"Prostor 106 - Anatomie nenávisti" (2016)



Revue Prostor své nové číslo věnuje jevu, který výrazně rezonuje soudobou nejen českou společností – nenávisti. Přední čeští autoři a myslitelé se v dramaturgickém konceptu dokumentaristy Ivo Bystřičana setkávají, aby se každý ze své perspektivy pokusili vystihnout anatomii tohoto jevu. Cílem je ukročit od běžných frází a morálního povýšení a soustředit se na pochopení prvků, které stojí za vzepjatými společenskými emocemi. Anatomii nenávisti v hlavních sekcích čísla pojatých jako Anamnéza, Diagnóza, Indikace a Terapie tvoří texty Petra Pitharta, politologů Jiřího Pehe či Ondřeje Slačálka, rusisty Tomáše Glance, sociologů Daniela Prokopa a Ondřeje Císaře, arabistů Miloše Mendela a Bronislava Ostřanského, filmařky Violy Ježkové, profesora práva Jiřího Přibáně, environmentalisty Lukáše Likavčana, politoložky Anny Durnové a mnoha dalších. Divadelní hru Anatomie nenávisti pro toto číslo napsal dramatik Roman Sikora.


..........................................
Název: Prostor 106 - Anatomie nenávisti
Editor: Ivo Bystřičan
Nakladatel: Sdružení pro vydávání revue Prostor
Rok vydání: 2016
Počet stran: 281
..........................................


Obsah

Editoral
Ivo Bystřican: Anatomie nenávisti

ANATOMIE
Václav Havel: O nenávisti
Roman Sikora: Anatomie nenávisti

ANAMNÉZA
Jiří Pehe: Prameny
Petr Pithart: Droga
Jiří Přibáň: Civilizace
Ondřej Císař a Daniel Kroupa: Protipohyb
Jiří Surůvka: Retroporno

DIAGNÓZA
Lukáš Likavčan: Infrastruktury
Anna P. Durnová: Rozkol
Matěj Metelec: Nepřítel
Jan Štern: 3Z
Martina Malinová: Evakuační plán

INDIKACE
Viola Ježková: Obrazy
Bohumil Kartous: Škola
Bronislav Ostřanský: Obýváky
Lukáš Houdek: Hejtři
Kamil Bouška: Básně

TERAPIE
Miroslav Hudec: Přirozenost
Jan Motal: Odlidštění
Petr Jedlička: Volby
Milan Fujda: Bezpečí
Matouš Hrdina: Bublina
Dagmar Lili Skřivánková: Ponik, pičo, Deutschland

MIKROSKOP
Tomáš Glanc: Rusko
Vít Strobach: Antisemitismus
Jiří Šícha: Sudety
Miloš Mendel: Islamofobie

MAKROSKOP
Radovan Baroš: Fetiš
František Dryje: Do hlubin absolutna

OBJEKTIV
Ondřej Slačálek: Čechofobie
Petr Vrabec: Aktivistická fotografie

SUBJEKTIV
Ivana Farahani - Čonková: Svobodní!
Martin Franc: Minulost
Dominik Feri: Pocem!
Marian Palla: Guláš bez hranic

NEBE
Mikoláš Vymětal: Milujte
Karol Sidon: Nepřátelství
Richard Hlaváček: Fobie?
Marek Orko Vácha: Nebesa

Umberto Eco: Vytváření nepřítele

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Z průpovědí arabských" Zuzana Kudláčková (Litera Proxima, 2011)

Obrázek
Monografie Zuzany Kudláčkové představuje skutečně úctyhodný badatelský počin, jenž s důslednou přesností a systematickou přehledností mapuje vývoj překladů umělecké prózy z arabštiny a zároveň poskytuje kompletní bibliografický přehled českých uměleckých překladů z arabštiny, publikovaných knižně - hlavní zásluhu na zprostředkování arabské literatury českým čtenářům měla nakladatelství Odeon a Dar ibn Rushd - i časopisecky v Novém Orientu a Světové literatuře. Sledované období je rozděleno do čtyř etap (viz níže). Zcela zásadní význam má kapitola zahrnující obsáhlá hodnocení těch arabských románů a novel, které byly v daném období přeloženy do češtiny. V analýze vybraných děl postupuje Zuzana Kudláčková retrospektivní metodou od textu překladu k textu originálu, přičemž se zaměřuje na funkční využití reálií v překládaném textu a způsoby vytváření přirozené rovnováhy mezi estetickou a informativní stránkou překladatelova díla. Důkladné translatologické analýze bylo podrobeno šest r...
celý text

Jiří Trnka

Obrázek
    foto:  " Sen noci svatojánské " (1959) "Chtěl bych sobě i obecenstvu objasnit a uvést na srozumitelnou rovinu myšlení lidí, kteří něco objevují dnes a objevili před několika sty lety. Chtěl bych se dostat do kůže těch minulých lidí prostřednictvím současníků a naopak, podívat se na dnešek skrze minulou zkušenost. Ohromení z objevů muselo být stejné tehdy jako dnes..."
celý text

"Volání hrdličky" Taha Husajn ( SNKLU, 1964)

Obrázek
U nás knižně dosud nepublikovaný Taha Husajn patří k základním pilířum moderní egyptské literatury. Vzděláním a původní činností spíše literární a kulturní historik a kritik, začal psát až po třicítce, v době, kdy dogmatický muslimský klérus kladl překážky jeho vědecké práci. V jeho beletristickém díle se tak na jedné straně zrcadlí rozsáhlá erudice a na druhé hořká zkušenost i vyrovnaný duch muže, který se nevzdal práva bojovat za svobodu myšlenky. Také ve „Volání hrdličky“, románu nebo spíš novele plné bolesti napětí, v příběhu beduinské dívky, která musí uniknout krutostem života kočujících pouštních Arabů a hledá možnosti nového štěstí ve městě, je vyprávění neseno vyváženými, široko a hluboko zabírajícími větami, připomínajícími svou harmonickou stavbu rytmickou kadenci složitě vrstvených paralelismů, tak oblíbených v tradici arabské prózy: a tato harmonie není jen odrazem autorovy znalosti klasického písemnictví, je rovněž výrazem jeho ducha.
celý text

"Komise" Sun’alláh Ibráhim (Dar Ibn Rushd, 2005)

Obrázek
Bezejmenný vypravěč se musí obhájit před podivnou Komisí, složenou z vojáků a civilistů, aniž by byl oficiálně z něčeho obviněn, a dobře ví, že na konečném rozhodnutí tohoto tajemného orgánu závisí jeho další osud. Pocit strachu a zmatenosti umocňuje i to, že členové komise nemluví arabsky, ale podivným jazykem, jemuž se hrdina musí v průběhu řízení naučit. Komise o životě hrdiny ví úplně všechno, klade mu nejrůznější otázky a zadává úkoly, mimo jiné od něho očekává i studii o nejvýznamnější arabské osobnosti. Navštěvuje ho nečekaně i v bytě a nechává tam jednoho ze svých členů jako dozor. Nesnesitelná přítomnost a neustálé sledování nakonec hrdinu vyprovokuje k jeho vraždě. Závěrečné zasedání Komise obviní vypravěče ze spiknutí a žádá pro něho ten nejpřísnější trest, aniž by ho definovala. Podivný tribunál odchází a zanechává hrdinu samotného, zmateného a vydaného napospas drtivé hrůze z neurčitého verdiktu. Novela je obrazem autorova kritického vnímání vývoje egyptské společnosti ...
celý text

"Kniha dní" Taha Husain (Odeon, 1974)

Obrázek
Toto první beletristické dílo Taha Husajna, kniha vzpomínek, ozvukem a jistě i ve vědomé návaznosti na starou arabskou prózu budovanou do kompozice až hudební a často zaznívající až liturgicky, je ve své bezprostřední poloze výrazem autorovy potřeby povznést do svérázné krásy dobu, kdy jako nevidomý chlapec vyrůstal v zapadlém, zaostalém městečku, hnán hladem po poznání. Pro nás však jeho kniha představuje obraz dob a míst v mnoha dimenzích vzdálených:
celý text