"Abú Alí Ibn Sína" N.M. Madžidov, A.A. Kadyrov (Avicennum, 1988)

Abú Alí Ibn Sína, lat. Avicenna (980 - 1037) je představitel východní medicíny. Veškerá jeho lékařská činnost je nerozlučně spjatá s rozvojem lékařské vědy a praxe ve Střední Asii, Íránu, Afghánistánu a dalších zemích muslimského Východu. Osvojil si všechny dostupné poznatky medicíny národů, obývající tehdy rozsáhlá teritoria od Arabského chalífátu až po Indii, Tibet a Čínu. Mimo to také znal pokročilé lékařství antické.

Ibn Sína byl íránského původu, vyrůstal v Bucháře a také svá další léta strávil v oblastech, kde žilo íránské obyvatelstvo. Jeho mateřským jazykem byla perština. Přesto však byla a někdy dosud je mylně vydáván za arabského vědce. To plyne ze skutečnosti, že většinu svých pojednání, a také své nejrozšířenější dílo - lékařský Kánon - napsal v arabském jazyce; to byl tehdy a ještě dlouho potom jazyk vědy, asi jako latina v Evropě.

Ibn Sínova činnost ve vědě byla skutečně mnohostranná a jeho myšlenky ovlivnily evropskou vědu v mnoha oborech od 13.století.
V botanice Ibn Sína jako první upozornil na význam listů pro vývoj rostlin, na vliv vnějších faktorů jako mráz, déšť, vítr, půda a přistoupil také k určitému třídění. Zajímaly ho především léčivé účinky různých rostlin, čemuž věnoval jednu z knih svého lékařského Kánonu. V mineralogii se zasloužil o rozšíření hornin na 400 sloučenin, jež bez jakýchkoliv změn platilo do 18. století.

Jeho význam, jako filozofa a učence, byl uznáván jak v Evropě (V díle Tomáše Akvinského je Avicenna citován 250krát), tak i v našich zemích. Jan Hus jej zmiňuje ve svém souboru projevů Quodlibet z r. 1411. Nejpronikavěji a na dlouhou dobu se projevil jeho vliv v lékařství. Doslova opanoval evropskou medicínu až do 17. století, někde dokonce i 18. století do té míry, že lékařské spisy psané kdekoliv v Evropě, ať už byly psány latinsky nebo v národních jazycích, se velmi často odvolávaly na Avicennovu autoritu.

(Text je převzat z knihy, autor MUDr. Pavel Janouš a Jiří Bečka )

 úvodní strana

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název: Abú Alí Ibn Sína
Autoři: N.M. Madžidov, A.A. Kadyrov,
V.D.Gordějevová, U.T.Saipov
Přeložil a uspořádal: MUDr. Pavel Janouš
Doslov: Jiří Bečka
Vydavatelství: Avicennum, zdravotní nakladatelství
Rok vydání: 1988
Počet stran: 151
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

:: Obsah ::

PRAMENY VÝCHODNÍ MEDICÍNY

Východní medicína v Ibn Sínově době

Prameny východní medicíny
Staročínská medicína
Staroindická medicína
Tibetská medicína
Práce lékařů Asýrie a Babylónu
Staroegyptská medicína
Byzantská medicína
Medicína v zemích Arabského chalífátu
Východní medicína v Ibn Sínově době

IBN SÍNŮV ŽIVOTOPIS

IBN SÍNOVA LÉKAŘSKÁ PRAXE

IBN SÍNOVY ŽÁCI A NÁSLEDOVNÍCI

OBECNÁ NEUROLOGIE ABÚ ALÍ IBN SINY

Mozek
Mícha
Periferní nervový systém
Hlavové nervy
Míšní nervy


KLINICKÁ NEUROLOGIE ABÚ ALÍ IBN SÍNY

Klinický obraz a léčba neurologických onemocnění a
psychických poruch podle Kánonu lékařství

Rozdělení nemocí nervového systému

Zánětlivá onemocnění mozku
Sarsám
Litargus
Erysipelové záněty mozku
Flegmóna mozku
Nahromadění vody v mozku
Cévní mozková onemocnění
Sakta
Sadar
Závratě
Nádory nervového systému
O bolestech hlavy
Epilepsie

Poškození nervové soustavy úrazem

Poškození lebky a mozku
Poranění páteře a míchy
Poškození periferních nervů
Funkční poruchy nervového systému
Poruchy přirozenosti kozku (mizádž)
Psychická onemocnění
Neurologické symptomy při onemocněních vnitřních orgánů
Neurologické příznaky otrav různými jedy

ZÁVĚR

DOSLOV: Jiří Bečka "Abúalí Sína v české a slovenské vědě a kultuře