FXŠ "Svědek"
Já po života kraji spíš jsem prošel nežli jeho středem
a spíš než okruh změřil jeho lem,
spíš stín než život a spíš divák v těle bledém
já šlapal yaši zrazenou a sirou zem.
Já podlostí jsem vašich všecky řádky sčítal
a svědek vašich ponížení byl,
já odmítal, co podplatný mi úsměv nabízel a skytal,
já pošlapaný a zmarněný vámi pyl
jsem sbíral. To klam: ne samolibost ješitná a chladná
mně k pomstě nabrousila zbraň:
Bůh ve mně trestal vás, ne, nebyla zde zrada žádná,
mne zbrojil svatý hněv a chtěl svou daň.
Já čela svého před mocnými neponížil,
já chuďasa jsem miloval, on drah byl mi.
Já lidskost vámi deptanou jsem přímil jen a výšil
a jídal rád chléb chudoby a tmy.
Vy báli jste se mne jak svého kata a jak svého soudce
a já jen někdo byl, kdo vydá svědectví.
Vy pomluvy jste na mne vymýšleli lhouce
a záští vaše rostlo, kořen zlý.
Vy v šlář jste pokrytecky halili své hadí tváře
a zalhali ten lásky lidské div:
váš plamen byl a prospěch z něho, jeho svit a záře,
můj pal, z něhož byl živ.
Šaldův zápisník VIII. (1935-1936), s. 146
