* fitra - knihovna *

„ Symbolický život" , Jung se v ní snaží objasnit, co chápe symbolickým životem. Říká, že jsme uvízli v racionalismu a že naše racionální pojetí života v sobě zahrnuje naši rozumnost, avšak vylučuje veškerou symboliku. Dále ukazuje, o co bohatší je život lidí, kteří jsou dosud pevně zakořeněni v živé symbolice náboženských tradic. Jung sám odhalil, že lze nalézt cestu k živoucí symbolice – nikoli k dávno ztraceným symbolům, nýbrž k dosud živé funkci, která ji vytváří. Tuto cestu najdeme, když budeme věnovat pozornost svému nevědomí a svým snům. Pokud si bude moderní člověk dlouhodobě všímat svých snů a brát na ně ohled, může se jeho nevědomí stát opět zdrojem symbolického života. To je možné jen tehdy, když své sny interpretujeme čistě intelektuálně, když je opravdu přijmeme do života. Pak se symbolický život neobnoví v rámci kolektivní rituální formy, nýbrž bude zabarven a zformován individuálně. Znamená to, že člověk už nevystačí s pouhou rozumností svého já a jeho rozho...

Malcolm X (*19.5.1925 - 21.2.1965) související: “Return of the Mecca: The Art of Islam and Hip-Hop”

"Zahrada umění je obklopena průhlednou zdí z ledu. Uvnitř jsou ti, co vešli, venku ti, co chtějí vejít. A když přijde večer a noc, ti všichni, kdo ve dne tvrdě na zdi bušili, i ti, kteří jen špendlíčkem hrabali, i mladík, který první den s nadějí se domáhá vstupu, i stařec, který jen z vytrvalosti třesoucí se rukou drobně klepá, všichni tiše sklánějí hlavy ke spánku a nežli usnou, naposled hledí jasným ledem do zahrady, která nespí, a vidí ty, kteří pevnou rukou sklízejí úrodu, a poznávají je - jak snadno je všichni poznáváme, jak dobře je známe. Potom tiše usínají a čekají dál, snad ráno - snad za rok." Jiří Trnka Helena Chvojková "JiříTrnka" (1990)

"Bůh není ani fikcí ani hypotézou ani legendou, nýbrž nejplnější skutečností  - ..., že každá minuta jest jen zázrakem zjevení a proudem, kterými se vylévá božstvo do života a světa, a každý den jen novým aktem v mystickém dramatu věčné obrody všeho, že není všednosti a staroby, že každý den je svátkem a žádá jen, aby se do něho vnesla víra a odvaha, a rozsvítí se pak v kráse a v síle." zdroj: F . X. Šalda " Boje o zítřek " (Melantrich, 1905, s. 87)

První překlad Koránu do češtiny vyšel ve třech dílech v "Orientální bibliotéce". První část v roce 1913, druhá 1923 a poslední 1925. Více informací o překladateli a knize naleznete na odkaze. "Korán" Ignác Veselý (Praha, 1913)