din al-Afghani (d. 1897CE)  and Muammad ‘Abduh (d. 1905CE), the Muslim masses have used the  slogan of ‘application of Islamic shariah´ to propound to the masses,  the alternative which they hoped would take them to the enjoyment of a  free and honourable life.  Every member of the Muslim masses, all over the  world, aspires to the day when Islamic shariah will be applied in a manner  that can remove political and social injustice, realize freedom and dignity  for the human being, and pave the way to good deeds and noble  conduct in order for these principles to become the bases of life in Islamic  society, nay, in the whole of human society. 
celý text

"Korán", Ivan Hrbek (Odeon 1972)

Obrázek
Překlad Koránu od Ivana Hrbka je již třetí v pořadí a patří k těm nejlépe hodnoceným, neboť překladatel si byl vědom chyb a nedostatků v předešlých překladech (Čeština A.R.Nykl, stručný komentáře I.Veselého) a vyvaroval se jich. Jeho text je používán jak orientalisty a odborníky na islám, tak i česky mluvícími muslimy.
celý text

"Five tracts of Hasan Al-Banna (1906-1949): A selection from the Majmuat rasail al-Imam al-shahid Hasan al-Banna" Translated by Charles Wendell (University of California, 1978)

Obrázek
Hasan Al-Banna preceded with his work and thus left an imprint on many attempts in the years between the two wars, and especially after the Second World War, to constitute an Islamic order as the supreme political and social ideal. The publication under review contains his five studies translated into English by well-known Arabist and historian Charles Wendell. These are his most often cited essays - Between Yesterday and Today, Our Mission, To What Do We Summon Mankind?, Toward The Light and On Jihad. The main idea is always oriented toward the creation of an Islamic order (an-nizam al-islami). Hasan Al-Banna sees in Islam the only teaching that can ensure social progress and well-being and that is the key to the resolving of all basic problems of mankind. In the above-mentioned essays he tries to explain why, in his opinion, the establishment of an Islamic order is inevitable. According to his concept, there is only one valid law, namely the law of God that has to be impl...
celý text

"Byly jsme tam taky" Dagmar Šimková

Obrázek
Dagmar Šimková (*23. 5. 1929 - 24. 2. 1995) byla 14 let nespravedlivě vězněná komunistickým režimem; v elitní společnosti mj. profesorky Růženy Vackové, skautské aktivistky Dagmar Skálové či katolické spisovatelky Niny Svobodové. Po návratu na svobodu sejí podařilo emigrovat společně s maminkou za sestrou do Austrálie. Studovala umění, historii, archeologii, psychologii a sociologii. Ve spolupráci s Amnesty International se věnovala pomoci vězněným lidem. Pracovala také jako kaskadérka u filmu a uspořádala výstavy svých výtvarných prací. Po listopadu 1989 několikrát navštívila Prahu. Zemřela v Austrálii a je pochována v Perthu.
celý text

"Konec dějin umění, masová/globalistická kultura, kýč a budoucnost umění" Hans Belting (1992) - k 90. výročí narození Hanse Beltinga

Obrázek
  foto: John Baldessari (1931–2020) " Vše až na umění je z tohoto obrazu odstraněno. V tomto díle se neuplatnily žádné myšlenky. " (1966) ✻ Dějiny umění (moderna, postmoderna, avantgarda, tradice) ✻ "Ponoříme-li se do literatury o umění, která v 18. století hovořila o umění nejraději jako o ideálu, přičemž jednotlivá díla o tom mohla vždy jen svědčit, zatímco v 19. století vznik „dějin umění“ zase redukoval veškerá díla na doklady, a to průběhu stylu, vývoje atd. V obou případech byla díla spíše sekundárními tématy bádání, zaostávajícími za primárními tématy jako „uměním“ nebo „dějinami. Až později, snad teprve po válce, kdy současné umění stále nemilosrdněji zpochybňovalo pojem díla, se váhavě uznalo, že studium umění získalo svou skutečnou věrohodnost z vlastnictví děl." "Dějiny umění zkoumají, jak víme, díla, jež jsou nositeli ztvárnění. Ztvárňují však i samy sebe, když se objeví na veřejnosti a přitom používají diskurs zvláštního druhu, diskurz dějin umění....
celý text