* fitra - knihovna *

  "Ohavné dny, v nichž vědomí života se omezuje vlastně jen na několik hodin a ostatní čas je zcela ponořen v tupou nepřítomnost na tomto světě. Nekonečné dálky se vtěsnají v žlutou krychli zapadlé krčmy, plesnivý chléb chutná silničním prachem, černý příkrov studených nocí, život se vlastně projevuje jen v slabých záchvěvech agónie na znamení, že odchází, a je-li ještě někdo tak krutý, aby se tomu posmíval, pak ať jen vysloví jediné slovo: naděje. Den, kdy jsem jasně poznal svůj konec, přičlenil se jen, dávno očekávaný, k dlouhé řadě dnů ostatních a nebyl ze všech nejhorší. Jen můj hlad byl toho dne větší než jindy. Suché a rozpálené ulice vedly do prázdna; já tudy šel, neboť jsem si neměl kde odpočinout, šel jsem mechanicky stále vpřed a byla to má poslední cesta a mimo můj konec, mimo skončení se mého bytí, neměla žádný jiný cíl. Jen někdy ulice se přede mnou náhle prudce roztočila a já musil v zakolísání závratě se opřít o zeď činžáků, abych neklesl. Tu se obloha šikmo nakloni...

  foto: Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovna starověku. Byla součástí věhlasného múseia v Alexandrii, vybudovaného z podnětu Ptolemaia I. Sótéra. Byla považována za hlavní centrum vzdělanosti od 3. století př. n. l. až do roku 48 př. n. l., kdy za války mezi Caesarem a Pompeiem zčásti vyhořela. Roku 641 dobyli Arabové, vedeni slavným válečníkem Amrem ibn al-Ás, Alexandrie, hlavního města tehdejší byzantské provincie Egypta. Muslimské vojsko se usadilo v městě a Amr začal zařizovat mírovou civilní správu. Při hledání vhodných úředníků z řad původního řeckého obyvatelstva seznámil se také s proslulým řeckým filosofem a gramatikem Janem Filofonem, se kterým se spřátelil. Jan, obávaje se o osud alexandrijské knihonvy, největší knihovny v tehdejší době, požádal Amra, zda by mu nevydal knihy tam uložené. Amr byl ochoten, ale považoval za nutné obrátit se v tak důležité otázce na chalífu Omara, sídlícího v Medíně. Omar na jeho dotaz odpověděl: „a co se týče knih, o...

  * Bobos je zkratka z Bourgeois Bohemians, buržoazní bohémové "Tato kniha začala několika postřehy. Po čtyřech a půl letech strávených v cizině jsem se vrátil do Spojených států se svěžíma očima a mou pozornost upoutaly četné zvláštní protiklady. Na bohatých předměstích, jimž dali charakter příslušníci tradiční bílé anglosaské protestantské elity, známí jako waspové (z anglického White Anglo-Saxon Protestant), se najednou vyrojily umělecké kavárny, kde si lidé dávali malou evropskou kávu a poslouchali alternativní hudbu. [...] Na scéně se objevily velké firmy jako Microsoft a Gap, které používaly v reklamních kampaních Gándího a Jacka Kerouaca. A pravidla společenského postavení byla vzhůru nohama. Módní právníci nosili tenké kovové brejličky, neboť najednou bylo zřejmě prestižnější vypadat jako Franz Kafka než jako Paul Newman. [...] Nejpodivnější mi připadalo to, jak staré kategorie přestaly dávat smysl. [...] Vrátil jsem se ale do Ameriky, kde bylo bohémství a buržoazie smíchan...

  Že satana není nikdy dost napadlo značku Never Enough společně s ilustrátorem Vojtěchem Woody Trojákem a vzniklo tak tričko, které zve na projekci Zemanova animovaného filmu Čarodějův učeň v pražském Rudolfinu (22.12.2022) featuring Symfonický orchestr Českého rozhlasu . Na první pohled žádoucí aktivita a podpora české kinematografie posléze odhalí jednak současný cynismus a samoúčelné pohrávání si s pojmy a symboly, ale hlavně naprosté nepochopení poselství Zemanova filmu. V popisku k tričku Never Enough se sarkasmem říká: "Jako nosné vizuální prvky jsme nezvolili samotné hlavní postavy, ale vybrali jsme silné detaily, které geniální dílo doplňují. Na srdci tedy nesmí chybět ikonická lebka s roztékající se svíčkou. Nedílná součást kouzelníkovy image. Za stranu dobra pak neuvěřitelně sympatická dvojice havranů s výrazy k zulíbání, oba mile si hovící na umrlčím kříži."  Zemanův film pracuje s křesťansko-humanistickým étosem, který ještě odkazuje na ten národní, pro diváka v...

  Ilustrace: Oldřich Kulhánek (1940-2013) George Orwell o socialismu, levici/pravici, kolonialismu, rasismu, Adolfu Hitlerovi, moderním člověku, smrti, životě a knihkupectví Ukázka z Esejů I. z let 1928–1941

  Název: L’art Islamique en Orient [Islámské umění Orientu] Autor: Alexandre M. Raymond (1872-1941) Vazba: Volné archy v deskách s obálkou (49cm x 36cm) Počet stran: 60 Vydal: M. Schulz, Prague pro "Librairie Raymond" Poznámka: 12 str. ilustrovaného textu, 60 chromolitografických tabulí (některé dvoustránkové) s vyobrazeními portálů, oken, kování a fasád minaretů, mauzoleí a mešit. Volné listy (turecké ornamenty) v deskách; text francouzsky

  foto: Edward Hopper "Nighthawks" (1942) “Bůh miluje toho, kdo prohrává. To vím zcela jistě. Řekl bych, že toho, kdo vyhrává nemá rád. A nedá ani zlámanou grešli za toho, kdo nikdy není ani tím ani oním. Proč miluje prohrávajícího? Protože ten člověk ví. Co ví? Ví alespoň to, že prohrál a to z něho dělá kohosi skutečnějšího, opravdovějšího, než by třeba byl jinak. A proč nemá rád vyhrávajícího? Protože vyhrávaní dělá z člověka blázna: dává mu pocit, že je úžasný, že mu nic nemůže vyjít špatně, že je jedna ruka s Bohem, že je zajedno s vesmírem, že může všechno... což Bůh nemá rád. Vy věříte v Boha? Ale ano. Bez Boha by to nešlo. On je náš sen o nás samých. Je tím, čím bychom chtěli být. Co nikdy nedokážeme..." William Saroyan "Náhodná setkání" (Argo, 2001) "Chance Meetings - A Memoir" (1978)

Obecně lze říct, že islám chová pro Ježíše velkou úctu, rovněž ale chápe jeho roli s určitými rozdíly než křesťané, tj. dogma o trojici a role Ježíše jako Syna Božího. Pro přesnější popis a výklad byly zvoleny ukázky z knih našich dvou předních orientalistů, Luboše Kropáčka a Bronislava Ostřanského. První část, zaměřená obecně na teologii, je převzata ze dvou velmi známých publikací, " Duchovní cesty islámu " a " Súfismus: dějiny islámské mystiky ". Zde je popsáno postavení a význam Ježíše v sunnitském islámu, dále pak pohled súfíjů, který je mnohdy na hranici islámu, ale vždy se snahou o jeho sblížení se s křesťany. Je-li řeč o Ježíši, nemůžeme opomenout islámský pohled na konec světa, ve které hraje Ježíš významnou roli. Pro tuto pasáž byla použita ukázka z knihy " Konec tohoto světa: milenialismus v judaismu, křesťanství a islámu ", autor islámské části je Bronislav Ostřanský. 

  Další posty ze série  Zlo v západní kultuře