FXŠ "Svědek"

Já po života kraji spíš jsem prošel nežli jeho středem

a spíš než okruh změřil jeho lem,

spíš stín než život a spíš divák v těle bledém

já šlapal yaši zrazenou a sirou zem.

Já podlostí jsem vašich všecky řádky sčítal

a svědek vašich ponížení byl,

já odmítal, co podplatný mi úsměv nabízel a skytal,

já pošlapaný a zmarněný vámi pyl

jsem sbíral. To klam: ne samolibost ješitná a chladná

mně k pomstě nabrousila zbraň:

Bůh ve mně trestal vás, ne, nebyla zde zrada žádná,

mne zbrojil svatý hněv a chtěl svou daň.

Já čela svého před mocnými neponížil,

já chuďasa jsem miloval, on drah byl mi.

Já lidskost vámi deptanou jsem přímil jen a výšil

a jídal rád chléb chudoby a tmy.

Vy báli jste se mne jak svého kata a jak svého soudce

a já jen někdo byl, kdo vydá svědectví.

Vy pomluvy jste na mne vymýšleli lhouce

a záští vaše rostlo, kořen zlý.

Vy v šlář jste pokrytecky halili své hadí tváře

a zalhali ten lásky lidské div:

váš plamen byl a prospěch z něho, jeho svit a záře,

můj pal, z něhož byl živ.

Šaldův zápisník VIII. (1935-1936), s. 146