"S puškou a Koránem" Miloš Mendel (Orientální ústav Akademie věd ČR, 2008)

Mezi vykořeněnou muslimskou mládeží (často druhou nebo třetí generací) na Západě a mezi příslušníky zklamaných vrstev v islámských zemích samých už přestává být populární "klasický" fundamentalismus 70. a 80. let, protože vyžadoval jistou míru náboženských znalostí, skutečné přesvědčení o duchovních hodnotách islámu a také trpělivost. Avšak mladí už nechtěli čekat, nechtěli studovat složité finesy islámské věrouky, práva a teorie, nechtěli sdílet pravidelní kolektivní život náboženských obcí a "ukázněně" praktikovat šarí´ou předepsané rituály. Fundamentalismus náhle zhruba ve 20. letech získal nové formy radikalizace. 
Do popředí se dostaly výrazy masové agresivity, zoufalé iracionality a efektních vnějškových projevů religiozity. Verbální argumentace už přestala mít i ty nejzákladnější atributy teoretického nebo mravoučného náboženského pojednání, z relativně vyzrálých akčních programů se staly hysterické agitační pamflety. S novými formami argumentace a politické aplikace přišly Hamís, Tálibán, al-Qá´ida, Svaz islámských soudů v Somálsku, Bojovníci za sunnu, ší´itská Mahdího armáda a další organizace v Iráku.
Tito "neofundamentalisté" nebo "postislamisté" se už neidentifikují s žádným národním státem. "Vlastenecké" hodnoty jsou jim cizí, jsou stále více spjati s obecnýmmi normami a problémy v rámci islámského společenství (ummy, džámá´y) jako celku. základním ideologickým postulátem už není koncepčně "národní" a "státotvorný" islám, jak ho chápali Muslimští bratři v Egyptě nebo stoupenci hnutí Džamá´ate islámí v Pákistánu ještě v 70. letech 20. století. Taktika se už primárně neopírá o trpělivou agitaci, charitativní činnost a postupnou infiltraci do státních struktur. Jako by cílem byla jen pouhá destrukce, nastolení atmosféry chaosu, paniky a spektakulárního zraňování či ponižování nepřítele, která sice postrádá hlubší smysl, ale budí zájem světových sdělovacích prostředků.

(text byl převzat z knihy, autor Miloš Mendel)

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Název: S puškou a Koránem : pojmy a argumenty soudobého islámského fundamentalismu
Autor: Miloš Mendel (n.1952)
Vydavatelství: Orientální ústav Akademie věd ČR
Rok vydání: 2008
Počet stran: 241 s.
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%



:: OBSAH ::


1. ÚVOD

Vymezení problému
Výchozí premisy
Metody zpracování tématu

2. ISLÁM V PROCESU GLOBALIZACE: PRŮNIK KULTUR A JEHO LIMITY

Téma globalizace jako rukojmí postmodernismu
Globalizace versus fragmentace "národů" - epocha nových identit
Fragmentace arabského a islámského světa

3. HISTORICKÝ A IDEOLOGICKÝ KONTEXT ISLÁMSKÉHO FUNDAMENTALISMU

Poznámka k politické teorii islámu
Ideologie islámského reformismu
Sekularismus
Fundamentalismus
Islámský (post)reformismus

4. OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTŮ - KONTEXTUÁLNÍ ITERPRETACE ZÁKLADNÍCH ZNAKŮ A SYMBOLŮ

Základní náboženské (historické, politické) kategorie
Geopolitické představy islámu
Nepřátelé islámu, jejich ideje, metody a hříchy
Vzory, hodné následování
Cesty k nápravě a jejich ideové zdroje

5. ZÁVĚRY

6. PRAMENY A LITERATURA

Prameny
Studie a antologie s obsáhlými překlady z fundamentalistických textů
Literatura
Příručky a encyklopedie

7. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA)

Obrázek
V roce 1671 přeložil Edward Pococke ml. Ibn Tufajlovo dílo do latiny. Pro překlad použil arabský originál, který roku 1630 v Aleppu získal jeho otec Edward Pococke st. Anglický překlad, jehož autor byl britský orientalista Simon Ockley (1678 – 1720), vyšel až r. 1708, tedy 11 let před vydáním Robinsona Crusoe od Daniela Defoea.               foto: "Hayy was here, Robinson Crusoe" @Aramco World Abú Bakr ibn Tufajl "Živý, syn Bdícího" (AUDIOKNIHA) Překlad: Ivan Hrbek Připravila: Lucie Němečková Hudební spolupráce: Josef Plechatý Režie: Lída Engelová Účinkují: Miroslav Táborský a Lída Engelová Natočeno v roce 2014 pro ČRo 3 Vltava, cyklus "Pokračování za pět minut" "Živý syn Bdícího je filosofická robinsonáda, dobrodružství ducha, imaginární biografie člověka, narozeného na pustém ostrově a samostatně poznávajícího řád a zákony světa. Hlavní motiv je fantastický a jeho stáří se datuje alespoň od založení Říma: ...
celý text