Vychází jediný Šaldův román Loutky i dělníci boží (Soubor díla F. X. Šaldy se po 70 letech uzavře)



Loutky i dělníci boží (poprvé 1916) jsou jediným románovým dílem Františka Xavera Šaldy (1867–1937), přední osobnosti české literární, divadelní a výtvarné kritiky sklonku devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Román je významným Šaldovým pokusem o překonání modelu tradičního románu a svou strukturou je do značné míry prózou experimentální: pokouší se o psychologickou motivaci jednání postav, zahrnuje rozsáhlé výkladové esejisticky pojaté pasáže, využívá prvku deníku, motivu dvojníka atd. Loutky i dělníci boží jsou nejen románem milostným, jak jej Šalda vymezil v podtitulu, ale též románem ideovým, filozofickým, náboženským, etickým, českým (ve smyslu národní myšlenky), secesním (jak o něm mluvil Václav Černý) či také generačním. Příběh vystavěný na půdorysu milostného trojúhelníku, vztahu hlavního hrdiny Franka Lamberka k Šimonce a Kornelii, je v Šaldově pojetí rovněž prostorem k vyrovnání se s důsledky upadající kultury a hledání pevných základů pro budoucí život mladého intelektuála, který nově definuje svůj poměr ke kulturní tradici, společnosti a národnímu celku.

Kniha připravená v rámci edičního projektu Soubor díla F. X. Šaldy vychází přesně sto let po prvním knižním zveřejnění románu. Více zde

Informace o knize

Cena @IPSL 312 Kč

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Humanismus: zánik západní kultury" John Carroll (1993)

Obrázek
  “S koncem osvícenství vyprchává i jeho kouzlo. Na rozum, pro nějž je v jeho pošetilosti vše nesporné a jasné, dopadá stín. Rozum sice přežívá, avšak zároveň s tím, jak ztrácí spojitost se ctí, v něm nabývá vrchu vše nízké a hanebné. V osobách jeho zvěstovatelů se na světlo odkudsi z nevědomí dere nový proud ženoucí nevědoucí rozum к projevům posměchu a pohrdavého sebevyvyšování. Vše, co bylo v kultuře Západu symbolem krásy, dobra a laskavosti, musí nyní čelit zlovolnému útoku. Démoni procitají a tlačí se na povrch. Ocitáme se v období zkázy. Konkrétním historickým okamžikem, jenž rozbil kouzlo osvícenství, se staly události, jež proběhly ve Francii mezi rokem 1789 a porážkou Napoleona o 26 let později. Došlo ke zničení kulturních ideálů osvícenství. Naivní rozum již nebyl chopen další existence. Věda, jež byla striktně oddělena od otázek morálky, byla ve skutečnosti vtlačena do kulturního vakua, a tam ponechána vlastní logice. V té samé době, údobí průkopnických novinek ve výrobn...
celý text

Válka a emancipace barev (ke 100. výročí narození Frantze Fanona)

Obrázek
  foto: Frantz Fanon, kresba William Kentridge (2016) "Černoch je černý člověk. Jinými slovy se následkem řady afektivních omylů etabloval ve světě, odkud bude nutné ho konečně vytáhnout. Jde o vážný problém. Nesnažím se o nic menšího než o osvobození barevného člověka od jeho samého." Frantz Fanon "Černá kůže, bílé masky" (1952) Dnes (20.7.2025) uplyne rovných 100 let od narození martinického psychiatra a antikoloniálního myslitele Frantze Fanona. Svým významem se řadí mezi ty osobnosti, bez nichž by 50. a 60. léta boje za lidská práva byla jen politickým kolbištěm plytkého resentimentu. Intelektuál bez kariérních ambici přináší jedinečnou zkušenost a vhled do tématu; Frantz Fanon, společně s James Baldwinem, Ralph Ellisonem, Kenneth B. Clarkem, W. E. B. Duboisem, Ngugi wa Thiong'em, Chinua Achebem ad., je jedním z nich.  Jestliže Dubois upozorňoval na dvojakost černého vědomi, Baldwin odmítal označení "černošsky" spisovatel, Fanon vyvodil z diagnózy ...
celý text

Muslimské debaty III. - Západní islamologie a orientalismus, evropští konvertité k islámu a jejich chápání náboženství, Palestina a židé v islámu (@Debatní klub, 20.5.2025)

Obrázek
  foto: The Nusretiye Mosque (turkish Nusretiye Camii), 1826, Istanbul, Turkey Západní islamologie a orientalismus 00:00 úvod 02:30 Hakimovo dětství, čeština/arabština a vztah k islamologii 09:00 Korán, český překlad od Ivana Ahmada Hrbka (1923-1993) "Korán" překlad Ignáce Veselého (Praha, 1913) https://meccaaudio.blogspot.com/2011/09/krn-ignac-vesely-1913.html 11:59 Lukáš Větrovec a jeho vztah k islamologii a překladům Koránu (Veselý, Nykl, Hrbek) 18:00 Kde je hranice v islamologii dezinterpretace, ideologická propaganda 19:15 Ivan Hrbek muslim, více v knize "Islám v srdci Evropy" Miloš Mendel, Tomáš Rataj, Bronislav Ostřanský (Academia, 2007) https://meccaaudio.blogspot.com/2012/02/islam-v-srdci-evropy-milos-mendel-tomas.html 23:40 Překlad Koránu Ivanem Hrbekm od 60. let, více v Novém Orientu: "Rozhovor s dr. Ivanem Hrbkem nad jeho překladem Koránu (Luboš Kropáček)", 1969, č. 2, s. 33 https://meccaaudio.blogspot.com/2016/11/novy-orient-na-tema-muslimov...
celý text

Magický ateismus - k románu Miroslava Hlauče "Letnice" (ocenění Magnesia Litera 2025), 12.5.2025

Obrázek
Slovenský spisovatel Miroslav Hlaučo, pětatřicet let žijící v Čechách, byl oceněn Magnesii Literou za svůj román Letnice (1) jako kniha a debut roku 2025. Vítězství to je oprávněné, protože kniha se nesnaží být pseudorebelsky "houellebecqovská" jako u Davida Zábranského, manýristická v případě Jáchyma Topola nebo otravně bodrá jako u Hartla a Viewegha. Ještě více nás tyto dva vavříny překvapí, když vezmeme v potaz, že autor je oborově farmaceut (ale s vystudovanou režií na DAMU). Potud je vše jak má být, umění se nesnaží dělat ze sebe víc než je; Letnice ale nemusí být tak neproblematický příběh, když se na knihu (a autora) podíváme očima věřícího, který spíše ocení stejnojmennou povídku od Jana Čepa napsanou před 90 lety. Tento text nemá ambice hodnotit esteticky Hlaučův román, tam mu skutečně nelze asi moc vytknout, spíše bude kritikou, která ve veřejném prostoru nezní často a mohla by opět ateistům připomenout jejich vlastní kořeny a dávno zapomenuté tradice. Bůh a pojetí...
celý text

Krátká legenda o Antikristu" Vladimír Solovjov (1900*)

Obrázek
  foto: "Satan na sněmu"; jedna z celkem 50 ilustrací Gustava Dorého z roku 1868, které byly použity pro básen "Paradise Lost" (první vydání 1667) od Johna Miltona (1608–1674) Předmluva  Je zlo pouze přirozený nedostatek, je to nedokonalost, která s růstem dobra sama od sebe mizí, anebo to je skutečná síla, jež pomocí různých pokušení ovládá náš svět tak, že pro úspěšný boj proti ní musíme mít opěrný bod v jiném řádu bytí? [...] Jestliže tito lidé pociťují třeba jen z lidské slabosti neodolatelnou potřebu opřít své názory kromě vlastního „rozumu“ ještě o nějakou dějinnou autoritu, proč tedy ne­hledají v dějinách někoho jiného, který jim víc vyhovuje? Takový už tu přece dávno je: je to zakladatel velice rozšířeného buddhistického náboženství. Ten přece doopravdy hlásal to, co požadují oni: neodporování /zlu/, pasivní lho­stejnost, nečinnost, střídmost atd. A svému náboženství úspěšně „otevřel skvělou kariéru“ i bez mučednictví. Posvátné knihy buddhismu skutečně zvěst...
celý text