Rosa Parks, 1. prosinec 1955



Zadní sedadla v autobusech měla být určena jen pro Afro-američany a zákon "Jim Crown" udržoval toto pravidlo ve společnosti od konce 19.století, kdy byla zákonem stanovena rasová segregace na všech veřejných místech v USA. Pravidlo "separate but equal" formovalo životy černochů v USA a vše naznačovalo nulovou změnu v jejich postavení.

Zcela zásadní obrat v pravidlech proběhl 1.prosince 1955, kdy Rosa Parks odmítla uvolnit sedadlo bělochovi a dala tím do pohybu události, které ukončily segregaci mezi bělochy a černochy. Organizace NAACP v čele s M.L.Kingem organizovala bojkot autobusové dopravy, který ukončilo soudní rozhodnutí z 13.listopadu, 1956 a označilo segregaci ve veřejné dopravě za nezákonnou a protiústavní.

V příběhu Rosy Parks je ještě nutné dodat, že nebyla první, kdo se takto postavil pravidlům, o devět měsíců dříve se podobně zachovala Claudette Colvin, ale její případ nebyl tak medializovaný jako ten Rosy Parks.







Populární příspěvky z tohoto blogu

Magický ateismus - k románu Miroslava Hlauče "Letnice" (ocenění Magnesia Litera 2025), 12.5.2025

Obrázek
Slovenský spisovatel Miroslav Hlaučo, pětatřicet let žijící v Čechách, byl oceněn Magnesii Literou za svůj román Letnice (1) jako kniha a debut roku 2025. Vítězství to je oprávněné, protože kniha se nesnaží být pseudorebelsky "houellebecqovská" jako u Davida Zábranského, manýristická v případě Jáchyma Topola nebo otravně bodrá jako u Hartla a Viewegha. Ještě více nás tyto dva vavříny překvapí, když vezmeme v potaz, že autor je oborově farmaceut (ale s vystudovanou režií na DAMU). Potud je vše jak má být, umění se nesnaží dělat ze sebe víc než je; Letnice ale nemusí být tak neproblematický příběh, když se na knihu (a autora) podíváme očima věřícího, který spíše ocení stejnojmennou povídku od Jana Čepa napsanou před 90 lety. Tento text nemá ambice hodnotit esteticky Hlaučův román, tam mu skutečně nelze asi moc vytknout, spíše bude kritikou, která ve veřejném prostoru nezní často a mohla by opět ateistům připomenout jejich vlastní kořeny a dávno zapomenuté tradice. Bůh a pojetí...
celý text

"Černí Češi" (2022), @kino Ponrepo, 27. 6. 2025, 17:00

Obrázek
  foto: Namibijské děti c. 80. léta (archív Obecního úřadu Bartošovice) "Černí Češi" (2022) kino Ponrepo, 27. 6. 2025, 17:00, vstup volný Minutáž: 71 min Režie: Martin Müller Dokumentární film Černí Češi odhaluje příběh 56 namibijských dětí, jež byly v osmdesátých letech minulého století přesídleny z uprchlických vojenských táborů v Angole do Československa v rámci internacionální pomoci levicově orientovanému osvobozeneckému hnutí SWAPO bojujícímu za nezávislost Namibie. Děti, převážně potomci prominentních vojenských hodnostářů, byly ze dne na den přemístěny z válečné zóny na zámek v poklidné vesnici v moravských Bartošovicích, kde měly být vzdělávány a převychovány v novou polickou elitu nezávislého státu. Po pádu komunistického režimu v Československu a vzniku nezávislé Namibie byly děti v roce 1991 urychleně repatriovány. Tento nucený odchod představoval pro většinu z nich životní trauma a kulturní šok, z něhož se dodnes nevzpamatovaly. Díky výzkumu antropoložky Kateřiny...
celý text

Krátká legenda o Antikristu" Vladimír Solovjov (1900*)

Obrázek
  foto: "Satan na sněmu"; jedna z celkem 50 ilustrací Gustava Dorého z roku 1868, které byly použity pro básen "Paradise Lost" (první vydání 1667) od Johna Miltona (1608–1674) Předmluva  Je zlo pouze přirozený nedostatek, je to nedokonalost, která s růstem dobra sama od sebe mizí, anebo to je skutečná síla, jež pomocí různých pokušení ovládá náš svět tak, že pro úspěšný boj proti ní musíme mít opěrný bod v jiném řádu bytí? [...] Jestliže tito lidé pociťují třeba jen z lidské slabosti neodolatelnou potřebu opřít své názory kromě vlastního „rozumu“ ještě o nějakou dějinnou autoritu, proč tedy ne­hledají v dějinách někoho jiného, který jim víc vyhovuje? Takový už tu přece dávno je: je to zakladatel velice rozšířeného buddhistického náboženství. Ten přece doopravdy hlásal to, co požadují oni: neodporování /zlu/, pasivní lho­stejnost, nečinnost, střídmost atd. A svému náboženství úspěšně „otevřel skvělou kariéru“ i bez mučednictví. Posvátné knihy buddhismu skutečně zvěst...
celý text

Suzi Gablik o moderním a tradičním umění, moderním a tradičním člověku

Obrázek
  "Zmocňuje se nás pocit, že mezních možností umění bylo již dosaženo a rušení konvencí se vlastně stalo rutinou. Jsme-li ochotni cokoli považovat za umění - a takového bodu jsme vskutku dosáhli -, pak se jakákoli další inovace zdá nemožná, dokonce nepotřebná. V tomto momentě rozchodu s moderní kulturou, kdy avantgarda vyčerpala svůj záměr, bychom měli zvážit, čeho jsme dosáhli a co ztrácíme. Postmoderna skutečně nabízí širší pole svobody, jde o efekt toho, co Hegel nazval nepovedeným nekonečnem. Falešná komplexnost, jež pouze maskuje nedostatek významu.  Kvantitativní rozvoj umění a nahromadění jeho vitálních možností. Vzrůst očekávání a eskalace požadavků. Jednou ze znepokojujících skutečností ohledně moderního umění je, že od samého počátku ho pronásleduje ze strany veřejnosti pocit, že jde vlastně o podfuk. V minulosti všichni umělci ovládali stejné řemeslo, sdíleli tutéž vizi světa a drželi se společné víry - každý se naučil malovat stejným způsobem a sdílel společné nábo...
celý text

Holandský historik Hans R. Rookmaaker o moderním umění, osvícenství, racionalismu, gnozeologii, náboženství a jazzu (ukázka z knihy "Moderní umění a smrt kultury", 1970)

Obrázek
  foto: Picasso, Nude (1910) Náboženství "Mezi krásou a pravdou je těsný vztah. To, co oceňujeme jako krásu, spočívá v pravdivém zobrazení démonického jako démonické." "Dobré umění je však vždy výsledkem usilovné práce. Žádné velké umění by nikdy nevzniklo, nebýt umělce, který nejen že má talent a představivost, ale také charakter, sílu v práci vytrvat, přemýšlet a namáhat se, aby svých cílů dosáhl. Nesmírně důležitý je zde charakter umělce. Normy umělce se neliší od norem platných v životě vůbec." "Bůh stvořil nebe a zemi, celý vesmír. V tomto vesmíru přebývají andělé a zlé mocnosti, lidé, zvířata, rostliny a věci. Ale především je tu mnohem víc, než co lze spatřit pouhým okem. Jsou tu principy a normy či zákony, a proto je možné rozlišovat mezi dobrým a zlým, správným a špatným. Bůh dal světu vnitřní uspořádání, v němž má všechno své konkrétní místo. Všechny věci nabývají svého významu právě v této uspořádanosti. Stvoření je harmonické a dobré, i když je zneč...
celý text

Muslimské debaty II. - Marxismus/kapitalismus, kritická teorie (neomarxismus), multikulturalismus, výchova dětí (@Debatní klub, 7.3.2025)

Obrázek
  foto: Bílá mešita (Bosna a Hercegovina, Visoko), architekt Zlatko Ugljen, postaveno c. 1969 ( info zde ) Marxismus/kapitalismus INDEX: 01:19 Hakim a jeho příchod do České republiky v r. 1994. Jak vnímal politickou kulturu Tuniska a Česka? 03:40 Svoboda slova, policejní stát 05:25 Marxismus z pohledu věřícího (muslim, křesťan) 09:45 Raný Marx a byrokratizace marxismu Marxismus jako usmíření dvou myšlenkových směrů 19. století, viz přednáška Pavel Barši: "Tři utopie 19. století - prométhovsko-pokrokářská, romanticko-reakční a marxistická" 15:33 Marx učinil z práce modlu. Marxismus neřeší problém, ale jen převrací společenský třídní koncept (buržoazie vs. proletariát) 16:10 Marxismus popírá přirozený lidský nárok něco mít 17:49 Islám vs. marxismus 19:52 Islám nelze vtěsnat do některého z evropských ismů 23:49 Kapitalismus z pohledu věřícího (muslim, křesťan) 27:11 arabský socialismus 28:08 Marx jako "dobrý" ekonom, ale "špatný" sociolog 28:39 ruský fil...
celý text