* fitra - knihovna *

"Marivaudián je podle Pouleta člověk bez minulosti i budoucnosti, který se v každém okamžiku znovu rodí. Tyto okamžiky jsou body, jež se sdružují v přímku, ale důležité jsou ony okamžiky, nikoliv přímka. V jistém smyslu nemá marivaudián žádnou historii. Nic nevyplývá z toho, co předcházelo. Je stále překvapen. Není schopen předvídat svou vlastní reakci na události. Událostmi je vždy zaskočen. Obklopuje ho stav vzrušení a uchvácení." Donald Barthelme zdroj: Donald Barthelme "Unspeakable practices, unnatural acts" (Farrar, Straus and Giroux, 1968), kapitola "Robert Kennedy saved from drowning", s. 46. citováno v knize  "Kultura narcismu" Christopher Lasch (Triton, 2016)

  "Bylo to v Barmě, jednoho zmoklého rána v období dešťů. [...] Jednoho vězně vyvedli z cely. Byl to Hind, mužík s oholenou hlavou a nepřítomnýma uslzenýma očima. Měl hustý, rozježený knír, vzhledem k tělu směšně veliký, skoro jako knír komiků ve filmu. Šest vysokých indických strážných ho hlídalo a připravovalo na šibenici. Dva z nich stáli nachystaní s puškami a bajonety, zatímco ostatní mu nasazovali pouta, provlékali těmi pouty řetěz, který si připevnili k páskům, a paže mu pevně přivázali k tělu. Mačkali se kolem něho a rukama se ho neustále obezřetně dotýkali, jako by se ujišťovali, že tam pořád ještě je. Vypadalo to, jako když muži berou do rukou rybu, která je stále ještě naživu a může skočit zpátky do vody. [...] Je to zvláštní, ale do té chvíle jsem si nikdy neuvědomil, co znamená zničit zdravého, sebevědomého člověka. Když jsem uviděl, jak vězeň ukročil, aby nešlápl do louže, pochopil jsem to tajemství. Tu nevýslovnou křivdu, když přetnete život v plné síle. Ten muž neu...

foto: MILAN KNÍŽÁK / ŽÍT JINAK 9. 2. - 7. 4. 2019  GALERIE U BÍLÉHO JEDNOROŽCE V KLATOVECH  více @Galerie Klatovy / Klenová "Je kultura péčí o duši? Milan Knížák / Jan Paul (Debatní klub, 14.2.2015) 9:00 Co je kultura? Co je umění? 9:30 Kultura je morálka 11:50 Umění se vzdálilo lidem 12:45 Lidská práva bez lidských povinností 14:20 Co může/nemůže být uměním? 15:00 Bezbřehost v umění 15:30 Obsah v umění, důvod tvořit 19:00 "Umělecké dílo je smrtelné" Marcel Duchamp 22:53 "Člověk musí hledat důvod [tvořit] a ne, že všichni musí být umělci a zaplavovat svět svými výplody" 23:10 "Umění jakoby nějakým způsobem souzní s životem společnosti" 28:12 "To, že si nějaký člověk koupí obraz (v Ikei), je krok dopředu" 27:20 "Tři výtvarné výrazy: dekorace, inzultace, neumětelství" Milan Knížák 28:20 "Umění je utilitárně k ničemu a to je na tom to nejbáječnější..."  37:00 "Uvědomit si, jestli mám vůbec právo vstoupit do světa ...

"Kočovný beduín nevisí očima na okolní scenerii, nekreslí krajinky, ani nedává dohromady nějakou neutilitární historii přírody. Jeho život je s přírodou propojen tak hluboce, že už nezbývá žádný prostor pro abstrakci, estetiku nebo "přírodní filosofii", která by mohla být oddělena od zbytku života. Příroda a jeho vztah k ní jsou smrtelně závažnou věcí, předurčenou zvyklostmi, mystérii a nebezpečím. Jeho osobní volný čas se nezaměřuje na neužitečné kratochvíle, a je daleko toho, aby se nějak zaobíral přírodními ději. Pevnou součástí jeho života je však vědomí o těchto dějích, o terénu, o nepředvídatelném počasí, o úzkém prostoru, ve kterém se může pohybovat." Paul Howe Shepard (1925 – 1996) americký environmentalista  "The nomadic Bedouin does not dote on scenery, paint landscapes, or compile a nonutilitarian natural history... His life is so profoundly in transaction with nature that there is no place for abstraction or aesthetics or a ...

  K příležitosti vydání "Knihy náboženských a filosofických sekt a škol" od Muhammada aš-Šahrastáního ( více o knize zde ) v překladu islamologa Bronislava Ostřanského uspořádalo Místo vzdělání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze (Dominikánská 8) akci s názvem "Diverzita v islámu" * , kde překladatel Šahrastáního díla spoludebatoval s dvěma českými konvertity, Kateřinou Gamal Richterovou a Kristiánem Dembickým. Během debaty zaznělo několik komentářů k muslimskému světu a islámu samotnému, ke kterým bych se rád vyjádřil, protože nejen je, ale i význam akce samotné, která je názorově/ideově rámovala, vidím jako problematické. Diverzita v islámu - fitna, nebo obohacení? Nejprve k názvu akce a jak byl pojem "diverzita" pojat. V anotaci* je použito slovo "pluralita" a tedy i pojem "diverzita" zde mají kladný význam, jako žádaný prvek, který společenství obohacuje. Toto je ale pojetí vyvěrající z moderní západní společnosti a neoliberali...

  foto: Frantz Fanon speaking in Accra, 1958, photographer unknown. Courtesy: London Review of Books Frantz Fanon se narodil v roce 1925 na karibském ostrově Martiniku, který byl v té době francouzskou kolonií. Ve druhé světové válce odešel z Martiniku bojovat v řadách Svobodných francouzských sil. Po válce vystudoval medicínu a psychiatrii ve francouzském Lyonu, kde navštěvoval také přednášky o literatuře a filozofii, včetně přednášek filozofa Merleau-Pontyho. Mladý Fanon se považoval za Francouze, a proto ho překvapil rasismus, s nímž se setkal hned po svém příchodu do Francie a který pak hrál velkou roli v utváření jeho filozofie. V roce 1951 se kvalifikoval jako psychiatr a rok poté vydal knihu Černá kůže, bílé masky. V roce 1953 odešel do Alžírská, kde pracoval jako klinický psychiatr. Po dvou letech, během nichž naslouchal vyprávění svých pacientů o utrpení, jemuž byli vystaveni v alžírské válce za nezávislost v letech 1954-62, opustil Fanon vládou placené místo a odešel do T...